Pater Krokodýl a Velikonoce s radiací

Vydání: 2016/12 Tři roky s papežem Františkem, 15.3.2016, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 12

Festival filmů o lidských právech a odpovědnosti každého člověka za planetu. Nejen to je festival Jeden svět.


Otec Krokodýl, tedy pater Genadij Machljenko, hrdina ukrajinského dokumentu Téměř svatý. Snímek festival Jeden svět

V rámci letošního ročníku může divák vidět řadu dokumentů o migrantech či sociální problematice, nechybějí ani snímky o víře. Pražská část festivalu končí tento týden. Hned poté ale filmy vyrážejí do regionů, do více než třiceti měst.

Silný příběh kněze Genadije přináší film v češtině nazvaný Téměř svatý. Otec Genadij takový skutečně je. Kamera sleduje jeho nekompromisní boj s drogami, dětskou prostitucí, zneužíváním postižených... Genadij nejenže o tom všem mluví v médiích, na veřejných shromážděních či třeba ve věznicích, ale hlavně se potřebných sám ujímá. Po nocích hledá zoufalé děti v ulicích svého města a sváží je do vlastní „republiky“, jakéhosi azylového domu. Díky své zarputilosti a obdivuhodné fyzické kondici se nebojí chodit ani do drogových doupat, kam se zdráhá vejít i policie. Ráno si pak umyje obličej a navlékne kolárek...

V originále se snímek nazývá Krokodýl Genadij. Je to parafráze na kdysi populární sovětský animovaný film, v němž dětem pomáhá dobrotivý krokodýl. Otec Geňa tento symbol přijal za vlastní, sám se dokonce dětem jako Krokodýl někdy představuje. Filmaři jeho boj s dealery a nefunkčním zdravotnictvím sledují dlouhodobě. Kněz se nevzdává, i když naráží na zdi nepochopení. Zdálo by se, že nemůže být hůř... Ale může. Tím městem, kde se otec Krokodýl pohybuje, je totiž ukrajinský Mariupol. Rusko zabralo Krym a bojůvky začínají pronikat i do Doněcka. Krokodýl to přijímá jako další výzvu.

Na Ukrajině zůstaneme i s filmem Bábušky z Černobylu. Je to příběh stařenek, které se vrátily dožít své životy do zapovězeného pásma zamořeného radioaktivitou, za dráty ochranné zóny černobylské elektrárny. I třicet let po výbuchu reaktoru je tu obrovská radiace. Babičky to vědí, přesto je pro ně život doma milejší než někde v paneláku. V některých vsích žije už jen jedna či dvě ženy, jiné vesnice jsou docela pusté. I v tomto apokalyptickém prostředí přetrvává v ženách optimismus, pozitivní logika a víra. Všechny bábušky se společně setkávají vlastně jen jednou do roka, když je otřískaný autobus sveze do kostela, aby společně mohly vyznat: „Kristus vstal z mrtvých!“ Krajina kolem Černobylu bude zamořená tisíce let, lidé ji přesto neopustili – a společně doufají ve velikonoční obrodu.

Program festivalu najdete na www.jedensvět.cz
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 40 27. září – 3. října 2016

Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka

Duchovní magnet, klenot apeninského pohoří, přední turistický poutač Umbrie – středověké Assisi, rodiště Prosťáčka Božího, se stalo minulý týden znovu místem…

celý článek


Říjnová slavnost na moravském Slovácku

Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce…

celý článek


Neuhnout, i když trakaře padají

„Při tom nesmíš pouze jedno zapomenout, přítelíčku, podle větru, dav jak ráčí, rychle točit korouhvičku“ (Vrchlický). Postavit se této masové vrtkavosti ve své…

celý článek


Můj cíl je rozeznít Notre–Dame

Jeden z nejlepších světových varhaníků OLIVIER LATRY sedá už 31 let za varhany v pařížském kostele Matky Boží. O tom, jak k němu katedrála promlouvá, hovořil s KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay