Neboj se předávat touhu dál

Vydání: 2018/49 Adventní věnec zve k modlitbě, 4.12.2018, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Ptali jsme se dětí, kdo je to podle nich misionář. Odpovědi byly různé: „Někdo, kdo je hodně daleko?“ „Možná někdo, kdo má přikrytou hlavu?“ „Člověk, který přenáší naše náboženství do jiných zemí?“ „Pomáhá lidem, cestuje do jiných zemí, učí se hodně jazyků…“


Věděli jste, že můžete být misionářem i ve škole a všude tam, kde máte kamarády? Fotografie je ze zahájení lidových misii v Olešnici. Snímek Jan Šašinka / Člověk a Víra


Sedmiletý Cyril řekl, že misionář je člověk, který vyznává Pána Ježíše a chce o něm hlásat i druhým. Pětiletá Editka to vystihla takto: „Misionář je farář. Rozdává Ježíše.“ Tříletý František to okomentoval slovy: „Já chci být taky misionář. Chci být farářem.“ A víme vůbec my dospělí, kdo je to misionář?

V příručce Papežských misijních děl, která vznikla na přání papeže Františka a vyzývá k obnově misijní činnosti každého, se píše: „Jsi pokřtěný? Pak jsi, člověče, Pánem Ježíšem povolán k tomu, abys byl misionářem. Neboj se, nemusíš hned opustit všechno, co máš rád, a odjet kamsi do daleké Afriky. Být misionářem znamená udržovat touhu po Pánu Ježíši a předávat ji dál.“ Papež opakovaně vybízí nejen děti a mládež, aby se zapojily do misijního úsilí církve. „Právě křest z nás činí misionáře. Pokřtěný, který necítí potřebu hlásat evangelium – hlásat Ježíše –, není dobrý křesťan!“ zdůrazňuje. Ale jak může být misionářem každý z nás, v praxi, doma, ve škole, v kroužcích nebo v práci? Není to od Boha příliš velký požadavek, abychom byli misionáři všichni?

„Missio znamená poslání. A posílá sám Bůh. Posílá mě, každého z nás,“ říká P. Petr Němec, který působí už 24 let jako misionář v bulharském Kazanlaku. „A k čemu mě posílá? Přinášet Krista, evangelium, všude tam, kde jsem,“ míní P. Němec a dodává, že to není jen farnost, škola, zaměstnání nebo místo, kde se pohybujeme ve volném čase: „Je tu také domov. Tam je to asi nejtěžší.“ Podle něj nestačí spoléhat se na různé aktivity, akce či setkání. Nejcennější, nejdůležitější a nejvíc oslovující je náš osobní život s Bohem. Aby lidé pochopili, že pro náš život je na prvním místě vztah s Kristem.

„Zvu každého křesťana na jakémkoliv místě a v jakékoliv situaci, aby se hned dnes navrátil k osobnímu setkání s Ježíšem Kristem, nebo alespoň učinil rozhodnutí, že se s ním chce setkat. Nikdo nemá sebemenší důvod si myslet, že se ho toto pozvání netýká,“ apeluje papež František v exhortaci Evangelii gaudium čili Radost z evangelia. Z ní nyní každý týden zveřejňujeme ukázky na straně 15.

KATEŘINA ŠŤASTNÁ
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay