Glosy

Vydání: 2004/29 Co v nás konkuruje Bohu?, 31.10.2004

Příloha: Perspektivy

Historie se opakuje, praví staré rčení. Opakuje se dvakrát: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. Víte, kdo doplnil staré rčení? Karel Marx. Tomu by měli naši sociální demokraté rozumět. Tragédie se odehrála v roce 1949. Fraška probíhá před našima očima v podobě autodestrukce ČSSD. "Auto-" znamená, že je prováděna vlastními silami. Právě to činí z představení frašku. Strana byla od polistopadového počátku platformou lidské nezralosti; mentální, žel i morální. Bylo v ní málo lidí opravdového formátu. Zato jeden Miloš Zeman, posedlý velikášstvím, a spousta trpaslíků. Připomene se nám pohádka o krysaři z městečka Hameln. Vladimír Špidla měl své handicapy, ale měl charakter. Teď ho udolali trpaslíci. - Strana se podobá nedonošenci, kterého včas neuložili do inkubátoru, a on teď umírá. To, co z ní přežije, se bude mnohem víc podobat KSČM. Není vyloučeno, že toto sblížení vytvoří u nás novou podobu toho, čemu se říká "levice". Škoda.

***

Slyšme trávu růst: 21. června, první letní den, se pod záštitou prezidenta republiky konalo ve svatomikulášském kostele na pražském Staroměstském náměstí pietní shromáždění k uctění památky popravy 27 představitelů českého stavovského odboje. Hlavní slovo měli představitel správkyně chrámu, jíž je Čsl. církev husitská, a předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu. Tou je paní Anděla Dvořáková, která proslula zdravicí, jíž oslovila nedávný sjezd KSČM: "Nedopusťte, aby se Česko rozplynulo v EU jako kostka cukru v šálku hnědé kávy. Co myslím tím hnědé, není doufám třeba vysvětlovat." Hnědá byla barva nacistů. EU je tu tedy vnímána jako nacistické prostředí. Pozoruhodné.

Poprava "českých pánů" byla tragickým dozvukem bělohorské porážky, jejíž důsledky byly pro českou státnost pohromou. Jak by bylo s českou státností při válečném štěstí opačné strany, nevíme. Českost "českých pánů" je však třeba brát v zemském smyslu. Někteří z nich byli Němci, třeba Joachim Andreas Schlick (Šlik), který vystoupil na popraviště první. Činit z nich obránce etnického češství, jemuž prý Evropská unie ukládá o život, je anachronismus. Akce, jíž poskytl záštitu prezident republiky (který si nedávno vzpomněl v téže souvislosti na blanické rytíře), svědčí o snaze vytvořit kolektivní emoční podloží pro ideologii ohroženého národního bytí. Bratři, soudruzi, krajané, vlastenci, vítejte v devatenáctém století!

ř Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay