Zpívá v opeře a s papouškem

Vydání: 2004/23 Demokracie v církvi, 28.10.2004, Autor: Jana Klepková

Příloha: Doma

LUDMILA VERNEROVÁ-NOVÁKOVÁ
Maminka Magdaleny. Narozena 1962 v Praze, v rodině se třemi dětmi. Absolvovala střední ekonomickou školu, má státnici ze psaní na stroji ("Proto tak dobře hraji na klavír," říká), absolvovala AMU, obor operní zpěv. Vystupovala s Komorní operou Praha, s Operním studiem ND (role Bellindy). Deset let je na volné noze, nyní pět let ve Státní opeře - ztvárnila postavu Paminy v Kouzelné flétně, Micaely v Carmen a Fiordiligi v Cosi fan tutte.

Jak se cítíte před večerním představením?
Odpoledne je nejhorší - šetřím síly, tlumím strach, mám všechny choroby kromě prostaty. Ve chvíli, kdy opouštím domov, se tréma rozpouští v akci.

Jak odpočíváte?
Především musím opustit svůj byt; jakákoliv forma bytí s mou rodinou je příjemná. Lezeme po horách, podnikáme výlety do přírody a sjíždíme řeky.

Co si myslíte o Svátku matek?
Pro mě je svátek spojen ještě s pozůstatky socialismu, byť se domnívám, že slavit by se měl. A pak si myslím, že i svátek matek je mužskou populací vnímán jako určitý druh feminismu. Asi se o něm málo mluví a píše.

A červnový Svátek otců byste slavila?
Určitě! Můj muž je pro Magdalenu báječný otec.

Najdete si chvilku volna na knížky?
Tu chvilku si uloupnu. Jsem vášnivá čtenářka, momentálně čtu skvělou věc - Narození a smrt v české lidové kultuře od Alexandry Navrátilové. Doplňuji si mezery ve vzdělání.

Kde kromě koupelny zpíváte úplně nejraději?
V kostele. Místo s mimořádnou akustikou, které miluji, je třeba Strahov. A velmi ráda zpívám i v Olomouci v dómu sv. Václava.

Dokážete se sejít ke společnému zpěvu v širší rodině?
Místo, kde se potkáme s ostatními členy rodiny ve větším počtu, je sbor u sv. Tomáše v Praze na Malé Straně, který založil a obětavě vede můj příbuzný, violoncellista Pavel Verner. Tam si všichni chodíme dobrovolně-povinně zazpívat.

Na čem právě pracujete?
Měli jsme generálku na Carmen, kde zpívám ve Státní opeře Micaelu. Došlo k mimořádnému jevu, kdy režisér Troška vytvořil divácky nádherné představení. Nedávno jsem zpívala Janovy pašije J. S. Bacha se souborem Musica Florea. Pro mě to byla první příležitost zpívat tak úžasné oratorium v Česku; zpívala jsem ho mnohokrát, ale dosud pouze v zahraničí. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay