Jet do Izraele jako letět na Mars

Vydání: 2008/24 Nezavírejme oči před prostitucí, 10.6.2008

Příloha: Doma

Věra Tydlitátová vystudovala FF UK v Praze obor religionistika. Je vedoucí Centra blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Jejím oborem je judaismus a příbuzné disciplíny. Publikuje odborné a populárně vědecké práce, věnuje se také výtvarné tvorbě. Je zakladatelkou Ligy proti antisemitismu.

Kdy jste se začala zajímat o judaismus a problematiku Blízkého východu?

O judaismus se zajímám prakticky od dětství. Dnes už neumím říci, proč mne judaismus od prvního seznámení s ním fascinoval. Nejsou v tom pouze racionální důvody, ale také cosi iracionálního. Vždy jsem chtěla navštívit Izrael, plánovala jsem si to již od konce sedmdesátých let, i když to tehdy bylo nesmyslné přání, asi jako dnes chtít letět na Mars. Ale věřila jsem, že až komunismus padne, do Izraele se podívám. A splnila jsem si to zatím pětkrát.

Proč jste založila Ligu proti antisemitismu? Co bylo onou pomyslnou poslední kapkou?
Liga proti antisemitismu byla výsledkem náhlého nápadu. V noci mě to napadlo a během půl hodiny bylo prohlášení sepsané. Ráno jsem je konzultovala se dvěma kolegy z Plzně a pak jsem text rozeslala. Šířil se jako lavina. Důvody založení jsou zřejmé, nenávist k Izraeli a k Židům se občas objevovala dokonce mezi studenty, ve vulgárnější podobě pak v internetových diskusích, jejichž šílená a bezuzdná nenávist mne naprosto šokovala. Poslední kapkou bylo několik sprostých anonymních e-mailů a dopisů, které jsem dostala. Mí přátelé – Židé mi pak řekli: „Vítej mezi námi. Tohle my vidíme skoro denně.“ A mně došlo, že s tímhle nechci žít.

Čeho jste chtěla dosáhnout?
Měli bychom všemi legálními prostředky vzdorovat projevům antisemitismu. Taky jsem chtěla vyburcovat naši společnost, která jako by o tomto problému nechtěla vědět. Vím, že v tomhle úsilí nejde jen o Židy, ale také o Čechy, rozhoduje se o budoucnosti. Nedělám si iluze, že problém rasismu a antisemitismu vyřešíme, ale věřím, že každý, byť sebemenší krok správným směrem má smysl.

Jak Liga funguje?
Liga není v přesném smyslu organizací. Je to volné sdružení lidí, kteří o sobě vědí, mohou se rychle informovat pomocí internetu, sdělovat si zkušenosti a rady. Máme jen své vlastní síly a zdroje, každý za sebe. Přednášíme zadarmo o problémech antisemitismu nebo informujeme o židovské kultuře.

Proč v ČR antisemitické tendence sílí, i když se už de facto nemají vůči komu vymezovat? Současný počet židovských obyvatel ČR tvoří pouhý zlomek předválečné židovské minority, která čítala 120 tisíc lidí.
Antisemitismus sílí v celé Evropě. Nevím, co je toho přesnou příčinou, ale psychologicky to lze vysvětlit. Evropané se v různé míře podíleli na strašlivé genocidě šoa. Ne všichni, ale ti, kdo nemají čisté svědomí, třeba i pro chování svých předků, mají někdy nutkavou potřebu očistit se tím, že zavrhnou tehdejší oběti. Nacisti a jejich potomci se už nechtějí kát, mají dost pocitu viny. Chtějí najít znovu svou sebejistotu, a proto si hledají argumenty, že ti vraždění nesou na svém osudu nějakou vinu, že si za to mohou sami. Tím či oním. Jsou prostě špatní a hodní smrti.

Kdo jsou současní čeští antisemité?
Existují různé analýzy. Jde o lidi nějak frustrované současnou situací v naší zemi. Ti lidé nejsou schopni pohybovat se ve svobodném demokratickém prostředí, najít své místo ve společnosti. Sdílený antisemitismus jim poskytuje pocit nějaké identity. Mohou si hrát konspirační hry a opájet se sebeobdivem k údajnému hrdinství. Mají společného nepřítele, jemuž lze celkem beztrestně klást za vinu vlastní selhání, neúspěchy a obavy. Tito lidé se ale mohou rekrutovat i z poměrně úspěšných populistů, kteří si od primitivní ideologie slibují politické body. Mohou to být i úplně jiní lidé s různými osobními důvody. Vždy jsou to ale lidé nějak narušení.

Frekventovaným tématem většiny církevních a náboženských organizací v dnešní době je ekumena a mezináboženský dialog. Jak hodnotíte aktuální vzájemné vztahy Židů a křesťanů v ČR?
V poslední době se zdá, že se vztahy mezi křesťany a Židy hodně zlepšují. Existují různé iniciativy a platformy, kde se vede velmi přátelský a velmi otevřený dialog. Podmínkou takového dialogu je ale naprosté zřeknutí se jakékoli misie ze strany křesťanů. I tak máme před sebou ještě velmi dlouhou cestu. Právě antisemitismus je jednou z překážek na této cestě, byť dnes antisemité nejsou vždy křesťané (a dokonce jsou mnohdy silně protikřesťanští), Židé si tradičně projevy antisemitismu spojují s církví. Tato hořká zkušenost mnoha generací nezmizí za několik desítek let, nedůvěra se odbourává těžko a pomalu. Každý projev křesťanského antisemitismu, ba dokonce i jisté arogance a přezírání, ji posiluje a cestu ke smíru prodlužuje.
PETRA PONCAROVÁ Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay