Egyptské plody papežovy cesty

Vydání: 2017/32 Kříž nad spáleništěm, symbol naděje, 8.8.2017, Autor: Lukáš Nosek

Příloha: Perspektivy 32

Svornost křesťanů zaujala muslimské představitele

Svatý otec František před třemi měsíci navštívil Káhiru. Z plánovaných bodů programu se do jednoho všechny uskutečnily – setkal se s muslimy, kopty i katolíky. Ovšem dnes – čtvrt roku poté – až překvapí, jak velký dopad tato návštěva na Egypt a celý muslimský svět měla.


Objetí papeže Františka a šejcha káhirské univerzity al-Azhar Muhammada Ahmada at-Tajíba se stalo gestem, které má otevřít novou fázi vztahů mezi křesťanstvím a sunnitským islámem založenou na respektu, dialogu a nenásilí. Snímek ČTK

František byl teprve druhým papežem v historii, který navštívil Egypt. Před ním tam byl pouze v jubilejním roce 2000 sv. Jan Pavel II. Tuto skutečnost nelze podceňovat. Egypťané jsou hrdí na svoji historii a rádi o své zemi hovoří, rádi ukazují její historické klenoty. Jsou před turisty pyšní a velmi si považují, že zahraniční návštěvník sem přijel a chce vidět místní památky. Jistě, turista je bezedný zdroj příjmu, kterého je třeba pořádně „vyždímat“ nebo alespoň pořádně „usmlouvat“. Arabská povaha se zkrátka točí kolem využití všech příležitostí, nejlépe pak na trhu při smlouvání různého druhu.

Počet turistů se po tzv. arabském jaru v r. 2011 viditelně snížil. Sice se propad ustálil a dochází k postupnému navyšování počtu turistů, ale v posledních měsících se vinou nejisté bezpečnostní situace jejich růst zase zpomalil. Egyptem čím dál častěji otřásají výbuchy teroristických útoků. V bezpečí již nejsou ani obyvatelé umělých turistických letovisek, jako je např. Hurgháda.

Již v průběhu papežovy návštěvy se dala v ulicích egyptské metropole slyšet slova obdivu, že se vrcholný představitel křesťanů nebál, přijel a hovořil na Univerzitě al-Azhar o mírové roli náboženství. Návštěv klíčových světových politiků v Egyptě totiž jinak ubylo. Právě o to více si lidé všimli papežovy návštěvy, kterou ohlašovala celá řada billboardů.

Po stopách sv. Františka z Assisi

Před pár týdny zveřejnil italský deník La Stampa analýzu egyptské situace po papežské návštěvě z pera egyptského muslima žijícího v Itálii, sunnitského profesora arabistiky Waela Farouqa.

Ten si všiml změny v zobrazování návštěvy. V novinách i na televizních obrazovkách se totiž již neukazovalo oficiální logo návštěvy s Nilem a pyramidami, ale fotografie z pátečního odpoledne, kdy se papež František dlouze objímá se šejchem Univerzity al-Azhar Ahmadem at-Tajíbem.

Profesor Farouq dodává, že k fotografii byla častokrát přidána ilustrace zobrazující sultána al-Malika al-Kámila, se kterým se v roce 1219 setkal svatý František z Assisi v egyptském městě Damietta během páté křížové výpravy. Nevědomky tak papež František evokoval příběh, který zná podle Farouqa každý Egypťan. O víře lze hovořit beze zbraní, jako přítel s přítelem. Křesťan není jen ten „neznaboh a rouhač“, jak se snaží tvrdit teroristé a islámští radikalisté. Křesťan může být poslem míru a přátelství. To chtěl říci papež a to se mu také podařilo. Svědčil o tom i televizní přenos sobotní mše svaté, což nemá v muslimských zemích dosud obdoby.

Otevřeli mešity, aby ošetřili zraněné

Zmíněný profesor Farouq si ve své analýze všímá i nynější mentality Egypťanů a její postupné proměny. Po dlouhých desetiletích propagandy se náměstí Tahrír při tzv. arabském jaru v roce 2011 zaplnilo muslimy i křesťany, kteří společně chtěli změnu. Právě na tomto slavném náměstí odhalovali jednotu egyptské národnosti, která předchází náboženské příslušnosti. Muslimové i křesťané se považovali za Egypťany, za bratry. „Revoluce vytvořila prostor setkání mezi muslimem, který byl léta pokoušen zapomenout na svornost a na staleté soužití, a mezi křesťanem, který byl přinucován emigrovat nebo se izolovat do nitra kostela. Mnozí Egypťané i navzdory strategiím teroristů objevují dobro této jednoty,“ vystihuje Farouq.

Uvědomil si to zřetelně po reakci některých muslimů na útoky na křesťany při Květné neděli v městě Tantá a v Alexandrii. Muslimové často otevřeli blízké mešity, aby ošetřovali nemocné křesťany a dávali jim krev. Už od arabského jara je známý nespočet případů, kdy se muslimové v neděli shromažďovali kolem kostelů a bránili případným útokům teroristů vlastním tělem. Pomalu vítězí lidskost nad hněvem a nenávistí.

Povinný text do škol

Jako muslim se ještě pozastavil nad důležitým momentem papežovy návštěvy. Pro muslimy je totiž jednoduché obvinit křesťanství ze lži na základě rozdělení křesťanů do jednotlivých denominací. „V mé zemi padlo mnoho předsudků, protože papež svědčil o jednotě: František, patriarcha Bartoloměj a koptský papež Tavadros II. se setkali jako přátelé. Jednota křesťanů se ukázala před muslimskými představiteli, a to je svědectví, které má váhu,“ vysvětlil.

Vedle toho by se měla zmínit také iniciativa ředitele Alexandrijské knihovny. Ten vyzval, aby se papežův projev na al-Azhar studoval na veřejných školách jako povinný text. Papež František podle něj nabídl cestu, jak vyjít z vnitřní náboženské krize – užít kritický rozum a přijmout různost. „František ukázal bohatství pramenící z rozmanitosti. Ty společnosti, v nichž hraje podstatnou roli rozmanitost, mají větší možnost růst. A tam, kde je zakázána, převažuje logika násilí. Spolužití rozmanitých částí společnosti nehraje důležitou roli pouze pro křesťany, ale také pro muslimy. Poznání a respekt k druhému a k rozdílnosti hraje neméně důležitou roli i v náboženské zkušenosti. Setkání, přátelství a úcta ji ve skutečnosti vyživují, protože každému umožňují si ověřovat svou vlastní tradici,“ uzavírá svůj pohled profesor Farouq.

Pohledy italského misionáře

Další svědectví podává italský misionář combonián Giuseppe Scattolin MCCJ. Světový znalec islámské mystiky a řádný člen egyptské Akademie arabského jazyka pochází sice od Benátek, ale v muslimských zemích (Libanon, Súdán a Egypt) žije už takřka půl století. Ve svém hodnocení papežovy návštěvy jde trochu dál než profesor Farouq.

„Papež je Egypťany milován,“ říká tento kněz. Zvláště upozorňuje na Františkovo vystoupení na mírové konferenci na al-Azhar. Papežovo odmítnutí jakéhokoliv násilí páchaného ve jménu Boha bylo stejně radikálně odmítnuto i šejchem at-Tajíbem. Oba představitelé ukázali v přímém přenosu, že setkání s představitelem jiného náboženství nutně neznamená odpadnutí od své víry. Svým obsahem tato slova ukázala, že křesťané a muslimové mají podobné pohledy na Boha. Bůh, který je, je Bohem živých. Svědectví těchto dvou mužů jistě padlo v Egyptě na úrodnou půdu.

P. Giuseppe Scattolin ve své reflexi zdůrazňuje i papežovo odmítnutí násilí ve jménu Boha ještě v jedné souvislosti. Papež František zde navázal na slavnou přednášku svého předchůdce, emeritního papeže Benedikta XVI., v Řezně v roce 2006, a právě tím opět ukázal na hlavní problém dneška. Jak se bránit proti zcestnému pojetí či ideologii Boha, který by chtěl násilí a smrt?

Laboratoře míru

Scattolin odhlíží od samotné papežské návštěvy a spíše se zaměřuje na papežovu podporu misionářské práce. Prvním cílem misionářů je vzdělávání dětí a mladistvých. Škola je prostor, kde se mladí lidé učí žít vedle sebe a spolupracovat. Právě tam se rodí přátelství a respekt k druhému. „My, křesťané v Egyptě, máme 170 škol, z nichž každá má v průměru tisíc studentů. To jsou pravé laboratoře míru a poklidného soužití,“ dodává combonián.

Dalším misionářským cílem je mezináboženský dialog. Jak by také ne, vždyť profesor Scattolin je krom výše zmíněného také členem Egyptské filosofické společnosti a za jeho žáky se hrdě považují mnozí muslimští doktoři filosofie, mystiky a arabského jazyka. On sám žije mezináboženským dialogem dnes a denně. Právě v souvislosti s papežskou návštěvou hovoří o nutnosti prohlubovat vnímání některých společných hodnot. Zvláště zmiňuje čtyři: milosrdenství, pravdu, spravedlnost a mír.

Třetím cílem misionářů je pozdvižení lidskosti, a tedy i používání rozumu. Scattolin si proto všímá, že František sem přijel v důležité době. Muslimský svět totiž stojí před výzvou postavit se kriticky k vlastní historii. Nebyli to právě papežové, kteří pokorně přiznali chyby z dějin křesťanství a prosili o odpuštění napáchaných křivd? A vzpomíná zvláště na Jana Pavla II.
Muslimové by si mohli právě z toho vzít příklad. Jak nebojácně přistoupit k základním muslimským textům a vytvořit jim novou osvobozující exegezi. Právě tím lze nalézt pádné argumenty proti fundamentalistům, kteří překrucují historii a šíří ideologickou propagandu.

Společnost plná dobrých zpráv

Závěrem Scattolin říká optimisticky, že egyptská společnost je dnes plná dobrých zpráv o úspěšném soužití mezi křesťany a muslimy. Spolupráce funguje ve vzdělávání, zdravotnictví i na rovině sociální. I svědectví, které poskytují sami koptové, kteří jsou v posledních letech terčem mnohých útoků islámských extrémistů, a přesto neodplácejí zlem, je vzkazem, které dává jasný signál muslimské většině, že kopti nejsou nepřátelé. Scattolin dodává, že islamistům jde v prvé řadě o převzetí moci, ke kterému užívají sektářské násilí. Nejde jim o náboženskou zvěst.

Reflexe dvou předních znalců egyptské současnosti svědčí o tom, že návštěva papeže Františka byla úspěšná a přinesla mnoho plodů. Některé jsou vidět dnes, některé se proměnily v semena a začínají růst a snad v budoucnu přinesou vlastní ovoce. To nejdůležitější poselství, kterým působil papež na srdce místních, však bylo velmi skromné a obyčejné. Přátelské objetí se šejchem at-Tajíbem a hluboké pohledy do očí koptského papeže. Papež skromnými gesty přinesl Egyptu naději, a to si Egypťané považují!

LUKÁŠ NOSEK Autor je katolický teolog, arabista a redaktor KT

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay