Kniha, kterou byste neměli přehlédnout vybírá Jaroslav Med

Vydání: 2004/20 Pýcha, 31.10.2004, Autor: Jaroslav Med

Příloha: Perspektivy

Tentokrát bych chtěl naše čtenáře upozornit na výrazně osobitý básnický svět, ve kterém lidé i věci touží po čistotě a harmonii a kde se často prolíná pohádkovost s realitou. Je to svět lyriky a básnických próz Zuzany Novákové, z jejíhož díla právě vychází obsáhlý výbor s názvem Ta ryba, která zpívá (nakladatelství Blok, Třebíč 2003, výbor uspořádal autorčin manžel Jaroslav Novák a doslov napsal Mojmír Trávníček).

Zuzana Nováková, dcera významného básníka a překladatele Václava Renče, vydala už celou řadu básnický sbírek, ve kterých má převahu křehce senzitivní lyrika. Ta je pak v převážné většině výrazem touhy po světě, v němž vládne rajská čistota a kde se v prvotním úžasu "pojmenovávají věci". Básnická tvorba Z. Novákové permanentně osciluje mezi snem o harmonii ráje, kde žijí v světle láskyplné symbiózy lidé i zvířata, a temnotou světa, neustále ohrožovaného ďábelskou mocí zla a nenávisti. Tato poezie, byť má čitelný romantický rodokmen, není v žádném případě poezií úniku před skutečností; na horizontu jejích pohádkově laděných snů a vizí se promítají obyčejné lidské radosti a žaly, tak jak je přivolávají autorčiny vzpomínky na její ne zrovna lehký život.

Klíčový důraz je posléze v celé její tvorbě kladen na lásku; ta má funkci jakéhosi očistného zaklínadla, jež chce vyvolat ze zapomenutí rajsky původní obraz světa a definovat jej právě láskou. A je to láska pevně zakotvená v jistotě rodiny a v Bohu, který je pro Z. Novákovou nevyvratitelnou jistotou, i když uprostřed nenávistné komunistické antispirituality skrýval často svou tvář do pohádkové čistoty a mravní ryzosti. Transcendentní pojetí lásky, dotvářené ženským rukopisem něhy, nalezlo svůj vrchol ve dvou lyricko-epických skladbách: Legenda o princezně Anežce (1991) a Zdislava, plamen Boží (1992), apoteozujících ženu-světici jako vrcholnou realizaci lásky k Bohu i člověku. (V současném výboru, zachycujícím všechny podstatné vrstvy její lyriky, nejsou však tyto skladby zastoupeny.)

Výtečně koncipovaný výbor z autorčiny básnické tvorby, v níž se střetává smyslovost a něha s reflexí vzpomínek nad uplývajícím časem života, nám představuje velmi osobitou a vyzrálou osobnost současné české poezie, pro níž byly a jsou křesťanské hodnoty základní a autentickou podstatou veškerých životních perspektiv a jistot. A takových básníků má současná česká literatura opravdu poskrovnu. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay