Musely jí být odpuštěny mnohé hříchy...

Vydání: 2016/24 Noc kostelů v tramvaji i při lití zvonu, 7.6.2016, Autor: Klára Marie Stráníková

Příloha: Perspektivy 24

„V tom městě žila jistá žena, byla to hříšnice“ (Lk 7,37). Co to bylo za hříchy? Šířila pomluvy, byla namyšlená a prospěchářská? Neplnila si náboženské povinnosti? Byla lakomá či neférová, nebo dokonce lhala či kradla? V tom to asi nebylo. Byla to nevěstka! Všichni to přece víme!


Repro KT

Je to už víc než deset let, co jsem dostala (a o dva roky později pochopila a přijala) Boží pozvání k pomoci ženám živícím se prostitucí. Mezi lidmi se to většinou setkává s pochopením a účastí, avšak ke svému velkému překvapení jsem u některých katolíků zakusila i určitý odstup, ba despekt. Jak že to stojí v nedělním úryvku z Lukášova evangelia o tom, co si pomyslel Ježíšův hostitel, zbožný farizeus Šimon?

Naslouchat jejich příběhům

Když se Ježíš setkával s „celníky a hříšníky“, zanechal nám výmluvné poselství. Že by za ním chodili do zpovědnice? Někteří sice sami přicházeli a dostávalo se jim odpuštění. Evangelia nám ale vyprávějí také o tom, že s nimi – stoloval. A jistě mezi ně nepřicházel navoněný a s kravatou (i když takový určitě dokázal být, když to bylo třeba...), nikoho nemoralizoval, ale přinášel poselství o milosrdné Boží lásce – tam, kde ti patrně nepříliš uhlazení muži sedávali, popíjeli a debatovali.

Na rozdíl od Ježíše to asi máme v tomto směru méně náročné. U žádné z žen, které navštěvujeme v nočních klubech nebo na ulicích, se nesetkáváme s náznaky hrubosti. Naše otázka „Co se stalo, že jste tady?“ zpravidla otevře stavidla vyprávění a někdy i slzám. A my nasloucháme nešťastným příběhům o zklamáních z partnera, který je zanechal samotné s dětmi a s břemenem dluhů, jež se snaží prostitucí umořit, o závažných nemocech v rodině a s nimi spojeným vydáním a někdy taky tušíme, že je zde někdo, kdo z nich profituje a k prostituci je nutí. Nemluvě o tom, že nejednu z těch nešťastnic někdo podvedl a ona se stala obětí obchodu se ženami.

A slyšíme také o tom, jak počítají týdny a měsíce, kdy s prostitucí budou moci skončit, jak je to „strašné na psychiku“, jak ztrácejí vlastní identitu, jak to, co prožívají, bolestně a mnohdy nevratně poznamenává jejich důvěru k mužům (především kvůli nevěrnostem klientů nightclubů jejich manželkám a partnerkám). A jak to, s čím se zde setkávají, ponižuje jejich ženskou důstojnost.

Existuje nějaké východisko?

Mnohé z nich se po náročné noci časně ráno vracejí domů, nachystají dětem snídani, vypraví je do školky či do školy, na pár hodin usnou, aby pak zase rychle vstaly, daly do pořádku domácnost a do večera se věnovaly dětem. V podobné situaci jsou i ženy, které čeká pracovní den v regulérním zaměstnání...

Je z toho nějaká cesta ven? Přinášíme letáčky s řadou praktických kontaktů a odkazů, což snad někdy může pomoci, avšak nejžádanější je právě ono naslouchání, přijetí a pochopení. To je to, co nás, jak věřím, chtěl Ježíš naučit, když přicházel mezi „celníky a hříšníky“. Jak silné jsou to momenty, když se ony ženy láskyplně podívají na darovanou medailku Panny Marie, nebo jak se – jak mi říkávají kolegyně z charity – promění jejich tvář ve chvíli, kdy přijímají křížek na čelo. S terénní skupinou křesťanek z protestantských církví nabízíme navíc především modlitbu. Jsou to nepředstavitelné chvíle Boží přítomnosti v hluku zakouřených „nevěstinců“. A při loučení slyšíme prosbu, abychom zase brzy přišly.

A proto věřím, že ta žena z evangelia byla nevěstkou. „Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů...“ (protože si uvědomuje, že ačkoliv je prostituce krokem v nouzi, který by si jinak nikdy dobrovolně nevybrala, je to něco, co ji špiní, a proto touží po Božím odpuštění). A že nás předejde do Božího království.

A co my – jsme malí, nebo velcí hříšníci? „Komu se odpouští málo, málo miluje“ (Lk 7,47).

Klára Marie Stráníková, autorka je členkou kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Pracuje jako pastorační referentka a jako terénní pracovnice a instruktorka v pomoci ženám v prostituci a v prevenci obchodování s lidmi.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy



Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay