26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kdo získá Duhové srdce?

13. 6. 2017

|
Tisk
|

Právě v těchto dnech vrcholí anketa o nejoblíbenějšího učitele náboženství. Vyhlásil ji časopis pro děti Duha ve spolupráci s Katolickým týdeníkem, Radiem Proglas a televizí Noe.

Vydání: 2017/24 Večer, který pomáhá překonat bariéry, 13.6.2017, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Doma



Do ankety přihlásili své učitele a učitelky náboženství sami žáci, děti a jejich rodiče. „Zájemci si stáhli formulář, připojili nominační podpisy a poslali přihlášky svých katechetů,“ popisuje P. Cyril Havel, šéfredaktor časopisu Duha a ředitel ankety Duhové srdce.
Řadu týdnů pak mohli příznivci a pod-porovatelé jednotlivých katechetů hlasovat na internetových stránkách www.mojeduha.cz. „Představili jsme je, uveřejnili jejich fotky i příběhy – a lidé mohli volit toho nejsympatičtějšího z nich. Z hlasování vzešla pětice finalistů, kteří se o titul utkají v televizním finále, do něhož vstupují s malým bodovým zvýhodněním z hlasování veřejnosti,“ vysvětluje P. Havel.
Tato pětice se představí divákům v závěrečném klání v neděli 2. července od 20 hodin na TV Noe. „V hodinovém vysílání katecheté předvedou, jak se navzájem znají se svými žáky. Například budou hledat podle čtyř slov biblický příběh, který pak znázorní pomocí biblických postaviček, jež k výuce nabízí České katolické biblické dílo,“ prozrazuje P. Havel. Další disciplínou bude klasické hádání „kdo nebo co to je“, v níž se bude učitel nebo učitelka náboženství snažit pomocí otázek kladených dětem zjistit, o jakou biblickou postavu nebo o jaký předmět z Bible či liturgie se jedná. „Hledat budou i shodu v oblíbených aktivitách, činnostech a tématech. Cílem je zkrátka ukázat, že katecheta a děti spolu tvoří živé a zajímavé společenství,“ vysvětluje P. Havel.
Soutěžení bude sledovat, hodnotit i komentovat porota, ve které zasedne ředitel TV Noe P. Leoš Ryška, sestra Ludmila Němcová a vítězka loňského ročníku Lenka Hanžlová s Lucií Hejhalovou – jednou ze svých žákyň. „Porota bude rozdávat body, reagovat na zajímavé okamžiky soutěže a díky ní pak bude vybrán vítěz,“ prozrazuje autorka ankety Eva Muroňová.
Dva oblíbení katecheté se však finále nemohou zúčastnit: vedoucí ministrantů, skaut, jáhen i učitel náboženství Otakar Regner z Červeného Kostelce a salesián P. Ladislav Hubáček, kterého jeho příznivci ověnčili přízvisky „nejsrandovnější, nejhodnější a nejsportovnější“. „Je škoda, že nemohou dorazit, ale už to, že je lidé takto ocenili, je přínosné pro ně osobně i pro jejich farnosti,“ říká P. Cyril Havel.
Proč soutěžit v oblíbenosti katechetů?
Vybrat ze stovek učitelů náboženství toho zaručeně nejlepšího lze asi velmi těžko. S takovou ambicí se lidé z časopisu Duha do organizace této soutěže ani nepouštěli. Profese katechety má podle nich svou hodnotu a váhu sama o sobě. „Spíš než posuzovat, kdo je nejlepší, jsme chtěli připomenout formou soutěže, jak velké dílo vlastně katecheté dělají. Jsou to lidé, kteří se snaží předávat informace o víře a hlavně víru samotnou další generaci. Navíc jsou to takoví ambasadoři farnosti v jejím okolí. Často jsou mostem mezi církví a společností – chodí do škol a jsou všude, kam kněz nezvládá nebo nemůže přijít,“ popisuje Eva Muroňová.
Takovým příkladem je i loňská vítězka Lenka Hanžlová. V její prachatické farnosti ji lidé znají, ona sama umí vyjít a komunikovat nejen s knězem, ale i s řediteli škol a širším okolím. V Prachaticích teď slaví čtyřicáté výročí kanonizace tamního rodáka sv. Jana Nepomuka Neumanna. „Do oslav se díky Lence Hanžlové zapojili i žáci a školy, zkrátka město i farnost. Je to opravdu viditelný vrchol její práce,“ uvádí P. Havel a dodává s jistou dávkou smutku, že farnosti většinou práci katechetů příliš nevidí. Je totiž většinou skrytá, nezištná a trpělivá. Blížící se závěr školního roku je proto podle kněze ideálním obdobím to napravit.
Poděkujte svým učitelům náboženství
„Moc bych prosil kněze i farníky, aby své katechety ocenili a dali jim pozitivní zpětnou vazbu. Nejlépe veřejně, při nedělní bohoslužbě. Kněz může poukázat na všechno dobré, co by se bez jejich práce asi nepodařilo, a poděkovat jim. Také rodiče by mohli upozornit své děti, že je ten pravý čas na vděk. Stejně jako nesou kytku paní učitelce za vysvědčení, mohou poděkovat i učitelům náboženství. Možná je dobré nechat na dětech, jakou formu díků by zvolily – nemusí to být jen formální poděkování, protože to osobní určitě více potěší,“ doplňuje P. Cyril Havel.
Katecheté svou službu podle jeho slov a zkušenosti dělají vesměs ze svého nadšení a ve volném čase. Jedním z důvodů, proč časopis Duha soutěž uspořádal, je snaha učitele náboženství v pastorační práci podpořit. Jak říká šéfredaktor, odměnou pro katechety bývá i obyčejné uznání: „Loňskou vítězku ankety například zastavila na ulici jedna farnice, kterou sotva znala. Řekla jí jen, jak moc je na ni hrdá a že si váží toho, co dělá.
„Katecheté učí většinou zadarmo nebo za velmi symbolickou odměnu,“ zdůraznila Eva Muroňová s tím, že je také důležité pečovat ve farnostech o povědomí, že náboženské vzdělávání patří zejména k zodpovědnosti rodičů. „Možná se pak začnou sami zamýšlet, do jaké míry musí katechezi zařizovat a organizovat jenom kněz. Znám dokonce případy, kdy v sobě rodiče objevili schopnost předávat víru nejen svým dětem, a dali se do katechetické služby,“ doplňuje Havel.
Pokud se rodič rozhodne ve farnosti pomoci s výukou náboženství, měl by se podle Evy Muroňové přihlásit u svého kněze. Ten žadatele nebo žadatelku obvykle zná a umí jim na cestě ke katechetické práci pomoci. Proces je v každé diecézi trošku jiný, ale obvykle se zájemci zařadí do vzdělávacího kurzu. Aby katecheta mohl učit nepovinný předmět na škole, musí mít pedagogické nebo teologické vysokoškolské vzdělání. Pokud však vyučuje na faře a nejedná se o školní předmět, obvykle stačí katechetický kurz, tedy vzdělání méně formální. „Dostává také pověření církve, kterému se říká kanonická mise a které vystavuje biskup. To proto, aby mohl vystupovat jménem církve,“ popisuje Eva Muroňová.
Náboženství se učí na každém místě v ČR trošku jinak. Někde ve školách, jinde se výuka i spousta dalších aktivit v oblasti náboženského vzdělávání odehrává na farách. V méně religiózních krajích se na náboženství scházejí děti z celé školy a obsáhnout svůj rajón znamená pro katechetu přejíždět i deset kilometrů od školy ke škole. V nábožensky živých oblastech se pak v jedné škole schází u několika učitelů více tříd.
„Samotná anketa Duhové srdce nám ukazuje, že pro katechety v našich diecézích platí, že většinou jsou to velmi motivovaní lidé a učí moc rádi. Mají také zájem se vzdělávat a získávat další inspiraci pro svou práci. Přijde mi škoda nechávat tento potenciál ležet ladem. Proto bychom chtěli, aby bylo katechety více vidět. V každé dobré organizaci si vysoce motivovaných zaměstnanců velmi váží. Bylo by dobře, abychom se podobně chovali i v našem společenství církve,“ uzavírá P. Cyril Havel.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou