Chystal se kontinuálně, nejprve nacionalismem již století 19, když běhali národní buditelé, nebudili smích, ale zájem. Pochopitelně struktura farností a tedy opory oslabena, obdobně řada rodin mimo venkov vratká. Snad národ, národní stát se zastane člověka ? Opak pravdou, nacionalisté rozbili zbytek, pomůže komuna? Funguje klášter, proč by nemohla celá země? Zatímco sedlák pečlivě dělil rizika, sázka na průmysl a byznys byla vabang. Odnesli slabší. Elity už rozloženy, sedlák, co vyhrožoval, že lůze nechá naplácat kaši na vrata, si kopal hrob. Obrana země podobně ve psí, co se nerozbilo doma, dokončil nepřítel jehož slabost provokovala. Potom čerta ďáblem, zbyl konzum. Jak se budeme mít? Nebyla otázka strachu z hladu, ten již nikdo nepamatoval, byla to prostá chtivost zploštělého člověka. Místo demokratů obchodníci, lid to tak chce. I katolík sleduje televizi, je programován reklamami, volí se stádem. Vlastní porážku. Tu církev má dar Boží hynout první. V momentech totálního propadu je tak již utužena.