26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Lásenice 2007

21. 8. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/34 Celostátní setkání mládeže Tábor-Klokoty 2007, 21.8.2007, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

V horkých letních dnech jsme byli týden v jižních Čechách. Bydlení nám kamarád našel v podkroví statku na kraji vesnice. Odtud vedla polní cesta do mírně zvlněné krajiny luk, polí a lesíků, v nevelkých rybnících se zrcadlily tmavozelené duby na hrázích. Cestu, kde mezi travou byly znát vyjeté koleje ze světlého křemitého písku, zdobily slzičky a zvonky, kraje polí chrpy. Klidné vody rybníků občas zčeřila vyskočivší ryba, kachny se svými mláďaty se všelijak přemísťovaly, někdy se z rákosí „odlepila“ stříbrná volavka nebo černobílý čáp. Nad tím po modré obloze letěly bělošedé mráčky a všechno tvořilo jednotu obrazů, zvuků a vůní v nespěchajícím trvání života. Při návratu z procházky se ze stromů vynořovaly střechy vesnice se špičatou věží kostelíka, nad tím táhlý hřeben velkého lesa a ještě dál obzory šumavských kopců. Městský člověk, sevřený celý rok v tvrdých blocích přelidněných činžáků, se nemohl vynadívat na ten jiný svět, ušetřený stresu, z okna pozoroval hvězdy stále jasnější a dole na zahradě černobílou kočku, na trávníku meditující či lovící.
Lásenice je obec při řece Nežárce blízko Jindřichova Hradce, je ale starší než Hradec. Snad hláska, střežící kdysi solnou stezku, pomohla obci ke jménu. Řeka, lemovaná vysokými lípami, tvoří páteř vesnice. Na levobřežním návrší stojí kostelík; škola, radnice a hostinec vymezují náves. Pravý břeh je nízký, statky, obracející se k nábřeží, se musí zřejmě občas potýkat s vodou – značky velkých povodní jsou blízko oken. Lásenice patří k místům, kde soulad přírody a lidských sídel vznikal po staletí. Jako by neznámý Architekt vedl cit neškolených stavebníků k rafinované a pevné kompozici, kde nenajdeme pózu či stereotyp. Vše je pravdivé a účelové, provázeno krásou, až k těm nemnoha ozdobám na průčelí domů. Nepřekvapovalo nás, že jsme často potkávali mladíky a slečny s náčrtníky: zřejmě tu bylo mnoho co kreslit.
V pátek odpoledne zval obecní rozhlas do sálu místního hostince na výstavu prací čtrnáctidenního kreslířského kurzu, zároveň se konalo „vyřazení frekventantů“ a předání diplomů padesáti studentům. Lásenický kurz letos slavil už sedmnáctý ročník a mladí zájemci o kreslení a architekturu sem zřejmě jezdí rádi. Kreslit, stejně jako poznávat, se musí každý naučit sám. Ale poradit, korigovat a být upozorněn na souvislosti potřebuje každý, kdo se učí. V Lásenici se o to stará několik odborníků, zejména lásenický rodák František Fical, donedávna hlavní architekt Jindřichova Hradce, a Pavel Bouška, profesor kreslení na fakultě architektury v Praze. Jim letos pomáhal ještě náchodský architekt Josef Hermoch. Obcházeli kreslící studenty, každý ušel okolo deseti kilometrů denně. Těchto několik obětavých lidí pomohlo vytvořit přátelskou atmosféru, kde se dařilo práci i legraci. Na závěrečné výstavě bylo vidět kresby začátečnické i velmi dovedné, ale cílem kurzu nejsou umělecká díla: kreslením pochopit krásu lidové architektury, dotknout se jejích ušlechtilých proporcí, to stojí za námahu učitelů i žáků. Je potěšitelné, že při této činnosti mají také podporu představenstva obce.
Po vernisáži jsme navštívili lásenickou galerii. Jistě by sem patřila Lásenická pieta, jeden z klenotů jihočeské gotiky, a také Lásenický rybník – nevelký, půvabný obraz Antonína Chitussiho z konce 19. století. Ale umění proslulé, známé a vyhlášené musí dnes být hlídáno za deseti zámky. Bylo by třeba za ním jezdit do velkých měst, vzpomeneme-li však na přírodu okolo Lásenice, bude nám potěšením sledovat její ozvuky ve zdejší neveliké galerii. Z venkovského pohledu se mnoho věcí jeví jinak: město, posedlé snahou řídit běh světa, vypadá odtud komicky se svou špínou, spěchem a všudypřítomnou bezduchou reklamou. Vracíme se do města se smíšenými pocity, vzpomínajíce na ticho lásenických rybníků.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou