Dvakrát o Číně

Vydání: 2008/42 Pontifikát Pia XII., 14.10.2008, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Stesk „prokletého“ básníka mluví o štěstí, které je „dál nežli Indie či sama Čína temná...“ Jen málokdo z nás mohl poznat, nebo dokonce pochopit tu velkou zemi, o které se v posledních měsících často psalo v novinách a časopisech. Televizní obrazovky zaplňovaly přenosy z pekingských olympijských her a čínští kosmonauti dokreslili obraz „Říše středu“ do podoby obdivuhodně prosperující velmoci. Víme ale ze zkušenosti, že státní propaganda mívá jiný cíl než mluvit pravdu. A svědectví o duši národa bychom v ní hledali marně. Dvě pražské výstavy čínského malířství přinášejí pohled z jiné strany.
V padesátých letech minulého století bylo přátelství s komunistickou Čínou součástí československé zahraniční politiky. V oblasti kultury obracelo vyhlášení „socialistického realismu“ pozornost k tvorbě českého a ruského devatenáctého století, ve světě hledalo příklady realismu. Mexická malba a grafika, italští neorealisté, německá sociální grafika, ale zejména čínská malba se zdály být dobrými příklady pro naše umělce. Nejen ti „národní“ jezdili do Číny a kromě oficiálních styků viděli a přiváželi ledasco z umění nového i staršího. Národní galerie nakupovala a doplňovala sbírku Vojtěcha Chytila z třicátých let. Výstava s názvem Mistři čínské tušové malby 20. století ve Valdštejnské jízdárně tak může ukázat reprezentativní soubor. Umění má vždy své předchůdce, ale v Číně je tradice obzvlášť silná.
Stará čínská filozofie, taoismus, buddhismus a Konfuciovo učení vedly umělce jinými cestami než u nás křesťanství. V době, kdy v Evropě vládla gotika a renesance, vznikalo na Dálném východě umění vzbuzující úžas. Zejména v technologii hedvábí, papíru, tuše a štětce docházelo k zázračnému spojení malby a poezie. Čínská malba zůstávala silná po řadu století, ale naturalistické tendence, které v Evropě oddělily umění od náboženství, působily podobně i v Orientu. Malby z první poloviny dvacátého století už jako by víc sázely na viděnou realitu, která sice „vypadá dobře“ a chutně, ale jako by postrádala hloubku a závažnost staré tvorby. Když dnes prohlížíme krásná zátiší Čchi-pajšova, krajiny Fu-Pao-še či zvířata Tin Čchengova, připomeneme si padesátá léta, kdy se kvalitní reprodukce tušových maleb daly koupit v každém papírnictví. Prosluly zejména Čchi-paj-šovy velké malby koní, které ještě dnes občas můžeme potkat v čínských restauracích. Závěr výstavy ve Valdštejnské jízdárně je poučně odstrašující: kdo vnutí umění ideologii, zničí je. Křehkost čínské tušové malby se nesnáší s proklamacemi socialistického realismu.
Na opačném vltavském břehu je v budově Rudolfina druhá výstava čínského umění. Rozlehlé stěny velkých sálů zabírají tři malíři: Zhang Xiaogang, Fang Lijun a Feng Mengbo. Narodili se v padesátých a šedesátých letech, v době, ze které jsou poslední malby předešlé výstavy. Jsou to úspěšní malíři střední generace a jejich výběr je uvážený. Rodinné portréty prvního z malířů představují nadživotní, strnulé obličeje, téma jediného dítěte je v temně hnědých obrazech zdůrazněno červenou. „Pokrevní pouta“ je název cyklu, v němž barevnost, uniformita a depresivnost ukazují ke „kulturní revoluci“ Mao Ce-tunga. Vesmírné vize Fang Lijuna připomínají barokní fresky na klenbách kostelů či paláců. Ale zatímco tam bývá pohled na nebesa rámován anděly, andílky a srozumitelnou hierarchií světců nebo hrdinů antických bájí, zde je „postmoderně“ všechno jinak. Veliké vosy vepředu a malincí andílci kdesi vysoko, pohybují se divoce jako při „velkém třesku“. Třetí malíř vystavuje krajiny, a ne ledajaké. Navazují na starou čínskou malbu, ale formáty (největší je osmnáct metrů široká krajina) a dokonalé, zřejmě počítačové zpracování zařazují obrazy do současnosti. – Globalizace probíhá i v umění a vysoká úroveň čínské malby už nemůže nikoho překvapit.
Výstava ve Valdštejnské jízdárně probíhá do 2. 11. 2008, Čínská malba v Rudolfinu do 28. 12. 2008.


Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay