Litoměřicemi od Máchy za Cranachem

Vydání: 2006/45 Co se vaří a peče v klášterech, 7.11.2006, Autor: Iva Peřinová

Příloha: Doma

„Můj byt v Litoměřicích jest jeden z nejpěknějších, které znám. Z jednoho okna vidím proti řece k Mělníku, ze tří oken hledím až k Radobylu a na Hanžburek. Ty modré hory – a ta rovina – ty skupiny stromů po ní – a ty vinice kolem, v nich ty bílé domky – a to Labe pode mnou – to musíte vidět, to se nedá popsat.“ Těmito nadšenými slovy popisuje autor dopisu napsaném příteli v roce 1836 krásy Litoměřic. Slovní spojení, že se „něco nedá slovy popsat“, užívají často lidé, jejichž vyjadřovací schopnosti nejsou valné. Uvážíme-li však, že autorem výše otištěných řádků je sám Karel Hynek Mácha, musíme se přece jen zamyslet: že by toto město bylo skutečně tak ojedinělé? Litoměřice si uchovaly svůj středověký charakter s rozsáhlými zbytky hradeb, svéráznou radnicí a podloubím lemujícím bezmála celé náměstí. Litoměřice jsou ale také sídlem biskupa, a mají tak doslova přehršel sakrálních památek. Na Dominikánském náměstí stojí kostel sv. Jakuba a dominikánský konvent, v Jezuitské ulici najdeme kostel Zvěstování Panny Marie a bývalou jezuitskou kolej, na Kapucínském náměstí je kapucínský konvent a kostel sv. Ludmily. Nejcennější památkou je však katedrála sv. Štěpána na Dómském vrchu; visutá arkáda ji pojí s vysokou hranolovitou věží. Při pohledu na ni si připadáme spíš jako v Itálii než ve střední Evropě. Litoměřice ztratily svou bohosloveckou fakultu, která zde byla zřízena v době komunismu. Kroky návštěvníků vedou spíš do galerie a muzea litoměřické diecéze na Mírovém náměstí. Muzeum vzniklo v roce 1985 jako první svého druhu u nás, obnoveno bylo o deset let později. Pyšní se mimo jiné díly umělců evropského formátu Karla Škréty a Lucase Cranacha. Polévka z vína Mácha našel v Litoměřicích konec své pozemské pouti. Zúčastnil se hašení velkého požáru, aby žár vydržel, nechal se polévat vodou, a v podzimní noci se pak vysílen vrátil do svého opěvovaného, ale chladného pokojíku. Za dva týdny nebyl jediný autentický český prokletý básník mezi živými. Čtenářům Doma by se určitě v Litoměřicích vedlo lépe. A kdyby na vás přece jen nějaká ta rýma lezla, můžete použít recept, kterým nebohého Máchu léčil místní ranhojič: „polévku z vína“. Litoměřice jsou totiž také střediskem pěstování vína. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay