Audience po anglicku v Národním

Vydání: 2015/19 Uprchlíci: Lampedusa se bouří, 5.5.2015, Autor: Zora Freiová

Příloha: Perspektivy 19

S živým zájmem mezi diváky a vesměs kladnými posudky divadelní kritiky se setkala premiéra hry britského dramatika Petera Morgana nazvaná Audience u královny (v originále The Queen), kterou nedávno uvedlo Národní divadlo v Praze.
 
Zahrála si Iva Janžurová v Audienci u královny svou životní roli?Snímek Martin Špelda
 
Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o poměrně riskantní počin: už skoro sto let jsme republikou, do politických záležitostí Velké Británie moc nevidíme, a jestli si náš běžný občan vzpomene, kdo že je momentálně britským premiérem, může si gratulovat – natož aby si vybavil jména těch předchozích. Lze tedy předpokládat, že se diváci budou zajímat o konverzační hru, která pojednává takřka výlučně o setkáních ministerských předsedů s královnou Alžbětou II.?
 
Nejenže se diváci zajímají, ale na několik měsíců je hra vyprodaná. Zdá se, že tu funguje jakési zvláštní kouzlo. Hned první věty, jež si královna vymění s Johnem Majorem („Vždycky jsem si přál nevybočovat z řady, být obyčejný.“ – „Z čeho usuzujete, že se vám to nezdařilo?“), na diváka dýchnou britským humorem a přenesou ho do světa naší každodenní realitě sice na hony vzdáleného, na druhé straně však skutečného (není to pohádka) a současného (nejde o 19. století).
 
Královna přijímá premiéry každé úterý. Za třiašedesát let jejího panování se jich vystřídalo dvanáct – prvním byl Winston Churchill, který mladé a nezkušené panovnici poskytoval cenné rady. Obsah setkání zůstává přísně tajný: nikdo se nikdy nedozví, co si královna s premiérem během oněch dvaceti minut řekli. Od královny se očekává, že bude v politice zcela nestranná a taky že svému premiérovi vždy vyjádří podporu – dokonce i tehdy, když s ním nesouhlasí. Na druhé straně není zcela bezmocná: může svým premiérům radit, varovat je, ovlivňovat jejich názory a de facto je formovat.
 
Hra působivě zachycuje dvě roviny královniny osobnosti – oficiální a přirozenou. Ta první je daná jejím jedinečným postavením, představuje symbol, jistotu, konstantu. Druhá je naproti tomu zcela osobní: i královna je jen člověk, prožívá své radosti i těžkosti. S tím souvisí velmi zajímavý a působivý dramatický prvek – přítomnost dvou Alžbět: dospělé ženy měnícího se věku a zhruba jedenáctileté princezny. Prostřednictvím jejich vzájemného dialogu se divákům odhalují královnina dilemata a citlivá místa. Silný moment nastává, například když se princezna Alžběta se svou skotskou služebnou Bobo modlí, aby její rodiče měli ještě syna – poté co pochopila, že jinak tíha královského úřadu jednou nevyhnutelně spočine na ní. A v jiné scéně dospělá Alžběta svému dívčímu já vysvětluje: „Každý čeká, že uděláš přesně to, co se po tobě chce. A že nikdy nedáš najevo, jak je to pro tebe těžké.“
 
Děj se neodvíjí chronologicky: královně je nejprve devětašedesát let, potom pětadvacet atd. Představitelka hlavní role Iva Janžurová (podle některých kritik jde o její životní roli) zvládá proměny v čase s obdivuhodnou bravurou. Její královna je vznešená i lidská, je to bytost z masa a krve. Herečka se v jednom rozhovoru vyznala, že je jí nyní britská panovnice bližší než dřív a že k ní chová obdiv. Zhlédla mnohá videa s královnou, zároveň se ji však na radu režisérky Alice Nellis nesnažila kopírovat. Také další herci (Jan Hartl – komorník, Taťjana Medvecká – Margaret Thatcherová, Václav Postránecký – Winston Churchill, Igor Bareš – Harold Wilson aj.) svými výkony přispívají k celkovému úspěchu hry.
 
Audience u královny je dílo, které s humorem a lehkostí pojednává i o hlubokých tématech. Divákům přináší jak osvěžení, tak náměty k zamyšlení. A ohlas u publika svědčí o tom, že její uvedení – mimochodem první mimo Velkou Británii – bylo šťastnou volbou.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay