12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Marie Blabolilová aneb O provinčnosti

14. 2. 2005

|
Tisk
|

* * *

Vydání: 2005/8 Média na Slovensku, 14.2.2005, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Do ciziny jezdím málokdy, snad také proto, že při návratu mívám vždy rozporuplné pocity. Těší mne domov, ale vtírá se nepříjemné překvapení z ledasčeho, na co jsem si předtím už zvykl. Také pařížští přátelé bydlí na předměstí ve vysokých domech. Ale velká Paříž dobře unese těch několik věžáků daleko od centra – těžko srovnávat s totalitou šedého pražského sídliště. Zvlášť teď v zimě jako by u nás bylo smutno: omrzelé tváře snad souvisí se špínou a vandalstvím na veřejných prostorách. Dominantu našeho sídliště, výzkumný ústav, postavený před půlstoletím ve stylu sovětské „palladiovské“ antiky, vylepšují teď věžičkami a chystají se jej přeměnit v jakési Mega–multi–kulturní centrum, jakých už je na okrajích Prahy několik. Všechno musí být co největší, návštěvnost a sledovanost je hlavní cestou k úspěchu, ale také drzost a arogance se vyplácí, v politice i v umění, stačí něco natřít narůžovo, a jste světoví. Jaká jsme to truchlivá, barbarská provincie, říkám si, dívaje se toužebně ze svého sídlištního okna na zasněžená políčka vzdálených kopců.

Jednou z mých oblíbených „únikových tras“ je železniční trať z Prahy do Roudnice. Když u Kralup vlak opustí dramaticky sevřené vltavské údolí, otevřou se široké vyhlídky. Vpravo je pořád na svém místě mělnická věž nad soutokem, vlevo leží Cítov a polabské pahorky, vrcholící Řípem.

V Roudnické galerii jsem tentokrát našel výstavu, která nečekaně vstoupila do mých beznadějných úvah o naší provinčnosti. Příroda, obava o její osud v souboji s rozpínavou lidskou civilizací, se zdají být hlavními tématy malířky Marie Blabolilové. Stojí tak les a strom proti betonu a železu, živé proti neživému, pták proti kleci, ryba proti akváriu. Člověk ale má - naštěstí - ještě jinou dimenzi, než je ta, která staví ploty, mříže a sídliště. Malířka a grafička se hodně věnovala restaurování starých maleb; spojení s minulostí je na výstavě nápadné. Stará, sešlapaná linolea, použitá v rozměrných kolážích a obrazech, přinášejí autentičnost prožitého a vzbuzují nostalgii vzpomínek. Obyčejnost námětů a věcnost prostého konstatování ale nemůže zakrýt hloubku citu: jako by stesk po lidech byl do obrazů vmalován. Krajiny a zátiší prostupuje cyklus Ukřižovaných. Zobrazení připomíná oprýskané plechové korpusy na dřevěných křížích u cest. O celku výstavy by se dalo říci: Ukřižovaná krajina, celý náš krásný, ale trpící svět.

Dívat se pravdě do očí nebývá pokaždé příjemné, ale cesta Marie Blabolilové zřejmě není slepou uličkou. Kreslí také paneláky a činžáky, vždyť je to skutečnost, která nás všechny obklopuje. Pravdivost je nesnadná, ale nikdy není provinční – vždyť z každého místa na zemi je stejně daleko k nebi a nekonečnu, stejně daleko či blízko k Bohu.

Výstava Marie Blabolilové je v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem otevřena do 6. března 2005, současně probíhá výstava této autorky v Galerii výtvarného umění v Náchodě – do 20. března 2005.

 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou