Na západ až do Aše

Vydání: 2006/35 Začíná škola!, 29.8.2006, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Aš se pyšní dvěma „nej“: je to město, které u nás leží nejzápadněji, a zároveň žádná jiná obec, co jich v ČR leží, nemá kratší název. Před druhou světovou válkou zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Díky textilnímu průmyslu, kde pracovaly převážně ženy, vznikla později ve městě biologická nerovnováha mužů a žen v poměru 1:6. Při tanečních zábavách byl prý o tanečníky doslova boj.
Aš má v městském znaku tři lipany (německy Asche, tak tedy přišla ke svému názvu). Za návštěvu stojí i v létě zdejší muzeum, kde najdeme největší sbírku pletených rukavic u nás. Vystavené tkalcovské a pletařské stroje jsou v provozuschopném stavu. Při muzeu také pracuje Společnost pro výzkum kamenných křížů. Zabývá se kříži, které byly nejčastěji postaveny na znamení pokání při uzavírání tzv. smírčích smluv. Na některých smírčích křížích či kamenech je přímo vyobrazen vražedný nástroj např. sekyra. Nejvíce křížů najdeme právě v západních Čechách, dále v okolí Jihlavy a na Trutnovsku. Členové spolku kříže vyhledávají a udržují. Nalézt nějaké se můžete pokusit i vy.
Dva kilometry od Aše se zvedá vrch Háj se stejnojmennou noblesní rozhlednou. Před třemi lety oslavili ašští 100 let od jejího vzniku. Je vysoká 34 metrů a můžete se z ní pokochat výhledem na město Aš, ale též do německých příhraničních obcí. A pozor: klíč si vyzvedněte v restauraci pod vrcholem.
Nedaleko Aše leží obec Podhradí, kde se dochovala zajímavá věž z raně gotického hradu. Druhou zdejší zajímavostí je kostel Dobrého pastýře, který je nejstarším evangelickým kostelem bývalého Rakouska-Uherska. V Podhradí se mohou návštěvníci občerstvit v místní hospůdce (s námi se její majitelé podělili o domácí polévku) a poté pokračovat k prameni v Dolních Pasekách. V Karlovarském kraji si mohou poutníci na mnoha místech načepovat zdarma minerálku z upravených pramenů. Některé jsou sice chuti nevalné, ale ta dolnopasecká příjemně osvěží. Pramen se nachází v altánku a vede k němu turistická značka.
Citlivý jedinec může v ašském výběžku pocítit zvláštní smutek. Více něž jiná místa zasáhla tuto oblast válka a násilný odsun Němců. Např. v dnešní vesničce Podhradí žilo na konci 19. století přes 2 000 obyvatel. Mnoho obcí zde zaniklo úplně. Když si člověk uvědomí všechny souvislosti, může to působit až tísnivě. O to víc potěší každá opravená chalupa, udržovaná studánka nebo útulná hospůdka. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay