26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Žít podle Bible

4. 11. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/45 Stigmata, 4.11.2008, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Žižkovský farář Miloš Szabo je autorem nově vydané knihy „Žít podle Bible, poprvé s Matoušem“.

Naznačujete tímto titulem, že Knihu knih křesťané více čtou a (snad) znají, než aby ji přijali do svého života? Pokud tomu tak je, kde má tento postoj kořeny? Opravdu nic nenaznačuji, neodvážil bych se totiž tvrdit, že křesťané Bibli čtou nebo ji znají, ale nežijí podle ní. Toto nebezpečí však tady přesto je. Jako ke každému jinému produktu, i k Bibli se dá přistoupit z různých stran. Někdo si ji oblíbí, protože v ní objeví prastaré literární dílo a ohromí ho svým duchovním bohatstvím či literární pestrostí. Jiný, třeba i křesťan, nebo dokonce fundovaný teolog, bude Bibli číst z pohledu tzv. profesionála. V biblickém textu nalezne řadu zajímavých teologických diskusí, rozebere jej z odborného hlediska, vysvětlí dobové souvislosti, možná se i nadchne pro další studium Písma. Když se někdo bude chtít do Bible pustit s úmyslem najít v ní historické nepřesnosti, tak je tam najde; když si někdo a priori vezme do hlavy, že některými citáty dokáže svou vlastní pravdu, tak má také velkou šanci uspět.
Již několik let, dá se říct od svého kněžského svěcení, si však kladu otázku, proč vlastně byla Bible sepsána. Jako věřící člověk nalézám odpověď právě v názvu své knihy. Abych podle ní žil. Tedy nejen kdysi Židé či první křesťané, ale i já dnes.
Uznávám, že je to těžší než Bibli studovat. Protože k tomu, abych nesklouzl někam mimo, je potřebné znát nejen ty dobové okolnosti, ale také souvislosti s jinými částmi Bible, rozpoznat obsah a podstatu příběhu a stejný obsah jakoby přeložit do dnešních časů a do mé konkrétní situace.
Když se ptáte, kde jsou kořeny vámi popsaného postoje, tak pokud někdo takovýto postoj k Bibli má, tak možná právě zde: Bible se nejen čte, nejen studuje, nejen vykládá. Bible se má žít, což je mnohem náročnější. Není tedy jednodušší se opravdu o ní pouze bavit, vzájemně se povzbuzovat, jak je skvělá, případně ohromit své přátele biblickými znalostmi a citáty?

Obálka vaší knihy vypadá velmi mladě. Je mladým primárně určena?
Určitě ne, i když by mě potěšilo, kdyby si mladí knihu pořídili. Jsem toho názoru, že každou knihu prodává nejen obsah a titul, ale i to, co zahlédne na knize budoucí čtenář jako první, tedy titul a obálku. Je to základní marketingový postup.
Aniž bych se chtěl dotknout některého křesťanského nakladatelství konkrétně, mě osobně většina obálek knížek s náboženskou tematikou neoslovuje. Pokud si nejdu koupit nějaký konkrétní titul, tak mě obvykle žádná z knih na hromádce duchovní či náboženské literatury „neudeří do očí“ natolik, abych ji aspoň vzal do ruky a prolistoval v ní.
Díky tomu, že mezi mými posluchači v kostele je hodně mladých lidí, snažím se od nich lecčemus naučit.
Možná to oni tak nevnímají, ale chtěl bych jim i tímto vzkázat, že jim naslouchám a mnohé jejich náměty přijímám. Dnešní svět mladých lidí je rychlý, zkratkovitý, akční. Pokud tedy chci do tohoto světa proniknout – třeba i proto, abych jim zvěstoval Boží slovo – pak mi nezbývá nic jiného, než pro své dílo zvolit výstižný titul, akční foto, zajímavý design. Upoutá-li tedy kniha mladého člověka svou obálkou, pak doufám, že ostatní čtenáře upoutá především svým obsahem. A obálku si třeba klidně mohou přelepit balicím papírem nebo neprůhlednou fólií.

Používáte příklady ze sportu, z oblasti podnikání a dalších ryze současných dějů. Není takový „překlad“ biblické zvěsti trochu nebezpečný v tom, že původní podobenství poněkud zastíní, nebo dokonce posune?
Jsem přesvědčen, že podobnou otázku mohli položit kdysi i Ježíšovi. A určitě by to řada z tehdejších věřících Židů myslela dobře. Tóra byla pro ně natolik posvátná a nedotknutelná, že jakékoliv pozměnění či přizpůsobení současné době by považovali za nedůstojné, nebo dokonce přímo za rouhání.
Když se tedy Ježíš odvážil víru otců dostat ze svitků papyru a ze zdí synagog do konkrétního každodenního života formou příběhů a podobenství, pro mnoho tehdejších posluchačů z řad věřících to mohlo být stejně nepříjemné – a nepřijatelné – jako pro některé dnešní věřící z řad laiků i teologů. Než slyšet, že máme něco v životě změnit anebo úplně zanechat, nebude lepší zůstat u historických dat a zkoumat Bibli jako jakýsi písemný relikviář? Oprášit, políbit, vystavit, přečíst. A pak zase vrátit zpět do depozitáře.
Abychom se při hledání dnešních souvislostí vyhnuli nebezpečí „posunu“ a zůstali u úmyslu původního autora, je potřebné znát mentalitu doby, kdy text vznikal, způsob, jakým vznikal, ale pak také tehdejší rodinné zvyklosti, praxi v různých řemeslech, situaci na židovském venkově, význam některých rostlin, symboliku mnoha živočichů...
A pak se pokusit „převyprávět“ stejný obsah, bez sebemenšího zlehčování a zjednodušování, sám sobě a těm, kdo mě poslouchají. A přitom nevynechat ani ty pasáže, které musely znít nepříjemně, nebo dokonce vyčítavě, jak dávným, tak i současným posluchačům či čtenářům Bible.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou