Přihlásit se
Nelegální migrace, volby jako PR a Havlův teletník
10. 4. 2006
|Názor Václava Havla na zákon o registrovaném partnerství snad ani nepřekvapil. Čím však exprezident šokoval, je jeho názor na to, jak pojímají rodinu odpůrci zákona. Zvýhodňování rodiny je prý absurdní a znamená její stavění na roveň „teletníku, kde se připouštějí býci ke kravám, aby byla telata“. Charismatický disident, jemuž vděčíme za to, že se v tísnivých dobách ujal role, jíž se někdo ujmout měl, a přitom tu kromě něho nikdo jiný nebyl, tu projevil povážlivý defekt svého chápání světa a života. Rodina má i svou nezastupitelnou biologickou úlohu, kterou sdílí s většinou živočišstva, skot nevyjímaje. Mateřství a otcovství však obsahuje mnohem víc, je podmínkou probouzení plnosti lidství dítěte. Inu, stává se, že žák v jednom hlavním předmětu vyniká, zatímco z jiného, rovněž důležitého, propadá. Škoda.
Vydání: 2006/15 Velikonoce, 10.4.2006, Autor: Petr Příhoda
Příloha: Perspektivy
Pro chudinu třetího světa je západní Evropa už dlouho magnetem a je otázkou času, kdy začne „praskat ve švech“. Snad nejjímavější scény skýtá nelegální migrace z černé (subsaharské) Afriky. Směřuje přes zátarasy španělských enkláv na africkém pobřeží, přes italské ostrůvky ve Středozemním moři, přes Gibraltarský průliv. Aby se vyhnuly pohraniční ostraze, míří stovky primitivních plavidel s desítkami zubožených lidí nejnověji ke Kanárským ostrovům. Mnozí nedoplavou a zahynou na širém moři. Evropa si neví rady. Přitom sklízí plody dávné setby, či spíše „nesetby“. Kdyby na nejnešťastnějším kontinentě podpořila před padesáti, před třiceti lety rozvoj zemědělské výroby, mohli se tam ti nešťastníci cítit doma. Musela by však zrušit celní bariéry a otevřít se jejich zemědělské produkci. To by znamenalo omezit subvence evropskému zemědělství a frustrovat jeho výrobce, zejména francouzské, ale nejen je, a riskovat sociální smír. Evropa se rozhodla své vymoženosti střežit a s nikým se o ně nedělit. To se nepodařilo. Velké evropské firmy se stěhují za levnější pracovní silou do dalekých krajin a chudina třetího světa se přichází dělit o evropské bohatství přímo na místo jeho původu...
***
Dvě voličsky nejsilnější strany vyplňují předvolební čas „nesystémovým“ stupňováním nabídek. Podobá se to kramářské licitaci a na občany, kteří vědí, koho volit, to nedělá dobrý dojem. Jenže je dosti občanů, kteří to nevědí. Proto se volební kampaň stává „bojem o nerozhodnutého voliče“, což má své důsledky. Velké strany si počínají jako supermarkety se zaváděcími cenami, jejich „dialog s občany“ připomíná chování PR-agentur („pí-ár“, public relations, odborně vedené manipulování veřejnosti) a „nerozhodnutí voliči“ si to – zdá se – nechávají líbit. Podobně ani našim početným fotbalovým fandům nevadí komercionalizace a korupce jejich svátečního rituálu. Pokud se u nás prosadí většinový volební systém preferující dvě velké strany, je jasné, jak bude česká politika vypadat.
***
ř
