Kunštát - Kunino město

Vydání: 2008/43 20 let od úmrtí boromejky matky vojtěchy hasmandové, 21.10.2008, Autor: red

Příloha: Doma

Kunštát je městečko na jižní Moravě, které se pyšní několika slavnými rodáky – tím nejstarším je Jiří z Poděbrad. Na hřbitově můžeme postát u hrobu básníka Františka Halase (jehož potomci dosud v Kunštátě bydlí). Narazili jsme také na tabuli Pneuservis Halas.
S úctou jsme postáli u hrobu P. Ladislava Kubíčka, který zde leží v rodinné hrobce. Žije zde mimochodem i spisovatel Ludvík Kundera.
Nad městem, známým výrobou keramiky, stojí zámek. Dříve na stejném místě čněl do výše hrad, o němž se historie zmiňuje od roku 1360. Název města se vztahuje k nejstarší historicky doložené příslušnici místního rodu, která se jmenovala Kuna a žila ve 12. století (odtud Kunštát neboli Kunino město). Roku 1448 se majitelem kunštátského hradu stal Jiří z Poděbrad, který dal hrad výrazně přebudovat. A v roce 1520 byl hrad i celé panství prodáno rodu Pernštejnů. Od té doby se zde vystřídala celá řada majitelů.
Začátkem 20. století byl zámek Kunštát upraven v romantickém stylu. Změnil se vzhled hradní brány, původní obvodové hradby byly přeměněny na terasy a okolí zámku bylo parkově upraveno. Zámek je přístupný veřejnosti. Kousek od něj se můžete podivovat nad malými náhrobky – psím hřbitovem. Šlechtici zde pohřbili svoje miláčky, které možná milovali víc než své poddané.
Nedaleko Kunštátu se tyčí do kraje rozhledna Milenka (619 m). Nabízí krásný výhled na Drahanskou a Českomoravskou vrchovinu, za dobrých klimatických podmínek je vidět i Praděd. Pod rozhlednou se nachází jeskyně Rudka. Najdeme v ní obrovské pískovcové sochy blanických rytířů, kteří jsou připraveni vyjet, až bude českému národu nejhůře. V míru zde přebývají se Sněhurkou a trpaslíky. Vstup do jeskyně hlídá lev. Tvůrcem soch byl samouk Stanislav Rolínek (1902–1931). Onemocněl tuberkulózou a místo naříkání nad sebou samým se pustil do díla. Vytesal 14 m vysokou sochu T. G. Masaryka. Pracoval s primitivním náčiním – hasičskou sekerou a nůžkami na ovce. Dnes už toto dílo ale bohužel neuvidíte – zbyly pouze Masarykovy boty. Socha musela být v roce 1941 na příkaz ONV stržena. I přesto však určitě stojí za to Kunštát navštívit.


Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay