Glosy

Vydání: 2004/29 Co v nás konkuruje Bohu?, 31.10.2004

Příloha: Perspektivy

Historie se opakuje, praví staré rčení. Opakuje se dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. Víte, kdo doplnil staré rčení? Karel Marx. Tomu by měli naši sociální demokraté rozumět. Tragédie se odehrála v roce 1949. Fraška probíhá před našima očima v podobě autodestrukce ČSSD. "Auto-" znamená, že je prováděna vlastními silami. Právě to činí z představení frašku. Strana byla od polistopadového počátku platformou lidské nezralosti; mentální, žel i morální. Bylo v ní málo lidí opravdového formátu. Zato jeden Miloš Zeman, posedlý velikášstvím, a spousta trpaslíků. Připomene se nám pohádka o krysaři z městečka Hameln. Vladimír Špidla měl své handicapy, ale měl charakter. Teď ho udolali trpaslíci. - Strana se podobá nedonošenci, kterého včas neuložili do inkubátoru, a on teď umírá. To, co z ní přežije, se bude mnohem víc podobat KSČM. Není vyloučeno, že toto sblížení vytvoří u nás novou podobu toho, čemu se říká "levice". Škoda.

***

Slyšme trávu růst: 21. června, první letní den, se pod záštitou prezidenta republiky konalo ve svatomikulášském kostele na pražském Staroměstském náměstí pietní shromáždění k uctění památky popravy 27 představitelů českého stavovského odboje. Hlavní slovo měli představitel správkyně chrámu, jíž je Čsl. církev husitská, a předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu. Tou je paní Anděla Dvořáková, která proslula zdravicí, jíž oslovila nedávný sjezd KSČM: "Nedopusťte, aby se Česko rozplynulo v EU jako kostka cukru v šálku hnědé kávy. Co myslím tím hnědé, není doufám třeba vysvětlovat." Hnědá byla barva nacistů. EU je tu tedy vnímána jako nacistické prostředí. Pozoruhodné.

Poprava "českých pánů" byla tragickým dozvukem bělohorské porážky, jejíž důsledky byly pro českou státnost pohromou. Jak by bylo s českou státností při válečném štěstí opačné strany, nevíme. Českost "českých pánů" je však třeba brát v zemském smyslu. Někteří z nich byli Němci, třeba Joachim Andreas Schlick (Šlik), který vystoupil na popraviště první. Činit z nich obránce etnického češství, jemuž prý Evropská unie ukládá o život, je anachronismus. Akce, jíž poskytl záštitu prezident republiky (který si nedávno vzpomněl v téže souvislosti na blanické rytíře), svědčí o snaze vytvořit kolektivní emoční podloží pro ideologii ohroženého národního bytí. Bratři, soudruzi, krajané, vlastenci, vítejte v devatenáctém století!

ř Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay