Kostomlaty ve své zřícené kráse

Vydání: 2007/35 Hurá, škola začíná, 28.8.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

České středohoří se výborně hodí za cíl výletů pro všechny romantiky a snílky. Každý vrch má jiný tvar, můžeme se zasnít a vymýšlet, co komu taková Milešovka, Zlatník či Bořeň připomíná. Zdejší kraj je místem, kde žili naši předkové už od starověku.
Dnes se podíváme do Kostomlat pod Milešovkou. Mnozí mají toto místo spojené hlavně s výchovným ústavem pro mládež. Málokdo z místních dnes ví, že v 18. a 19. století proudily do Kostomlat davy poutníků ke kapličce Panny Marie Pomocné. Ke vzniku kapličky vedly události spjaté s místním panským sládkem Christophem Habelem. Byl horlivý ctitel Panny Marie a nechal si proto namalovat obraz od truhláře Martina Patzelta z Mošnova s výjevem Panny Marie Pomocné s Ježíškem. V roce 1734 byl sládek stižen těžkou nemocí, proti které nepomohly žádné léky. V největším zoufalství se obrátil o pomoc k Panně Marii. Zbožné modlitby a popíjení vody ze zmíněné studánky ho zázračně uzdravily. Obraz Panny Marie Pomocné pak zavěsil na kamennou stavbičku nad studánku. Tato událost se velice rychle rozšířila, došlo k dalším uzdravením. Dnes má běžný turista problém studánku vůbec najít. Pramen je lahodné chuti, místní ale raději chodí na Zlatopramen.
V 18. století byl do barokní podoby přestavěn farní kostel sv. Vavřince, který se dnes zásluhou místního nadšence pana Ladislava Faigla postupně opravuje (www.volny.cz/kostomlaty/). Pan Faigl je ochoten pro předchozí telefonické domluvě ukázat návštěvníkům i vnitřek kostela. Umí zasvěceně vyprávět: třeba o tom, jak opravovali kovový kříž na věži za pomoci horolezecké techniky a našli přitom v kopuli kostela listiny z 18. století.
Kousek od Kostomlat se tyčí zachovalá zřícenina hradu Kostomlaty. Původně byla označována německy „Haus“, v roce 1335 je uváděna jako hrad (castum), pro Václava Hájka z Libočan představovala bájný hrad Sukoslav. V polovině 19. století vznikla v areálu dolního nádvoří zříceniny hradu restaurace, zároveň byla opravena a turistům zpřístupněna hlavní věž. V současné době je hrad přístupný na vlastní nebezpečí. Díky občanskému sdružení zase rozkvétá do své „zřícené krásy“. Chcete-li tyto milovníky historie podpořit, kupte si ve stánku pohled, něco na zub či vychlazené pivo z hradního sklepa. Přesvědčíte se, že lidé zapálení pro dobrou věc ještě nevymřeli. Je to taková injekce povzbuzující ke konání dobrých skutků. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay