Dvacáté století ve Stalinově stínu

Vydání: 2018/40 Biskupové prosili za odpuštění, 2.10.2018, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 40

Prostými symboly a silnými příběhy promlouvá multimediální expozice Paměti národa pod letenským „Stalinem“. Pořádající společnost Post Bellum jí chce přispět k oslavám sta let republiky.


Ponuré podzemí Stalinova pomníku rozeznívají hlasy a oživují tváře svědků, kteří na vlastní kůži prožili určující okamžiky 20. století. Snímek Lukáš Žentel

Na deset týdnů se tak otevře jindy nepřístupné podzemí pod někdejším Stalinovým pomníkem. Prostor je mimořádný svým rozsahem i dispozicemi a nabitý významy. Zamýšlené mauzoleum Klementa Gottwalda se totiž proměnilo ve skladiště, kde skončily i trosky odstřelené megalomanské sochy, v 90. letech odtud vysílalo první soukromé rádio a strohé betonové zdi a sloupy pokryla graffiti. Vzhledem k dezolátnímu stavu se dnes katakomby nevyužívají. Avšak právě jejich betonová strohost, zchátralost a hmatatelné i tušené vrstvy, které do nich otiskla uplynulá desetiletí, vytvářejí pro instalaci Paměti národa působivou kulisu.

„Ten prostor je sám o sobě velmi intenzivní. Rozhodli jsme se proto nezakrývat výhled do jeho hloubky, ale naopak ji přiznat a nechat ji v návštěvnících odeznívat,“ popsal pro KT Martin Hejl, architekt společnosti Kolmo.eu, která instalaci spoluvytvořila. Zvuky, obrazy a svědectví, které do dvou oddělených celků zhušťují zlomové události 20. století, se vynořují z temnoty tzv. Sloupové síně – horního prostoru katakomb, ukrytého za dvojicí kovových bran na odpočívadle letenského schodiště.

Pravé dveře vedou do části nazvané „Obrazy“. Po vyhlídkovém molu může návštěvník vstoupit přímo do středu Hitlerovy vojenské přehlídky, do kokpitu stíhačky RAF nebo do dobytčáku ujíždějícího k bráně koncentračního tábora. Iluzi vyvolává prostorová zvuková a světelná projekce. „V této části nám nejde o popis konkrétních událostí, ale o vyvolání pocitů, ačkoli snadno rozklíčujete, co která narážka znamená,“ vysvětluje za pořadatele Jana Holcová.

Po tomto emočním uvedení do tématu výstavy následuje informační jádro – venkovní panely s představením jednotlivých epoch i jejich prototypických příběhů. Vzpomínkám pamětníků je pak vyhrazen prostor za druhými dveřmi pojmenovaný „Svědectví“. I tudy lze do Sloupové síně nahlédnout z bezpečí mola; zlomky tváří, hlasů a textů představují ve třičtvrtěhodinové sekvenci devět údobí od okupace a holocaustu přes procesy 50. let a srpen 1968 až k normalizaci a sametové revoluci. Jednou se svědkové hádají – to když jde o disidenty a udavače, podruhé doplňují (např. pronásledovaní Židé a odbojáři). Dojem okleštěných lidských postav uvězněných v betonovém podzemí síně je dokonale mrazivý.

Mezi stovkou osobností, do jejichž životů se osudově vlomily „velké dějiny“, nechybí například Eduard Marek – letos 101letý skaut a účastník Pražského povstání, farník z pražského Spořilova, nebo katolická disidentka Dana Němcová, signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Už zdálky nad Letnou upoutá černá zeď, táhnoucí se po celé délce soklu někdejšího Stalinova pomníku. „Je to symbolický monument, kterým chceme pobídnout k dalšímu zamyšlení. Může připomínat cenzorský škrt v textu, a tím i to, že svoboda není vůbec samozřejmá,“ říká Jana Holcová. Tvůrci počítají s tím, že návštěvníci zeď dotvoří svými nápisy a vzkazy. Podle její finální podoby pak rozhodnou o jejím dalším osudu.

Pro školní skupiny, které mají vstup zcela zdarma, pořadatelé připravili zvláštní edukační program. Stačí se předem zaregistrovat na webu stalin.pametnaroda.cz.

Paměť národa. Stalin, Praha-Letná, 1. 10. – 9. 12. 2018, denně mimo pondělí, děti do 18 let a důchodci vstup zdarma

ALENA SCHEINOSTOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články



Aktuální číslo 50 11. – 17. prosince 2018

Nuncius začal svou misi

Ve čtvrtek předal své pověřovací listiny prezidentu Zemanovi a hned další den se vydal mezi novináře i ze světských médií. Minulý pátek tak nový papežský velvyslanec,…

celý článek


Alžírští mučedníci propojili světy víry

Na devatenáct nových blahoslavených z pěti různých národů se může církev obracet od 8. prosince. V tento den papežský legát kardinál Becciu beatifikoval v severoalžírském…

celý článek


Je to, co vlastníme, vážně „naše“?

Jsme v pokušení zesvětšťovat advent i Vánoce a trávit je konzumně. Na druhou stranu vidíme bídu i v naší zemi – pracující za minimální mzdu nebo oběti exekucí. „Nerodí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay