Duchovní péče k léčbě patří

Vydání: 2006/18 Bohoslovci pod lupou, 3.5.2006, Autor: Václav Štaud

Příloha: Doma

V únoru tohoto roku jste byl moderátorem již třetí konference o křesťanech-zdravotnících. Jaký je ohlas těchto akcí?
Tato konference se stává velmi vyhledávanou. Zdravotnictví je pomáhající profese s každodenní prací s lidmi. Zdravotník-křesťan ji většinou cítí jako své poslání. V této souvislosti vzniká samozřejmě mnoho otázek, o kterých se běžně v nemocnici nemluví, jsou však důležité pro duševní rovnováhu či osobní posilu. Na konferenci o tom přednášejí nejen známé osobnosti z oblasti teologie, filozofie a medicíny, ale i lidé z praxe.

Určitě je v centru pozornosti zejména etický přístup k nemocným, který by se měl neustále zlepšovat bez ohledu na náboženské založení jednotlivců. Ačkoliv je lékařská etika součástí dnešní výuky, často se v praxi setkáme se zcela odlišnou realitou a stále je co zlepšovat. Dříve se kladl důraz pouze na léčbu těla a nikdo si příliš nepřipouštěl, že člověk má také duši, přestože se heslo milosrdných bratrů Per corpus ad animam (lat. tělem k duši) v praxi osvědčuje již více než 400 let. Ale i na tomto poli se situace postupně lepší. Příkladem může být hospicová péče, kde je etika na vysoké úrovni.

Proč se duchovní služba v našich nemocnicích dosud nestala standardem, jak je tomu v celém civilizovaném světě?
Velmi záleží na vedení zdravotnických zařízení. Často převládá názor, že duchovní péče je jakási nadbytečnost, kterou budeme trpět, jen když to lidé chtějí. Pokud se nejedná o církevní zařízení, většinou záleží na aktivitě farnosti, ve které se daný zdravotní ústav nachází, zda a jak svoji misijní činnost rozvine. Situace je od jedné nemocnice k druhé zcela odlišná. Navíc je dnes ve zdravotnictví díky ekonomickým problémům velmi nestabilní prostředí, ředitelé se často střídají a tak mnohdy chybí nejen vůle, ale i čas zabývat se těmito otázkami.

Nepomohlo by duchovní péči například, kdyby osoby pověřené pastorací měli průkaz pro neomezený přístup k nemocným?
V nemocnicích dnes všichni zaměstnanci nosí vizitky se jménem a funkcí, někde i s fotografií. Pokud by duchovní nemocnici navštěvoval stabilně, nevidím žádný problém v tom, aby tuto vizitku nosil také. Nejdůležitější je ale dialog s vedením nemocnice,které je nutné přesvědčit, že jde o pomoc pacientům. Nemusí to být lehká ani krátkodobá záležitost. Pro pacienty je významná zejména informovanost, jak a na koho se mohou v duchovních potřebách obrátit. To by měly umět odpovědět sestry na všech stanicích. Ještě lepší je umístit na nemocniční pokoje malý rámeček s tímto textem. Stejně jako pravidelné bohoslužby je v nemocnici důležitá i skutečnost, že o nich každý pacient ví.

Jedním z témat poslední konference byla také péče o duševní zdraví samotných zdravotníků.
Ani to není jednoduchá otázka. U všech pomáhajících profesí, nejen zdravotníků, ale třeba i kněží nebo učitelů, je duševní zdraví velmi důležité. Zejména v těžkých oborech tváří v tvář utrpení a smrti je možné utrpět tzv. syndrom vyhoření. Také o tom jsme na poslední konferenci dlouze diskutovali. Jak si počínat, aby se to žádnému z nás nestalo. Zdravotník-křesťan se často nasazuje více než ostatní - má ale také velikou posilu v podobě modlitby. Spolu s ní je třeba aktivně využívat také radost. Vždyť i tu nám nebeský Otec hojně připravuje, je jen třeba ji i v místech bolesti neustále hledat a nacházet. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay