Kniha, kterou byste neměli přehlédnout - vybírá Jaroslav Med

Vydání: 2004/29 Co v nás konkuruje Bohu?, 31.10.2004, Autor: Jaroslav Med

Příloha: Perspektivy

Nevím, kolik našich čtenářů si uvědomuje významnou důležitost francouzského básníka Paula Verlaina (1844-1896) při formování české novodobé křesťansky orientované poezie. V letech 1873-1875 byl P. Verlaine ve vězení za postřelení svého básnického druha a přítele Arthura Rimbauda; a právě tato vězeňská zkušenost byla příčinou jeho konverze, návratu ke katolické víře, v níž byl sice vychován, ale jež zmizela v časech bohémské nevázanosti.

Básnickým zrcadlem Verlainova návratu ke katolické víře se stala jeho básnická sbírka Sagesse (Moudrost), která vyšla v roce 1881 a patří k Verlainovým vrcholným básnickým dílům. A právě tato sbírka náboženské lyriky se časem proměnila v nedostižný vzor pro české básníky Katolické moderny konce 19. století, usilujících o renesanci křesťanské poezie v české literatuře. V řadě do češtiny přeložených ukázek z tohoto Verlainova "monumentu kajícné lítosti a návratu k Bohu" (V. Černý) se vytvářela jistá kanonizovaná podoba básnické spirituality, k níž ovšem čeští básníci z okruhu Katolické moderny, postrádající ve svých řadách génia Verlainovy velikosti, nikdy nemohli dospět.

Tento literárně historický exkurz byl nutný hlavně proto, že Paul Verlaine je v českém kulturním povědomí přítomen především jako génius básnické hudebnosti a mnohem méně jako básník hlubokého náboženského prožitku. A že nebyl tento prožitek pouhou krátkou vězeňskou epizodou, dosvědčuje i útlá Verlainova básnická sbírka Intimní liturgie, publikovaná čtyři roky před básníkovou smrtí v roce 1892, která nyní vychází poprvé v českém překladu Gustava Francla (Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2004). Je to neobyčejně záslužný ediční čin, protože prohlubuje náš pohled na velkého francouzského básníka, suveréna Galantních slavností a Romancí beze slov, který v této skromné knížce podřizuje svou veršovou zpěvnost a melancholický rytmus svého snění liturgické adoraci, při níž oslavuje Kristovu přítomnost mezi námi.

A že jej tato Kristova přítomnost zasáhla skutečně hluboce a opravdově, o tom svědčí i úryvek z listu A. Rimbaudovi po návratu z vězení na konci roku 1875: "Jsem pořád stejný. Přísně náboženský, protože to je jediná dobrá a rozumná věc. Všechno ostatní je podvod, zloba, hloupost. Církev vytvořila moderní civilizaci, vědu, literaturu, především však Francii, a Francie hyne, že se s ní rozešla. To je docela jasné. Církev udělala také lidi, vytvořila je. Měl jsem během osmnácti měsíců dost času si to vše promyslet a ujišťuji tě, že se toho držím jako jediné opory."

Verlainova slova mají i dnes až mrazivě aktuální naléhavost... Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay