Křesťané a udržitelnost sociálních systémů

Vydání: 2004/45 Dušičky, 9.11.2004, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Poznámky z XV. Mariánskolázeňských rozhovorů


Státy EU jsou v poslední době nuceny promýšlet zásadní směřování a udržitelnost současných sociálních systémů. Na rozdíl od nás, kde o tom neprobíhá otevřený odborný dialog, ale spíše politické handrkování a mocenský boj bez větší účasti veřejnosti, je v Německu tato debata vedena věcně, napříč politickými stranami, za účasti seriózních medií a ve spolupráci s křesťanskými církvemi. - Tomuto tématu se věnovaly i XV. Mariánskolázeňské rozhovory (8. až 10. října), které tradičně pořádá Česká křesťanská akademie spolu s Ackermannovou obcí v premonstrátském klášteře v Teplé.
Hned první den přednesl Andreas Lob-Hüdepohl, morální teolog z berlínského Institutu pro katolickou sociální vědu a brilantní temperamentní řečník, přednášku o eticky odpovědném sociálním systému, tedy o etických základech sociálního zabezpečení.
Dle autora je bezpečí - včetně toho sociálního - lidským právem s dávnou tradicí, které má svou subjektivní i objektivní složku. Ta subjektivní spočívá v tom, jak bezpečný se cítím. Objektivní zabezpečení zajišťuje primárně rodina, výdělečná práce a majetek. Subsidiárně se pak uplatňují sekundární sociální systémy vytvářející síť na základě svobody, spravedlnosti a solidarity. Podstatný je princip svobody, který chybí marxistickým systémům a totalitním společnostem vůbec. Spravedlnost spočívá v legislativním zajištění stejné lidské důstojnosti všem, v dodržování zákonnosti, ale s respektováním rozdílnosti vloh a výkonů při rozdělování zdrojů podle transparentních principů. Pro udržitelnost budoucího rozvoje má klíčový význam zabezpečení a odkrývání nových zdrojů. Sociální otázky jsou etickými otázkami a při jejich řešení je nutné vnášet křesťanské myšlenky do sekulární společnosti.
Sobotní dopoledne bylo věnováno porovnání sociálních systémů u nás a v Německu. Zahájil je Martin Potůček, ředitel Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK v Praze. Připomněl, že vývoj v českých zemích následoval od konce 19. století s jistým zpožděním vývoj v Německu, především v zavádění soustav povinného sociálního a zdravotního pojištění (zde byl důležitý i vliv Masaryka). Léta totality se vyznačovala rovnostářstvím a nesvobodou. Při neefektivním hospodaření se systém začal koncem osmdesátých let hroutit. Vývoj po roce 1989 je charakterizován hledáním vhodného modelu. První léta (do roku 1992) přinesla několik zásadních změn ve smyslu uplatňování směsi sociálně liberálních a sociálně demokratických principů. Byly vytvořeny úřady práce, stanoveno životní minimum, zahájena reforma zdravotnictví se založením Všeobecné zdravotní pojišťovny. Další fáze se řídila liberálními principy ve smyslu "trhu bez přívlastků", ale sociální politika byla přesto opatrná. V roce 1997 se vyměnila vládní garnitura. Vlivem restrukturalizace hospodářství začala stoupat nezaměstnanost. Vlády po roce 1998 měly k řešení sociálních problémů programově blíže, ale předchozí ztráty z privatizace vedly k vyčerpání vnitřních zdrojů země a k rostoucímu tlaku na úspory v položkách sociálních výdajů.
V současné době je u nás velmi málo (aspoň podle kritérií EU) skutečně chudých, zato se velké skupiny nacházejí těsně nad hranicí chudoby. Došlo k výrazné redistribuci zdrojů od rodin s dětmi směrem ke starším občanům: hodnota důchodů se po počátečním propadu dostala na dřívější úroveň, ale klesala podpora rodin s dětmi.
Je otázkou, co zmůže v sociální oblasti jednotlivý národní stát. Stále větší význam budou mít řešení nadnárodního rozsahu. Při přípravě na vstup do EU jsme podcenili sociální kritéria a místo toho se více soustředili na legislativu a ekonomiku. Koordinace sociální politiky je v EU zatím slabá a dává velký prostor vládám, pro něž ovšem sociální oblast nemusí být prioritou. Stále větší pozornost je třeba věnovat globální situaci, protože v praxi je stále ignorována hrozivá chudoba ve světě (1,2 miliardy lidí přežívá za méně než 1 dolar denně).
Jako východisko nám nabízí dokument Pokoj a dobro, jemuž byla zatím věnována nedostatečná pozornost. Základem diskuse se měla stát i Sociální doktrína České republiky (2002), z níž však -navzdory formálně deklarovanému zájmu - politici vládní koalice při přípravě a realizaci praktických sociálně politických opatření a reforem nevycházejí. Je zapotřebí pěstovat kultivovaný veřejný sociální dialog.
Michael Saal z bavorského ministerstva práce a sociálních věcí pojednal o přípravě reformy sociálního systému v Německu. To je podle ústavy demokratickým a sociálním státem. Jeho systém sociálního zabezpečení vychází ze vzájemných vztahů mezi službou a protislužbou, dáváním a přijímáním; k tomu přistupuje milosrdenství jako jednosměrný pohyb tam, kde nelze čekat protislužbu nebo odplatu. Jeho základy vytvořila už sociální legislativa z roku 1883 (za kancléře Bismarcka). Zdroje pro sociální síť se nacházejí v pojistném a ve státním rozpočtu. K těžkostem dochází v posledních letech, zejména vinou demografického vývoje. Přednášející dále přiblížil situaci německé rodiny, zmínil politiky uhýbající před odpovědností v horizontu delším než jedno volební období a zvláště se zabýval analýzou chudoby a nezaměstnaností. Zdůraznil úlohu křesťanů, neboť církev má být zastáncem chudých.
Dalším přednášejícím byl Lubomír Mlčoch z Fakulty sociálních věd UK. Zmínil to, že ačkoli mají postkomunistické země za sebou jiný historický vývoj než tzv. "stará Evropa", dochází v nich ke společným důsledkům. Celá euroamerická civilizace má problémy, jejichž kořeny je možno hledat již v osvícenství. Evoluční vize kritizoval Josef Schumpeter, český rodák. Sama koncepce lidských práv, k nimž podle Thomase Jeffersona patří i právo jít za štěstím a v níž je bohatství chápáno jako apanáž lidské přirozenosti, kontrastuje s pohledem svatého Františka "na nic nemám právo".
Obsáhlou přednášku je možné shrnout pouze heslovitě: Dnešní trh překračuje etické limity. Rostou náklady na prodlužování lidského života. Pohoršením při stávající nezaměstnanosti jsou svévolně stanovené honoráře špiček, problémem je i vývoz nezaměstnanosti, chybějící globální regulace, krize penzijních systémů, kořistnický přístup k jiným civilizačním okruhům, které mají dodávat pracovní síly. Vytunelovat se dá i důvěra společnosti ve stát. Postkřesťanská euroamerická civilizace má svého vnitřního nepřítele v amorálním chování "velkých hráčů".
Co se s tím dá dělat? - Budovat subsidiární sociální sát s primátem svobody a mravní odpovědnosti. Mylnou koncepcí je nejen krajní libertinismus (Hayek) s požadavkem minimálního státu, pro nějž je obecné dobro neznámým pojmem, ale i sociální stát zaměřený na suverenitu a emancipaci na bázi neomarxismu, a sociální státy s návykem na sociální dávky.
Katolická církev přišla v 19. století o dělnictvo, ve 20. století o střední třídu a inteligenci. To je pohoršlivé. Řešením neblahé situace je ekonomie založená na křesťanském personalismu (nikoli na individualismu). Podle Mlčocha je třeba "posvětit" ekonomiku. Svět potřebuje svaté ekonomy a politiky. Takovým příkladem může být i František Nosek, poslanec, ministr, zakladatel vzájemných záložen, řídící se mimo jiné heslem "peníze jiných jsou svaté".
Ke všem referátům se konala bohatá diskuse. Konferenci uzavřel prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. Setkání bylo završeno v klášterním kostele slavnostní mší, jejímž hlavním celebrantem byl mons. Diego Causero, český apoštolský nuncius.
Účastníci též navštívili nedaleký trapistický klášter Nový Dvůr a setkali se s jiným než ekonomickým a politickým přístupem ke světu - a právě jeho existence je pro posvěcení tohoto světa navýsost důležitá.

Dagmar Pohunková Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay