Cranachův pražský oltář

Vydání: 2005/51 Mimozemské civilizace, 13.12.2005, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Přerod gotiky v renesanci přinesl kromě jiného také vznik řady velkých a významných oltářních realizací. Složitým archám, sloužícím jako pozadí obětního stolu a jako úběžník pohledu věřících v kostele, byla věnována mimořádná pozornost. Oproti gotickým oltářům, často anonymním a ikonograficky srovnatelným, byly pozdněgotické už plně individualizované, což se projevilo v objednávce i v provedení.

Gentský oltář Hanse van Eycka, Isenheimský oltář Matthiase Grünewalda nebo gdaňský Poslední soud Hanse Memlinga představují odlišné pokusy dotknout se toho nejzávažnějšího mezi nebem a zemí. Vedle těchto pokusů - z dnešního pohledu pilířů evropského umění - měl zřejmě čestné místo také pražský oltář Lucase Cranacha staršího. O jeho vzniku svědčí několik teorií, které se shodují v tom, že oltář byl darem ke korunovaci české královny Marie Habsburské ve svatovítské katedrále v červnu roku 1522. Královně bylo tehdy sedmnáct let, jejímu manželovi, Ludvíku Jagellonskému, o rok méně. Objednavatelem mohl být císař Maxmilián († 1519), nebo někdo z bohatého rodu Šliků, kteří tak mohli vyjádřit vděčnost za získání souhlasu k ražení mincí v „jejich“ Jáchymově.

Dílo - Glorifikace Panny Marie osmi světicemi (sv. Kateřina, sv. Barbora, sv. Dorota, sv. Markéta, sv. Kristina, sv. Anežka Římská, sv. Apolena, sv. Voršila) - bylo tedy v monumentálních rozměrech (230 x 370 cm) namalováno olejovými barvami na deskách z lipového dřeva v dílně proslulého wittenberského mistra. Malba se zřejmě líbila a postupem času získala vážnost i uznání – ale osud oltáře byl dramatický. Můžeme být rádi, že známe alespoň několik fragmentů. Při požáru katedrály v polovině 16. století bylo dílo uchráněno, ale pro reformační názory Friedricha Falckého se stalo nepřijatelným. Kalvínské obrazoborectví, formulované zejména kazatelem Abrahamem Škultétym, se kolem Vánoc roku 1619 stalo živelným, dav vnikl do katedrály a špičáky a sekerami ničil vše, co odporovalo reformaci. Oslava a korunování Panny Marie na Cranachově oltáři mělo svůj původ ještě v předreformační zbožnosti, i když později mistr plně spolupracoval s Martinem Lutherem a své dílo dal do služeb reformace. V dramatickém dění roku 1619 se ale přesto našel někdo (snad opět ze strany Šliků), kdo části oltáře zachránil, vědom si snad toho, že krásná malba je blízce spojena s mocným habsburským rodem. Opravdu tomu tak bylo, zdá se, že většina tváří světic jsou vlastně portréty příbuzných královského páru, pro nějž byl obraz namalován. Mistr možná podoby trochu idealizoval a sjednotil pro představu ženského habsburského nebe. Světice drží listy s krátkými modlitbami - text vždy obsahuje i jméno každé z nich.

Zachráněné obrazy (podle dobových pramenů jich bylo sedm) se různě rozptýlily po Evropě, snad také při švédském rabování Prahy. Dnes je známo pět částí, jedna v obrazárně Pražského hradu (dvojobraz sv. Kateřiny a sv. Barbory), sv. Kristina v Národní galerii – tři fragmenty jsou v Německu, poslední se našel nedávno při aukci v Mnichově.

Celek oltáře si tedy můžeme jen domýšlet – ale to, co se zachovalo, vyvolává obdiv a hlubokou úctu. Měl jsem to štěstí, že při přípravě současné výstavy bylo potřeba nakreslit rekonstrukci Cranachova pražského oltáře. Celý měsíc jsem se mohl zabývat krásným úkolem: udělat pozadí pěti originálům. Je z nich patrné, že jednoduchost kompozice má rysy monumentality.

Cranach byl současníkem Raffaela, jemuž byla u nás často přisuzována dokonalost svrchovaně hodná následování. S údivem nyní poznáváme, že také ve střední Evropě vznikala díla kvalitou srovnatelná s „božským“ Italem. Současná výstava Lucase Cranacha je vzácnou příležitost doplnit náš pohled do historie: spolupráce Čechů a Němců přinášela také vynikající výsledky.

* * *

Výstava trvá do 8. ledna 2006 v Obrazárně Pražského hradu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay