Glosa - Quo vadis Polonia?

Vydání: 2005/47 Radosti a strasti jedináčků, 15.11.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Quo vadis Polonia? – I tak bychom se mohli ptát, uvážíme-li stopu, kterou zaznamenal v nejnovějších dějinách náš severní soused, počínaje krvavým potlačením stávky přístavních dělníků v roce 1970, přes heroické vzepětí „Solidarity“, drama výjimečného stavu, mobilizaci KOR-u, kulaté stoly až po sesuv nenáviděného režimu. Ano, byli to Poláci, kdo i nám prorubali cestu ztuhlým masivem reálného socialismu a změnili chod dějin. Poláci – a „jejich“ papež. Dnes jako by jim docházel dech. Prošli si vládnutím postkomunistů, svěřili moc dvěma stranám vzešlým z protikomunistického odboje, jedné konzervativní, druhé liberální, ty se však neumějí dohodnout.

Slovo „konzervativní“ je mnohoznačné. Konzervovat lze ledacos: návyk na sociální jistoty minulých desetiletí, jak ho střeží KSČM a ČSSD, venkovanský konzervatismus KDU, národovectví Václava Klause, jemuž i ODS přichází na chuť... - Polský konzervatismus je jiný, složitější: je sociální, provinčně nacionální (čili antievropský), prý katolický, ale hlavně populistický.

Svízelná je i situace druhdy katalyzátoru převratných změn, polské církve. Ta je dnes rozštěpena vedví. Jedno křídlo žije z odkazu „polského papeže“ a hledá nové cesty: osvícená část episkopátu, skvělá intelektuální elita, časopisy jako Tygodnik Powszechny, Gość niedzielny, Więź aj. Druhé křídlo (včetně části episkopátu) má strach z budoucnosti a hájí svou představu polskosti a jejích ohrožených tradic. Jejím mluvčím je vlivné Radio Maryja a jeho šéf, redemptorista Tadeusz Rydzyk. Chce být bojovně katolické, ale těží z nejistoty ohrožených sociálních skupin, sází na nacionalismus, antisemitismus, a nezastavuje se ani před nenávistnými praktikami. Společenský ohlas je značný. Snad proto se i episkopát zdráhá zaujmout k němu jednoznačný postoj.

Polská církev je velká. A je živá. Nikdy netrpěla nedostatkem osobností křesťansky ryzích, vzdělaných i prostých. Bude se i nadále ubírat cestou tříbení duchů. Politická budoucnost Polska je však poněkud nejasná.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay