Vydání: 2019/36 Do školy s požehnáním, 3.9.2019, Autor: Jaroslav Šubrt

Příloha: Perspektivy 36

Na postavu Melichara Grodeckého jsem poprvé narazil, když jsem kdysi absolvoval základní vojenskou službu na východním Slovensku. Spolu s Markem Križinem a Štěpánem Pongrácem je počítán mezi tři „košické mučedníky“, jejichž kult byl ve východoslovenské metropoli i v oněch tupých letech husákovské normalizace docela živý. A to i přesto, že každý z nich pocházel z úplně jiného kouta někdejší habsburské monarchie – Grodecký byl Polák, Križin Chorvat a Pongrác Maďar, narozený na území dnešního Rumunska. Palmy mučednictví dosáhli v době, kdy Evropu sužoval ničivý náboženský konflikt – na samém počátku třicetileté války.
Svatý Melichar Grodecký se narodil v roce 1582 nebo 1584 v Těšíně. Pocházel ze staré polsko-slezské šlechtické rodiny, mezi jeho příbuznými bylo i několik významných duchovních – například sv. Jan Sarkander. Vzdělání zahájil u jezuitů ve Vídni, kde studoval především latinu a klasickou literaturu. Tam se také poprvé setkal se svým budoucím košickým druhem Štěpánem Pongrácem. V roce 1603 zahájil noviciát Tovaryšstva v Brně a po prvních slibech vyučoval v jezuitském kolegiu v Brně a Kladsku. Ve studiích pokračoval ve Štýrském Hradci a Praze. Během studijní formace získal pravděpodobně i hudební vzdělání. Na kněze byl vysvěcen v roce 1614 v Praze, kde až do roku 1618 působil v klementinské koleji a také jako ředitel semináře sv. Václava, určeného pro chudé studenty. Tady také nejspíš vedl studentský orchestr.
Po vypuknutí třicetileté války museli jezuité opustit Čechy, později i Moravu. Melichar Grodecký se vydal do Horních Uher (dnešní Slovensko). Nejprve se usadil v Humenném, kde v červnu 1619 do rukou místního rektora jezuitského kolegia složil věčné sliby. Nedlouho poté byl vyslán do Košic, kde se tehdy většina obyvatel hlásila ke kalvinismu, aby zde sloužil jako duchovní pro příslušníky císařských vojsk a místní maďarské katolíky.
Avšak v době, kdy byl císař Ferdinand II. zaměstnán protihabsburským povstáním v Čechách, sedmihradský kníže Gabriel Bethlen shromáždil vojsko a v srpnu 1619 vtrhl do Horních Uher. O necelý měsíc později část vojska pod velením Juraje Rákociho obsadila Košice. Aby košická městská rada předešla plenění města, vydala Grodeckého, Križina a Pongráce, tři katolické kněze, do rukou dobyvatelů. Všichni tři byli postupně krutě umučeni, své víry se však nezřekli. Říká se, že když místní kat spatřil jejich zohavená těla, prohlásil: „Byli tak ztýráni a zmrzačeni, že já bych to tak nikdy nedokázal, třebaže jsem v těchto věcech odborník.“ Jejich těla byla poté rozčtvrcena a vhozena do místní stoky jako varování místním katolíkům. V roce 1625 byly jejich ostatky převezeny do Trnavy.
Za blahoslavené prohlásil košické mučedníky papež Pius X. v roce 1905 a v roce 1995 je při své návštěvě Košic svatořečil papež Jan Pavel II. Sv. Melichar Grodecký je také patronem ostravsko-opavské diecéze.