Není ticho jako ticho

Vydání: 2012/48 Kardinálové se sešli v Římě, 27.11.2012, Autor: Stanislav Přibyl

Příloha: Advent

Nalezení ticha pro Slovo je nejkrásnějším prožitím adventu 

 
Adventní dobu si představuji tak trochu jako sbírku miniatur. Je poměrně krátká, zato velmi intenzivní a plná námětů k uvažování. Evergreenem nás katolíků bývá nářek nad tím, že lidé kolem nás chápou adventní dobu jen jako jakési „nutné zlo“ před Vánocemi. 
 
 
Je fakt, že když slyším „Ježíšku, panáčku“ od poloviny října i tehdy, když si chci koupit jen chleba, je to buď k vzteku, nebo to člověka naplňuje lítostí. Avšak lítostí nad čím? Nad tím, že „ti druzí“ nechápou. Ale chápu vlastně já sám? Bojím se, že nejsme ani sami sobě s to vysvětlit, proč je tak důležité dobře prožít adventní dobu.
 
 
TEN, PO KTERÉM TOUŽÍME
V centru adventu, tak jako v centru všeho, stojí Ježíš. Ten, po kterém toužíme, na kterého se těšíme. Je to on, kdo se nám z lásky dává a komu my prokazujeme lásku. Ježíšův příchod na svět, a vůbec už přislíbení tohoto příchodu – to je ona radostná zvěst, slovo o naší spáse. Advent je potom dobou, kdy k těmto velikým událostem hledáme správný vztah.
V evangeliu o Vánocích uslyšíme, nejen jak se to stalo, ale co se vlastně stalo. Je to ono čtení ze začátku evangelia podle sv. Jana: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh… A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Pozor! Tato skutečnost Slova mezi námi je událostí stejně adventní jako vánoční.
 
 
TICHO PROTI INFLACI SLOVA
V okamžiku, kdy píšu tyto řádky, zazvonil telefon. Chci mluvit, ale není mi rozumět, protože pod okny zrovna jede vlak. Není právě tohle obraz nutnosti hledání adventního ticha? Abychom nalezli vtělené Slovo, které je nám zvěstováno slovem, musíme nejprve objevit ticho. Toto ticho není jen absencí zvuku, je nutným podkladem, aby to, co má být slyšeno a pochopeno, bylo postřehnutelné. Avšak jsou různé druhy ticha…
Dnešní doba je víc než kdy jindy dobou slova, možná ještě více informace než slova. Množství slov a informací vůbec nám někdy způsobuje bolest hlavy. Máme všechno, co může ukojit naši zvědavost, okamžitě po ruce. Avšak nepřináší nám to radost. Spíše máme stísněný dojem, že to s tím světem jde z kopce, když se tam či onde děje to či ono, a my to máme v podstatě v reálném čase přítomno doma. Taková inflace slova potřebuje touhu po tichu, abychom nakonec mohli slovo znovu objevit a doslova vychutnat. Advent je k tomu ideální příležitostí. Je to doba očišťování, kdy se chceme těšit opravdu na to podstatné v našem životě.
 
 
BUDEME NACHYTÁNI NA ŠVESTKÁCH? 
Jiné ticho nastává tam, kde není co říct. Jistě si každý z nás vzpomínáme na trapné okamžiky ticha při nejrůznějších zkouškách na nejrůznějších stupních škol. Pamatujeme si na ticho rozpačité a provinilé, když nás někdo – jak se říká – nachytal na švestkách. Myslím si, že bude jednou velké ticho, až předstoupíme před Boží tvář, abychom obhájili svůj život před naším Tvůrcem. Bude to hrozné ticho, protože nebude co dodat. Avšak tehdy opět promluví Slovo, Ježíš, náš obhájce u Božího trůnu. Poukáže na to, že za nás mluví náš život. Advent, doba přípravy na setkání s Kristem, má i tuto podobu, kterou nazýváme eschatologickou. Abychom jednou mohli promluvit svým životem, je třeba vyhledávat ticho, aby náš život neklouzal jen po povrchu věcí, ale šel na hlubinu, protože lidský život je závažnou skutečností, když je Božím darem.
 
 
TICHO OPUŠTĚNOSTI
Další druh ticha je tichem smutným, tichem, které nemá místo nejen v adventu, ale které by nemělo mít místo v našem životě vůbec nikdy. Je to ticho opuštěnosti. Ticho, protože není s kým mluvit. Toto ticho je vlastně jen přeludem, protože celá skutečnost Vtělení poukazuje na fakt, že nejsme nikdy sami. Voláme „Maranatha, přijď, Pane Ježíši,“ a on přichází. My víme, že už přišel a ještě přijde, že vlastně přichází neustále. Křesťanovi se nemůže stát, že by neměl s kým mluvit. I když je podle lidských měřítek sám, ve skutečnosti není sám nikdy. Emmanuel – Bůh s námi – je opravdu s každým z nás.
 
 
KDYŽ VYPADNE SPOJENÍ
A je tu další ticho, ticho způsobené výpadkem spojení. Od té doby, co máme mobilní telefony, děsí nás toto ticho ještě víc. Co se stalo, ptáme se plni hrůzy, když někdo okamžitě nereaguje na náš podnět. Jaká směsice vzteku a úlevy přijde, když nám ten druhý potom řekne, že si prostě zapomněl telefon doma nebo že se mu přístroj vybil. To se může stát i při naší komunikaci s Bohem. Očekáváme, že Bůh okamžitě zareaguje, ale někdy tomu tak není. V této situaci je případný výpadek vždy defektem na naší straně. Buď se obracíme ke špatnému bohu, k Baalovi, který spí nebo šel zrovna na stranu, a pak nám pochopitelně nemůže odpovědět (srv. 1 Král 18,27), nebo vztah k Pánu Bohu zanedbáváme. Navázat funkční spojení s pravým Bohem, aby do tohoto poruchového ticha zaznělo opět živé Boží slovo, i to je adventní úkol.
 
 
KDYŽ ZAZNÍVÁ BOŽÍ CHVÁLA
Napadá mě pouvažovat ještě o jiném tichu. Jde o mlčení, které neznamená, že nemáme, co říct, že nevíme, co říct, nebo že není s kým mluvit. Toto ticho má místo tam, kde nelze skutečnost vyjádřit slovy, protože slova nestačí. Je výrazem nejvyššího souznění bytostí, ve vztahu k Bohu je nazýváme kontemplací. Takové ticho je předsíní nebe, vyjadřuje tajemství naší budoucnosti, kde se dočkáme toho, co oko nevidělo a ucho neslyšelo… V tomto tichu zaznívá Boží chvála.
 
 
ABY BŮH PROMLUVIL
Jak tedy hledat a nalézat adventní ticho? Především je třeba, abychom usilovali o to správné ticho, o ticho, v němž může promluvit Bůh, v němž uslyšíme jeho hlas a jeho kroky, o ticho, které tříbí naši pozornost. Velké věci se rodí v tichu. V tichu noci, ale i určité opuštěnosti se narodil i náš Spasitel tehdy v Betlémě, v tichu se rodí i do našeho srdce. Nalezení ticha pro Slovo, to je ta nejkrásnější příprava na Vánoce, nejkrásnější prožití adventní doby.
Přeji vám požehnaný advent a doufám, že nakonec zaslechneme jemné kroky Požehnaného, který přichází ve jménu Páně, i zpěv andělů plný chvály. A že při tom uslyšíme i radostný tlukot našeho vlastního srdce…
 
P. Stanislav Přibyl doprovodí cestu čtenářů KT po stopách Ježíše z Judské pouště přes Betlém a Galileu do Jeruzaléma. Cesta se uskuteční ve dnech 2. – 11. 3. 2013 a bližší informace naleznete na www.ckkrizek.cz nebo je získáte také na tel.: 241 911 248.
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay