26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Františku, oprav můj dům

20. 3. 2013

|
Tisk
|

Papežská volba posílila význam a sebevědomí Latinské Ameriky.

Vydání: 2013/12 Papež František stále překvapuje, 20.3.2013, Autor: Martin T. Zikmund

Příloha: Perspektivy

Snímek ČTK

Na Petrův stolec byl v Jorgem Mariu Bergogliovi zvolen muž sociálně citlivý a teologicky konzervativní. To by samo o sobě ještě nebylo nic převratného. Přesto jde o zářez.

Několik dní před konkláve se vídeňský kardinál Christoph Schönborn vydal do Assisi, aby zde ve chvíli ztišení získal inspiraci a sílu pro nadcházející období. Ke svému překvapení se zde setkal s jiným kardinálem Odilem Pedrem Schererem, arcibiskupem z Ria de Janeira, který ze stejného důvodu zavítal na totéž místo. Rakouský primas se na svého brazilského kolegu při té příležitosti obrátil s řečnickou otázkou: „A proč vlastně žádný papež dosud nenesl jméno František?“ Když pak zanedlouho nově zvolený římský biskup ohlásil v konkláve své jméno, pohledy obou kardinálů se okamžitě střetly a oba se této „náhodě“ tiše zasmáli…

Vděčný úsměv a radost – to jsou příznačné reakce nejen kardinálů volitelů, ale i milionů obyčejných lidí. Na rozdíl od Benedikta XVI. (Josepha Ratzingera), spisy nového papeže takřka nikdo nezná, a to dokonce ani mnozí jeho kolegové z konkláve. Jeho počínající pontifikát, stejně jako jeho předchozí služba v Buenos Aires, je však naplněn výmluvnými gesty. Svědčí o jeho tíhnutí k jednoduchosti a hloubce. V argentinské metropoli takřka neužíval řidiče, jezdil městskou dopravou, nakupoval si sám a často i vařil. Když byl v roce 2001 ustanoven kardinálem, poradil svým diecézanům, ať neutrácejí peníze za cestu na jeho římskou inauguraci a raději je věnují chudým. V prvních okamžicích po svém přijetí papežské volby nečekal, až se za ním pohrnou kardinálové, aby mu projevili poslušnost, nýbrž nejprve rázoval přes celou Sixtinskou kapli k jednomu z nejstarších a těžko se pohybujících kardinálů, aby se s ním pozdravil. Na balkoně před naplněným náměstím sv. Petra se neobjevil v papežském hermelínu, ale v prosté bílé sutaně. Jeho první slova zněla: „Dobrý večer, bratři a sestry.“ A poslední: „Dobrou noc a hezky si odpočiňte!“

Symbolika zvoleného jména

Žádná nasládlá pomazanost, nýbrž vstřícná lidskost a bratrství. Nepochybně františkánské charisma. Neznámý se tím jakoby přes noc stává známým, a hlavně přijímaným. Ostatně patron jeho pontifikátu sv. František z Assisi patří k několika málo světcům, k němuž se svorně s obdivem a respektem vztahují nejen katolíci a nejen křesťané, ale také příslušníci jiných náboženství, a dokonce i ateisté, neboť křesťanství v jeho pojetí je všem srozumitelné. Při výběru tohoto jména jde však ještě o jinou věc. Již Benedikt XVI. poukázal na to, že sv. František se objevil na scéně docela příznačně v době církevní krize. Volbou tohoto jména tedy argentinský kardinál jakoby stvrdil, co ostatně všichni vědí či aspoň tuší – neboť i v posledních týdnech před konkláve se o tom široce psalo a samotnými kardinály potvrzovalo – že církev neprožívá zrovna lehké časy. Pedofilní skandály, ekonomické či disciplinární neřády v římské kurii i zesvětštění životního stylu křesťanů otřásají v posledních desetiletích církví a není většího nepřítele jejího poslání než její vlastní hříchy. „Františku, jdi a oprav můj dům, neboť se rozpadá“ – tento hlas z kříže, který světec zaslechl v polorozbořeném kostele sv. Damiána, se takto stal pomyslným mottem nejen františkánských reforem ve třináctém století, ale už též začínajícího pontifikátu.

Osobní pevnost a kuráž

Papež František má arci na koho navazovat. Ostatně svého předchůdce Benedikta XVI. hned v prvních dnech po volbě několikrát připomněl – ten zůstane učitelem církve, jehož málokdo překoná. Přesto má František jednu výhodu, kterou Benedikt v této míře neměl: je vůdcovským typem, nikoli především intelektuálem, je ošlehaný praktickým životem a prvními gesty na Petrově stolci ukazuje i osobní pevnost a kuráž.

Výhodou je mu celá jeho minulost. Než se začal věnovat humanitním vědám, teologii a literatuře, vystudoval střední chemicko-technologickou školu. Rovněž vstoupil do jezuitského řádu, jehož formace zdůrazňuje nejen vzdělání, ale také schopnost pracovat v „první linii“ a v lidsky nebezpečných situacích. Bergoglio se navíc stal provinciálem řádu za „špinavé války“ ve své zemi, když tamní vojenská diktatura likvidovala své oponenty způsobem, jehož by se neodvážil ani náš jinak zvrhlý a násilnický komunistický režim. Desetitisíce nepohodlných lidí tehdy navždy zmizelo, aniž se kdo o jejich osudu později cokoli dozvěděl. Kolik osobní odvahy musel přitom Bergoglio projevit, těžko vyjádřit. Je ovšem třeba zmínit, že z této doby – z druhé poloviny 70. let – je mu předhazován škraloup, že se údajně nezastal dvou jezuitů, kteří byli po řadu měsíců drženi v poutech se zavázanýma očima, ačkoli se žádné protistátní činnosti nedopustili. Jeho vina se však neprokázala, druhá verze případu naopak mluví o tom, že díky jeho intervenci byli oba muži nakonec propuštěni. Každopádně jeden z těch dvou, který dosud žije – jezuitský kněz maďarského původu Ferenc Jálics – vydal 15. března 2013 prohlášení, že jsou s tehdejším provinciálem a dnešním papežem smířeni, a že spolu před pár lety dokonce veřejně sloužili bohoslužbu, po níž se vzájemně objali.

Než se Bergoglio stal pomocným biskupem a posléze arcibiskupem v Buenos Aires a argentinským primasem, zastával po řadu let funkci rektora koleje a filozofické a teologické fakulty v San Miguel. Ve všech funkcích proslul jak svým teologicky konzervativním smýšlením, tak nebývale silným sociálním cítěním. Zná život z různých stránek a nikdy si nedělal iluze ani o tom církevním a římském. Traduje se o něm, že do Říma jezdil jen v nejnutnějších případech, neboť o tamní kurii neměl valné mínění. Nyní se stal biskupem římským.

Římská zkouška

„Chceš-li něco uskutečnit, postarej se o to nejprve na místní úrovni,“ vyjádřil se kdysi známý anglický spisovatel G. K. Chesterton. V tomto smyslu se stane Řím testem Františkova pontifikátu. A to především proto, že tentokrát se od papeže očekává – na rozdíl od předchozích pontifiků – že si nejprve učiní pořádek doma, před vlastním prahem – v římské kurii. Má k tomu silný mandát. Tak brzký jednoznačný konsenzus kardinálů se nečekal. Výhodou bylo, že kardinál Bergoglio při předchozích poradách kardinálů během generální kongregace toho mnoho nenamluvil. Stal se vhodným kompromisem těch, kteří touží po změnách, ale i těch, kteří si přejí papeže, jenž by se stal vnější ikonou, aniž by se vnitřní pořádky příliš měnily. Jeho věk ho dopředu příliš nefavorizoval. Ale i ten se může ukázat výhodou. Bude muset konat rychle.

Už z prvních příležitostí je zjevné, že papež uchopil provaz za správný konec. Jeho první promluva z balkonu mířila, přestože zde bylo mnoho cizinců, především k římské církvi, „která v lásce předsedá všem církvím“, jak to vyjádřil v souladu s tradicí, což je nepochybně ten nejvhodnější postup. Pomocí mu v Římě bude též jeho brilantní znalost italštiny, kterou se naučil už od svých prarodičů pocházejících z Itálie. A druhým potvrzením jeho odpovědnosti za Řím se ukázal pozdravný telegram vrchnímu římskému rabínovi, který papež odeslal ještě týž den, kdy byl zvolen. Je zjevné, že bude-li se František pokoušet obnovovat církev od jejího římského centra, jistě se to dříve nebo později projeví i v odlehlejších oblastech a kontinentech. – Aniž by přitom musel příliš cestovat.

Chávez jako přímluvce?

Zde je však třeba provést jedno významné rozlišení. Jestliže právě zvolený Pontifex maximus ve svém úvodním pozdravu uvedl: „Víte, že povinností konkláve bylo dát Římu nového biskupa 
– vypadá to, že moji bratři kardinálové si pro něj došli téměř na kraj světa…“, nelze brát toto jeho vyjádření doslova. Minimálně ne z hlediska aktuálního rozložení sil.

Skutečností naopak je, že Latinská Amerika je dnes čím dál jasněji demografickým centrem katolického světa. Dvě pětiny všech katolíků vůbec se nacházejí právě na této jižní polovině amerického kontinentu. Proto i když volba Bergoglia byla pro většinu pozorovatelů překvapením, zvolení papeže právě z této části světa tak velkým překvapením rozhodně nebylo.

„Něco ovlivnilo volbu Jihoameričana papežem, někdo nový předstoupil před Krista a řekl mu: ‚Dobrá – zdá se ale, že nastal čas Jižní Ameriky.‘“ Toto mínění – za něž byl ovšem i kritizován – nevyslovil nikdo jiný než dočasný prezident Venezuely Nicholás Maduro, který tím narážel na Chávezovo nedávné úmrtí a bohdá spasení. Zejména když se předtím nechal slyšet: „Víme, že náš velitel vystoupil do nebe a stojí tváří v tvář Kristu.“

Učednictví především

„Jsem tak nadšena,“ svěřila se jedna žena z Mexico City agentuře CNN na svatopetrském náměstí krátce poté, co bylo oznámeno jméno nového papeže, a pokračovala: „Je to důvod být hrdý dnes večer, neboť Latinská Amerika je velmi důležitá oblast… Papež z Latinské Ameriky – to hodně pomůže. To pomůže přebudovat mnoho věcí, je to nový počátek.“

Obě výše zmíněná vyjádření svědčí o tom, že zvolení nového papeže se netýká jen Argentiny, ale celé Latinské Ameriky. Ta nejen počtem svých věřících, nýbrž i celou svou křesťanskou vitalitou evropský kontinent snadno předčí. Papežská volba je v tomto směru důležitá také civilizačně. Zájem o Latinskou Ameriku tím právem vzroste – ta by měla být od této chvíle mnohem jednoznačněji zařazována mezi země Západu. A to nejen proto, že se může jevit jako vhodný spojenec ve vztahu k expandujícímu islámu, ale i ke zhoubnému sekularismu. Svůj význam to má rovněž kvůli jejímu sociálnímu utrpení v posledních desetiletích, o němž Evropa velké vědomí věru nemá.

„Když kráčíme bez kříže, když budujeme bez kříže a když vyznáváme Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky, jsme světáky, jsme biskupy, kněžími, kardinály, papeži, ale nikoli Pánovými učedníky,“ pravil František vůbec ve své první papežské homilii. Naznačil tím, že učednictví klade výš než jednotlivé církevní funkce. Pro ty, kteří to vidí jinak, nastal čas nejistoty a obav. Pro ostatní čas naděje.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou