Zamilované dítě se jakoby prosvětlí

Vydání: 2014/23 Němečtí i čeští katolíci v Řezně, 3.6.2014, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Pravděpodobně se nebude stávat, že by se nám naše ratolesti svěřovaly se svými láskami. Spíš si sami všimneme, že se chovají trochu „jinak“. Téměř jistě už ale zaznamenáme, když dětský vztah skončí. Nejen o tom je následující rozhovor s psychologem PETREM ŠMOLKOU.
 
 
Zájem o opačné pohlaví v dětství je tak krátký, že si někdy rodiče ani nevšimnou, když se jejich potomek zamiluje.Ilustrační snímek Miroslav Čačík
 
Ve kterém věku začínají první lásky?
 
Okolo třetího roku věku si děti všimnou, že jsou mezi nimi jisté anatomické rozdíly, a docela je to zajímá. Tam mohou být i první náznaky sympatií a snahy o blízkost. Někdy se při tom vezmou za ruku nebo si dají pusinku na tvář. Pak nastane období, kdy se možná budou ptát, jak přišly na svět. Tady si nemyslím, že by bylo moudré dávat jim příliš zavádějící informace. Zcela jistě postačí, když jim prozradíme, že se tatínek a maminka mají rádi a chtějí mít spolu děťátko… I když zrovna tady mám poněkud náročnou osobní zkušenost, kdy moje vnučka odtušila: „A jak se ty vaječníky dozvědí, že se rodiče mají rádi?“
 
Nemělo by se spíš než první lásky říkat první zamilovanosti?

Já bych byl trošku opatrný k takovému kategorizování. Bez ohledu na věk hovoříme na počátku vztahu o zamilovanosti. Ale v raném věku se děti dál než na počátek ani nedostanou. Je otázka, jestli máme u tříletých mluvit o zamilovanosti, jestli to není spíš sympatie nebo přání být s někým častěji než s  jiným…

Děti často kopírují, co viděly v televizi. Měl by rodič znejistět, když má pocit, že to, co se děje, se vymyká věku jeho potomka?
 
U malých dětí je to z hlediska prožívání trochu jiné. Když mají například ve školce někoho, na koho se těší, chodí tam raději, cítí se tam lépe. Ale pokud objekt těšení přestane zájem sdílet, dítě najednou do toho prostředí nechce chodit. A my nevíme, co se změnilo. Má nějaké emoční zranění? Není třeba objektem šikany? Ale myslím si, že vzhledem k tomu, že je zájem o druhé pohlaví kolem tří let časově dost omezený (pak nastává ve vztazích jisté vakuum), nemusí si rodič ani všimnout, že ratolest prožívá pochmurné emoce. Pak to začne s plnou parádou až na začátku puberty.
 
Vakuum ve vztazích, které jste zmiňoval, je od první třídy do puberty?

Víceméně ano. Je to období, kdy se více budují vztahy v rámci téhož pohlaví. Je založeno na sdílení společných zájmů. Kluci mají tendenci vytvářet skupinky, zatímco u dívek je větší výlučnost, většinou ve dvou, případně ve třech. Tam, kde jsou tři kamarádky, už je možné vytvářet koalice vůči té třetí, panuje tam víc žárlivosti. Kluci to mají v tomhle ohledu o něco snazší.

 
V čem se dětské lásky liší od pubertálních? A ty pubertální od dospělých?

Kdybych vzal klasickou pubertu, která v současné době začíná u děvčat kolem jedenácti let (což je přibližně o dva roky dříve, než bývalo před třiceti čtyřiceti lety), jsou oproti dospělejším vztahům velmi intenzivní. Zvlášť děvčata prožívají emoce velice silně, ale protože jde jen o povrchní sympatii, přitažlivost, nemá vztah patřičnou hloubku. To skýtá riziko, že když se vztah zbortí, může se zbortit i mladý člověk sám. Naštěstí takové hroucení většinou nebývá příliš dlouhé.

Není úplně běžné, že by se pubertální potomek svěřoval rodičům. Ti většinou poznají, že má úžasný vztah, podle toho, že se jakoby prosvětlí, je spokojenější, má víc elánu, může být také duchem nepřítomen. Ale čeho si spíš povšimnou, je, když takový vztah zkolabuje– ratolest pak totiž nezřídka kolabuje také.

Dnešní společnost nezná tabu. Ovlivňuje to pubertální vztahy, může to přinášet rizika?

Nemyslím si, že by detabuizace sexu byla riziková. Někdy je lepší, když děti dostanou přiměřenou formou informace v době, kdy pro ně ještě nejsou aktuální. Když začneme vykládat něco o sexu a antikoncepci a ony už jsou ve věku, kdy by mohly tyto poznatky převést do svého konání, mohou je spíš odmítat. Druhou věcí je, že není snadné o podobných věcech hovořit s puberťáky, abychom nepůsobili jako mentoři. Zatímco pokud se ratolest vše podstatné dozví vhodnou formou dříve, třeba v deseti letech, kdy to ještě není pro ni emocionálně významné, informace si osvojí a může s nimi správně naložit. Existuje spousta dobré literatury, takže kdyby si rodiče byli schopni takovou knihu obstarat a nechat ji doma položenou, jejich potomek se do ní možná sám začte. Je to rozhodně lepší, než dát mu do ruky knihu se slovy: „Tohle si přečti, zítra tě z toho vyzkouším…“

Jaký je rozdíl mezi prožíváním lásek u chlapců a u dívek?

Kluci jsou, bez rozdílu věku, závislejší na mínění okolí. Když kluk-tvrďák bude říkat, jak neskutečně miluje tu svou Anežku a jak je to úžasné, co při tom cítí, pravděpodobně před svými vrstevníky těžko obstojí. I když jeho prožívání bude velmi intenzivní, navenek bude hrát toho, kdo je nad věcí. A protože je nucen něco předstírat a stojí ho to hodně energie, může být u něj o to horší propad při rozchodu, protože už není schopen dál svou bolest skrývat. Děvčata to mají jednodušší, snáz ventilují emoce, mohou se svěřovat kamarádkám, a dokonce i matce, pokud je rozumná.

Za nás panovala domněnka, že by dívka neměla dát klukovi najevo, že o něj má zájem, že má jen čekat. Jak je to dnes?

To byla obecně sdílená představa, kterou nám vtloukali do hlav. Kdyby ovšem platila, už jsme dávno vymřeli. Bez rozdílu věku totiž do značné míry právě dívka rozhoduje, jestli vztah vznikne, nebo ne. Už proto, že hoši sice navenek předstírají, jak jsou silní, ale ve vztahu jsou nejistí, křehcí, nevynalézaví. Jde o to, jestli ze strany dívky přijde signál, který chlapci pomůže, aby se osmělil – což samozřejmě neznamená, že by k němu měla přijít, šťouchnout ho do žeber a oznamovací větou mu sdělit, že spolu budou chodit. Ale dívky to naštěstí dovedou. Každý kluk je ješitný, může mu tedy dávat najevo, že ho za něco obdivuje, nebo ho požádá o pomoc, doprovod, ochranu…

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy

Diskuse

Bez sourozeneckého zázemí, Michal 5.6.2014 19:47

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay