26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Glosy - CzechTek a Londýn

10. 8. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/33 Tchýně, 10.8.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Červencové teroristické útoky na Londýn (a poté na egyptský hotel) šokovaly stejně jako předtím Madrid a před ním New York. Kromě pochopitelné vlny úzkosti vyvolaly i řadu úvah. Ty jsou však stále dosti bezradné. Už je vcelku jasno, kdo je adresátem těchto iniciativ. Není to jen „Amerika“ a symboly její prestiže, ale Západ, euroatlantická civilizace, její hodnoty, způsob života a hlavně její občané bez rozdílu. Nejasnou zůstává motivace. Západní vykladači jsou už zajedno v tom, že to není „chudoba“. Stále se ale objevují útěšná tvrzení, že pachatelé i ti, kdo je řídí, jsou sice muslimové, leč netypičtí. Že prý jsou v islámském světě malou menšinou – oproti mírumilovné většině. A že islám i se svou posvátnou knihou je tolerantní! Jeho rozpínavost je údajně vedlejším produktem, jen si vzpomeňme na křesťanský středověk a raný novověk, na křižácké války, na dobývání Ameriky atd.

To srovnání není zcela nepravdivé, ale přehlíží pár „drobností“. A pointa, jak víme, se často skrývá právě v detailu. Zneužití křesťanství v zájmu imperiální expanze (francké, germánské, španělské aj.) je faktem, ale setkávalo se i ve své době s významným odporem. Nikdy se nemohlo právem dovolávat evangelia. Křižácké války byly hnusné, jako každá válka, jen se zapomíná, že ve své prvotní intenci byly válkami obrannými. Korán není tolerantní, nýbrž rozporuplný.

Opusťme historii. Útočníci - sebevražední i jiní - asi nejsou netypickou menšinou. Vždyť si počínají stejně nejen v Iráku, ale i v Londýně, v Alžírsku, Indonésii, na Filipínách aj., aniž by se setkávali s rozhodným odporem svého prostředí. Po londýnském útoku je Západ překvapen, že ho provedli ti, co se v zemi narodili, chodili do škol, a jsou tedy „integrovaní“. Asi nejsou. Nebo jsou, ale jinde. Spíše jde o předvoj podivného procesu, který se zvolna šíří islámským světem a s nímž si Západ neví rady.

Není divu - nejen ve výkladu, jaký nám příležitostně skýtají sami muslimové, ale i v jeho motivaci se významně uplatňuje jejich náboženská víra. Ve způsobu jejího prožívání lze zjistit mnohé, co my pokládáme za patologické, zřejmě právem (každé náboženství má i svou patologii), ale je to víra, a té Západ, zejména ten „pokrokový“, už přestal rozumět. Jeho způsob myšlení, jeho sociologie, psychologie, politologie, ji pokládá za „nadstavbový jev“, za odvozeninu čehosi jiného, „reálnějšího“. Nyní je drsně konfrontován se silou, jejíž světodějnost už nelze popřít.

Samotná víra (ta „jejich“) není vysvětlením jediným. Fúzuje s dalšími postoji: s obavou z modernity, globalizace a z neobstání ve vnucené soutěži, s touhou po odvetě za ponížení, po návratu někdejší velikosti aj. Ale v tomto předivu postojů a vůlí má integrující roli: inspiruje odpor k těm rysům západní civilizace, které vnímá jako úpadkové (a ony takovými jsou) – a k ochotě k sebeoběti. Samotný fenomén atentátníka-sebevraha se jeví západní mysli jako cosi absurdního. Jejímu vyzyvateli přitom zjednává převahu, možná účinnější než výsadní vlastnictví nukleární zbraně.

***

Letošní „technoparty“ nebo též CzechTek 2005 spolu s jejím policejním rozprášením je událostí, o níž platí, že by bylo lépe, kdyby nenastala. To je zatím vše, co o ní lze s jistotou říci. Přitom se zdá, že všichni o ní mají jasno. Jak by ne, vždyť televizní záběry byly zcela názorné! Jenže ty jsou zpravidla výběrové. Lze je komponovat. I tak, aby postup těžkooděnců připomínal policejní zásah na Národní třídě v listopadu 1989. Louka, místo konání, byla řádně pronajata. Ostatní pozemky, které byly také ve hře, nikoli. Účastníky prý na ně záměrně natlačila policie. Bylo to tak? Sdělení pocházejí ze dvou stran, které stanuly nesmiřitelně proti sobě. Byl policejní zásah oprávněný? Názory právníků si protiřečí. Byl přiměřený? Podle čeho hodnotit přiměřenost? Podle počtu zraněných? Těch je na obou stranách stejně. Pravda, pod čarou se vnucují otázky. Vymanila se naše policie z předlistopadových manýr? Kolik přirozené autority lze přisoudit naší právnické obci?

Premiér mluvil o razantním postupu, sice podmíněně, ale ještě dřív, než technoparty začala. Byl snad scénář zásahu stanoven předem a bez ohledu na to, jak technoparty proběhne? Na základě zkušeností z minulých let? Z jiných důvodů? A kdo jsou ti, co se sjeli v takovém počtu k svérázné veselici? Václav Havel je pokládá za „autentické společenství“, jakých je v současné době, plné egoismu, tuze třeba. Při vší úctě lze o jeho diagnóze pochybovat. Slýcháme i jiné diagnózy: konzumní společnost, společnost zábavy (existuje významná kniha s názvem Ubavit se k smrti) aj. Pokud bychom je měli konkrétněji ilustrovat, nejsou jedním z vhodných příkladů právě ti mladí z CzechTeku 2005?

Příliš mnoho neznámých v jedné rovnici. Slušelo by se užít v úvahách spíše otazníky než vykřičníky. Pro naši politickou i mediální scénu platí opak. Už dlouho ji nedokázalo nic tak vybudit jako tato událost, třebaže má naše společnost důležitější témata. Možná, že se dostávají na pořad nikoli podle své závažnosti, ale podle toho, jakou skýtají možnost vzájemné skandalizace. Pak se ale sotva dovíme, co se to letos stalo na louce u Mlýnce.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou