Litoměřicemi od Máchy za Cranachem

Vydání: 2006/45 Co se vaří a peče v klášterech, 7.11.2006, Autor: Iva Peřinová

Příloha: Doma

„Můj byt v Litoměřicích jest jeden z nejpěknějších, které znám. Z jednoho okna vidím proti řece k Mělníku, ze tří oken hledím až k Radobylu a na Hanžburek. Ty modré hory – a ta rovina – ty skupiny stromů po ní – a ty vinice kolem, v nich ty bílé domky – a to Labe pode mnou – to musíte vidět, to se nedá popsat.“ Těmito nadšenými slovy popisuje autor dopisu napsaném příteli v roce 1836 krásy Litoměřic. Slovní spojení, že se „něco nedá slovy popsat“, užívají často lidé, jejichž vyjadřovací schopnosti nejsou valné. Uvážíme-li však, že autorem výše otištěných řádků je sám Karel Hynek Mácha, musíme se přece jen zamyslet: že by toto město bylo skutečně tak ojedinělé? Litoměřice si uchovaly svůj středověký charakter s rozsáhlými zbytky hradeb, svéráznou radnicí a podloubím lemujícím bezmála celé náměstí. Litoměřice jsou ale také sídlem biskupa, a mají tak doslova přehršel sakrálních památek. Na Dominikánském náměstí stojí kostel sv. Jakuba a dominikánský konvent, v Jezuitské ulici najdeme kostel Zvěstování Panny Marie a bývalou jezuitskou kolej, na Kapucínském náměstí je kapucínský konvent a kostel sv. Ludmily. Nejcennější památkou je však katedrála sv. Štěpána na Dómském vrchu; visutá arkáda ji pojí s vysokou hranolovitou věží. Při pohledu na ni si připadáme spíš jako v Itálii než ve střední Evropě. Litoměřice ztratily svou bohosloveckou fakultu, která zde byla zřízena v době komunismu. Kroky návštěvníků vedou spíš do galerie a muzea litoměřické diecéze na Mírovém náměstí. Muzeum vzniklo v roce 1985 jako první svého druhu u nás, obnoveno bylo o deset let později. Pyšní se mimo jiné díly umělců evropského formátu Karla Škréty a Lucase Cranacha. Polévka z vína Mácha našel v Litoměřicích konec své pozemské pouti. Zúčastnil se hašení velkého požáru, aby žár vydržel, nechal se polévat vodou, a v podzimní noci se pak vysílen vrátil do svého opěvovaného, ale chladného pokojíku. Za dva týdny nebyl jediný autentický český prokletý básník mezi živými. Čtenářům Doma by se určitě v Litoměřicích vedlo lépe. A kdyby na vás přece jen nějaká ta rýma lezla, můžete použít recept, kterým nebohého Máchu léčil místní ranhojič: „polévku z vína“. Litoměřice jsou totiž také střediskem pěstování vína. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay