Glosa - Quo vadis Polonia?

Vydání: 2005/47 Radosti a strasti jedináčků, 15.11.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Quo vadis Polonia? – I tak bychom se mohli ptát, uvážíme-li stopu, kterou zaznamenal v nejnovějších dějinách náš severní soused, počínaje krvavým potlačením stávky přístavních dělníků v roce 1970, přes heroické vzepětí „Solidarity“, drama výjimečného stavu, mobilizaci KOR-u, kulaté stoly až po sesuv nenáviděného režimu. Ano, byli to Poláci, kdo i nám prorubali cestu ztuhlým masivem reálného socialismu a změnili chod dějin. Poláci – a „jejich“ papež. Dnes jako by jim docházel dech. Prošli si vládnutím postkomunistů, svěřili moc dvěma stranám vzešlým z protikomunistického odboje, jedné konzervativní, druhé liberální, ty se však neumějí dohodnout.

Slovo „konzervativní“ je mnohoznačné. Konzervovat lze ledacos: návyk na sociální jistoty minulých desetiletí, jak ho střeží KSČM a ČSSD, venkovanský konzervatismus KDU, národovectví Václava Klause, jemuž i ODS přichází na chuť... - Polský konzervatismus je jiný, složitější: je sociální, provinčně nacionální (čili antievropský), prý katolický, ale hlavně populistický.

Svízelná je i situace druhdy katalyzátoru převratných změn, polské církve. Ta je dnes rozštěpena vedví. Jedno křídlo žije z odkazu „polského papeže“ a hledá nové cesty: osvícená část episkopátu, skvělá intelektuální elita, časopisy jako Tygodnik Powszechny, Gość niedzielny, Więź aj. Druhé křídlo (včetně části episkopátu) má strach z budoucnosti a hájí svou představu polskosti a jejích ohrožených tradic. Jejím mluvčím je vlivné Radio Maryja a jeho šéf, redemptorista Tadeusz Rydzyk. Chce být bojovně katolické, ale těží z nejistoty ohrožených sociálních skupin, sází na nacionalismus, antisemitismus, a nezastavuje se ani před nenávistnými praktikami. Společenský ohlas je značný. Snad proto se i episkopát zdráhá zaujmout k němu jednoznačný postoj.

Polská církev je velká. A je živá. Nikdy netrpěla nedostatkem osobností křesťansky ryzích, vzdělaných i prostých. Bude se i nadále ubírat cestou tříbení duchů. Politická budoucnost Polska je však poněkud nejasná.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay