Pater Krokodýl a Velikonoce s radiací

Vydání: 2016/12 Tři roky s papežem Františkem, 15.3.2016, Autor: Aleš Palán

Příloha: Perspektivy 12

Festival filmů o lidských právech a odpovědnosti každého člověka za planetu. Nejen to je festival Jeden svět.


Otec Krokodýl, tedy pater Genadij Machljenko, hrdina ukrajinského dokumentu Téměř svatý. Snímek festival Jeden svět

V rámci letošního ročníku může divák vidět řadu dokumentů o migrantech či sociální problematice, nechybějí ani snímky o víře. Pražská část festivalu končí tento týden. Hned poté ale filmy vyrážejí do regionů, do více než třiceti měst.

Silný příběh kněze Genadije přináší film v češtině nazvaný Téměř svatý. Otec Genadij takový skutečně je. Kamera sleduje jeho nekompromisní boj s drogami, dětskou prostitucí, zneužíváním postižených... Genadij nejenže o tom všem mluví v médiích, na veřejných shromážděních či třeba ve věznicích, ale hlavně se potřebných sám ujímá. Po nocích hledá zoufalé děti v ulicích svého města a sváží je do vlastní „republiky“, jakéhosi azylového domu. Díky své zarputilosti a obdivuhodné fyzické kondici se nebojí chodit ani do drogových doupat, kam se zdráhá vejít i policie. Ráno si pak umyje obličej a navlékne kolárek...

V originále se snímek nazývá Krokodýl Genadij. Je to parafráze na kdysi populární sovětský animovaný film, v němž dětem pomáhá dobrotivý krokodýl. Otec Geňa tento symbol přijal za vlastní, sám se dokonce dětem jako Krokodýl někdy představuje. Filmaři jeho boj s dealery a nefunkčním zdravotnictvím sledují dlouhodobě. Kněz se nevzdává, i když naráží na zdi nepochopení. Zdálo by se, že nemůže být hůř... Ale může. Tím městem, kde se otec Krokodýl pohybuje, je totiž ukrajinský Mariupol. Rusko zabralo Krym a bojůvky začínají pronikat i do Doněcka. Krokodýl to přijímá jako další výzvu.

Na Ukrajině zůstaneme i s filmem Bábušky z Černobylu. Je to příběh stařenek, které se vrátily dožít své životy do zapovězeného pásma zamořeného radioaktivitou, za dráty ochranné zóny černobylské elektrárny. I třicet let po výbuchu reaktoru je tu obrovská radiace. Babičky to vědí, přesto je pro ně život doma milejší než někde v paneláku. V některých vsích žije už jen jedna či dvě ženy, jiné vesnice jsou docela pusté. I v tomto apokalyptickém prostředí přetrvává v ženách optimismus, pozitivní logika a víra. Všechny bábušky se společně setkávají vlastně jen jednou do roka, když je otřískaný autobus sveze do kostela, aby společně mohly vyznat: „Kristus vstal z mrtvých!“ Krajina kolem Černobylu bude zamořená tisíce let, lidé ji přesto neopustili – a společně doufají ve velikonoční obrodu.

Program festivalu najdete na www.jedensvět.cz
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 13 28. března – 3. dubna 2017

Svou duši poroučím Bohu

Kardinálové z několika zemí světa, čeští a moravští biskupové i více než tři tisíce věřících z celé země se v sobotu přišli do svatovítské katedrály rozloučit…

celý článek


Eucharistická úcta napříč staletími

Na prahu Velikonoc zve Arcidiecézní muzeum v Olomouci k zamyšlení nad Kristovou obětí zpřítomněnou v eucharistii. Pod názvem „V oplatce jsi všecek tajně“ vystavuje působivý…

celý článek


Antonín Mandl, člověk dialogu

Vzpomínka na P. Antonína Mandla (27. března 1917 – 15. března 1972) u příležitosti 100 let od jeho narození chce být zároveň i připomínkou jeho přátel a spoluvězňů,…

celý článek


Pojďme si povědět něco pěkného

Mladým partnerům na začátku vztahu chybí slova. Tolik si toho chtějí říci! Překotně povídají, skáčou si do řeči, nemohou se dočkat, až skončí jeden a začne druhý.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay