Byl člověk stvořen, nebo se vyvinul?

Vydání: 2005/47 Radosti a strasti jedináčků, 15.11.2005, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Příloha: Perspektivy

V Praze se sešli odpůrci Darwinovy vývojové teorie. Co však je jádrem sporu? Ponecháme-li stranou to, co spadá do kompetence biologů a paleoantroplogů, zjišťujeme následující: Není sporu, že dnes máme k dispozici pestrý výběr kosterních pozůstatků různých druhů lidských předků; není také sporu, že chronologicky pozdější nálezy vykazují stále větší podobnost s dnešním člověkem, tedy s námi samotnými. Jak řekl Jan Pavel II., evoluci dnes již nemůžeme považovat za pouhou hypotézu. Tvrdá fakta vypovídají celkem jasně o určitém vývoji. Jestliže prvním postulátem víry a teologie je hledání pravdy, pak není přípustné, abychom evidentní skutečnosti popírali nebo nebrali vážně.

Spor tedy není veden o zmíněná fakta, nýbrž o jejich výklad. Je zřejmé, že tento výklad může být v zásadě dvojí. První je čistě imanentistický a vychází z předpokladu, že člověk se jaksi samovolně a do jisté míry náhodně vyvinul z nižších biologických druhů. Druhý lze charakterizovat jako transcendentalistický a kreacionistický, vývoj není nahodilou záležitostí, nýbrž způsobem, jak Bůh přivádí své stvoření ke stále vyšší komplexnosti a dokonalosti. Bůh tedy člověka stvořil prostřednictvím vývoje.

Je zcela evidentní, že oba výklady leží za hranicemi kompetencí, které má k dispozici biologie či paleoantropologie. Spadají do oblasti filozofie potažmo teologie. Trochu mě zarazilo, když jsem slyšel jednoho našeho přídovědce, který z hlediska přírodních nauk jako mimovědeckou označil pouze kreacionistickou či transcendentalistickou verzi výkladu, jako kdyby to o té imanentistické interpretaci neplatilo. Jenomže i ona je na poli biologie a paleoantropologie neverifikovatelná a nefalzifikovatelná. Oč tedy jde? Přejeme si pouze to, aby bylo jasně přiznáno, že imanentistická interpretace nesmí být označována za vědeckou a ona kreacionistická jedním dechem za nevědeckou. Pokud by si někdo takto počínal, musíme jeho počínání hodnotit jako hermeneuticky nekorektní, tudíž nevědecké a primitivně ideologické. Hledající člověk musí mít právo, aby se dozvěděl o obou možných interpretacích a aby se mohl svobodně rozhodnout.

Co stojí za volbou jednoho, nebo druhého výkladu? Odpověď je nabíledni. Imanentisté jsou vyznavači onoho náboženství, které zaměnilo úctu k Bohu, jenž se stal člověkem, za uctívání člověka, jenž ze sebe dělá boha. Imanentistům všeho druhu si dovolím připomenout tragickou historickou zkušenost minulého století, v němž se jasně projevilo, že ztráta transcendentní dimenze vede k odstranění poslední a nejvyšší garance lidské svobody a sebeúcty. Fašismus a komunismus o tom vydávají hrůzostrašné svědectví. Ve výkladu tvrdých údajů z oblasti paleoantropologie tedy nejde jen a jen o teorii a školské osnovy, nýbrž o něco mnohem většího, totiž o naši svobodu a sebeúctu, o úctu k tajemství, které v sobě každý člověk skrývá a které je zdrojem umění, tázání se, hledání, sebeúcty, náboženství. Jsem-li pouhou souhrou náhod, pak můj život nemá žádný smysl, a proto si s ním mohu dělat, co se mi zlíbí. Každý ať se sám zamyslí nad tím, kam vede imanentismus a jaké plody může přinášet kreacionismus.

Aplikace starého známého pravidla o stromu a jeho ovoci každému soudnému člověku poslouží, aby si uměl - z hlediska filozofie vědy a zdravé hermeneutiky - vybrat mezi dvěma rovnoprávnými interpretacemi tvrdých údajů paleoantropologie. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay