Žádná betlémská kometa, ale sblížení planet

Vydání: 2011/2 Jaroslav Seifert, 4.1.2011, Autor: Václav Štaud

Příloha: Doma

V evangeliu sv. Matouše čteme o cestě mudrců za Ježíšem: „A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě.“ Obecně je rozšířená domněnka, že se jednalo o kometu. Na slovo vzatý odborník, astrofyzik JIŘÍ GRYGAR, je ale jiného názoru:

Co byla betlémská kometa zač?

Nebyla to kometa. V době počátku křesťanského letopočtu byla totiž astronomie v zemích zejména Dálného východu natolik rozvinutá, že záznamy o jasných kometách, které jsou přirozeně viditelné na větší části zeměkoule, by musely takovou zprávu obsahovat. Žádná kometa však tehdy zaznamenána nebyla. Naopak víme, že ona „hvězda s chvostem“ nad jesličkami má svou konkrétní astronomickou inspiraci.

O co se zde jedná?

O jednoduchou uměleckou licenci. Italský malíř Giotto di Bondone pozoroval v roce 1301 jasnou kometu, jež byla mnohem později nazvána kometou Halleyovou. Bondone tuto kometu namaloval na fresku „Klanění Tří králů“ pro padovskou kapli Scrovegni – a odtud se dostala i na chrámové a lidové betlémy.

Zazářila tedy nad Betlémem opravdová hvězda?

Nebyla to hvězda v moderním slova smyslu. Protože se objevila znenadále, musel by to být astronomicky vzato mohutný výbuch tzv. novy, nebo spíše supernovy, aby si ho zmínění mudrci všimli. I o těchto událostech však máme ze starověku bezpečné písemné zprávy, zejména z Číny, Koreje nebo Japonska.

Správné řešení je prý spojováno s Prahou?

V Praze, bylo to před Vánocemi roku 1603, dva roky po smrti Tychona Brahe, si jeho kolega, německý astronom Johannes Kepler, povšiml nápadného úhlového sblížení planet Jupiteru a Saturnu. Zkusil spočítat, zda k obdobnému sblížení nedošlo někdy kolem Kristova narození. A opravdu to souhlasilo. V roce 7 před počátkem křesťanského letopočtu se tyto planety úhlově sblížily dokonce třikrát, naposledy počátkem prosince.

Ale rok přece nesouhlasí!

Naopak, tento rok kupodivu dobře koresponduje s historickými okolnostmi Ježíšova narození. Král Herodes totiž zemřel nejpozději v roce 4 před novým letopočtem a historici už dávno vědí, že zpětný výpočet počátku letopočtu, uskutečněný až v roce 532 po Kristu, byl o 4 až 7 let chybný. A protože na počátku křesťanského letopočtu se termín „hvězda“ používal také pro planety, vše do sebe dobře zapadá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay