26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kniha potřebná jako sůl

10. 4. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/15 Můj nevěřící partner, 10.4.2007

Příloha: Perspektivy

Každý pozorný čtenář Starého zákona je občas v situaci člověka, který našel truhlu, v níž tuší cenný poklad. Jenže truhla je nedobytná a klíč nikde. Jindy zase narazí na slovo, které mu zní drsně, až odpudivě, a přece by mohlo zjevovat nějakou zásadní pravdu, jež sice nebývá příjemná, ale je užitečné ji slyšet, jen kdyby se k ní bylo možno dostat. Vždy znovu se tak při četbě Božího slova vynořuje naléhavá potřeba hermeneuta – tlumočníka, vy- kladače.
Naopak biblista, který chce psát čtivě a srozumitelně o textech, jež běžnému čtenáři připadají jako nerozluštitelná hádanka, stojí před velmi nesnadným úkolem: na jedné straně čtenáře nezavalit množstvím poznatků, v jejichž labyrintu by brzy zabloudil, a na druhé straně celou problematiku nezploštit tak, aby se z ní poztrácelo leccos zajímavého a důležitého. Jinak řečeno: biblista musí umět dát nahlédnout do různých aspektů a významových vrstev textu, ale zároveň udržet jeho celistvost, vnitřní jednotu, nechat v něm vyniknout smysl, který sám na základě svého studia považuje za rozhodující a životodárný.

Podobných publikací by mohlo být napsáno víc
Před takovým úkolem stáli i dva evangeličtí starozákoníci – Jan Heller a Martin Prudký, autoři publikace Obtížné oddíly knih Mojžíšových, kterou nedávno vydalo Karmelitánské nakladatelství v edici Biblistika. A nutno ihned dodat, že se jej zhostili s obdivuhodným zdarem. Zkušený učitel se svým nadaným žákem a nástupcem na Katedře Starého zákona Evangelické teologické fakulty UK v Praze znovu potvrdili své vynikající kvality jak odborné, tak i pedagogické, resp. popularizační.
Z pěti knih Mojžíšových vybrali třiadvacet textů, které jsou  pro čtenáře něčím nepochopitelné, ať už svou zvláštní, neobvyklou formulací, nebo představami, které se za slovy skrývají. Samozřejmě už jen volba těchto textů může být předmětem diskuse: z Tóry by mohlo vzniknout deset dalších takových knížek, ale autoři, kteří se zaměřili především na knihu Genesis (z ní jsou vybrány zhruba dvě třetiny všech úryvků), se zřejmě řídili trojím hlediskem: významností textů v rámci celého Písma, svým osobním zájmem a jistě i otázkami, které si nejčastěji kladou čtenáři. A pak má ovšem volba každého zde uvedeného textu své plné oprávnění.
Oba autoři mají velmi blízko k Českému ekumenickému překladu Starého zákona s jeho výkladem (obzvlášť profesor Jan Heller, který se na něm přímo podílel), takže jejich myšlení a vyjadřování se sice pohybuje v tomto okruhu, ale rozhodně v něm neustrnulo: oba biblisté kriticky přijímají a tvořivě zpracovávají nové podněty, ať přijdou z kterékoli strany. Ačkoli to snad nebyl přímo záměr autorů, čtenářům Pentateuchu (vydaného zhruba před rokem rovněž v Karmelitánském nakladatelství) může jejich výklad posloužit jako znamenité (někdy i přehodnocující) rozšíření a prohloubení vysvětlivek, které pochopitelně nemohou být než stručné, takže zdaleka nestačí postihnout celou šíři problému.

Odkrývat vrstvu za vrstvou...
Jen odborník si dokáže představit, jak velká práce filologa, historika, religionisty, exegety, ale také kazatele se skrývá za výkladem, který se tady čtenáři nabízí se zdánlivou samozřejmostí, v logicky bezvadně seřetězeném myšlenkovém toku a s křesťanským, aktualizujícím vyústěním. V některých případech, jako je pověstný fragment o „božských synech a lidských dcerách“ v Gn 6,1–4, se navržené řešení jeví vskutku jako východisko ze slepé uličky, do níž exegezi rozmanité předchozí hypotézy zavedly. U takových perikop, jako je např. Jákobův zápas u potoku Jabok (Gn 32,23–33) nestačí jen rozlousknout tvrdou skořápku, aby se z ní vylouplo poživatelné jádro; biblista musí s ohledem na dlouhodobé a složité utváření textu sestupovat stále hlouběji a odkrývat vrstvu za vrstvou, aby doslova vydobyl z této epizody vše podstatné a získal o ní co nejúplnější obraz. Ovšem hlubina Božího slova je bezedná, takže přese všechno úsilí tu stále zůstává přítomno něco z tajemství, které na tomto světě beze zbytku vyložit nelze, což si autoři i při sugestivnosti svých vývodů pokorně uvědomují.

Poklady skryté v Božím slově
Nepochybně by tady bylo s čím polemizovat: někdy se exegeta nevyhne příliš zjednodušujícímu konstatování (je např. opravdu možno prvních jedenáct kapitol knihy Genesis vystihnout přívlastky „obrazné, metaforické“? – str. 42), někdy popularizátor sklouzne na hranici naivity (v Dt 30,11–14 by sotvakdo viděl „zákaz astronautiky a zámořských plaveb“ – str. 168). To jsou však ve srovnání s nesporným celkovým přínosem Hellerovy a Prudkého knížky jen podružné detaily.
Stručné a hutné sondy dvou generačně rozdílných, ale duchovně spřízněných starozákoníků podněcují čtenáře k dalšímu dobrodružnému hledání přebohatého pokladu skrytého v Božím slově, učí ho samostatným přemýšlením rozžíhat světlo, které je schopno prozářit další temná zákoutí biblických textů a spatřit jejich utajenou krásu. Takových knih je třeba jako soli. Proto patří oběma autorům srdečný dík, který jim kolegové i čtenáři vyslovují zároveň s přáním, aby šťastně započaté dílo dále pokračovalo.
Josef Hřebík
Jan HELLER, Martin PRUDKÝ: Obtížné oddíly knih Mojžíšových, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006 (Mezititulky redakční)
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou