26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Ven z města, a přeci do školy

11. 5. 2012

|
Tisk
|

Vydání: 2012/19 Syn českých exulantů přísahal věrnost papeži, 11.5.2012, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Pro děti vítaná možnost vyměnit na chvíli školní zdi a městské prostředí za vzduch a slunce, pro pedagogy nejednou zážitek bezmála adrenalinový. Proč má smysl na školy v přírodě jezdit, co mohou dát dětem a co získávají učitelé, jsme se zeptali pedagoga ONDŘEJE BALÍKA, výchovného poradce ZŠ Tyršova v Praze 5.

 K čemu jsou dobré školy v přírodě (ŠVP)? Nejde jen o přežitek z minulých dob?

To rozhodně ne, dokonce bych řekl, že význam škol v přírodě stále vzrůstá. Pro učitele jsou především příležitostí, jak děti poznat v jiném prostředí a jiných situacích než jen ve školní učebně. Například žák, který se ve škole jevil málem jako nevzdělavatelný, tu prokáže velké organizační nebo sociální dovednosti, na kterých lze při další práci s ním stavět. Podobně pro žáky je to příležitost ke sblížení s učiteli a vzájemné spolupráci. Děti se učí samostatně se rozhodovat a mají též příležitost uplatnit dovednosti, jaké jinak ve škole nevyužijí, a tak i poopravit nebo upevnit své sebehodnocení a místo v kolektivu.

 Je možné se na škole v přírodě skutečně něco naučit, nebo mají děti myšlenky jen na hraní, běhání venku a večerní mejdánky?

Možná by otázka měla znít obráceně: Je možné se na ŠVP nic nenaučit? Myslím, že to možné není – zatímco ve třídách nám žáci denně předvádějí, že to dokážou. Co ale míníme slovem „učit se“? Zkoušel jsem kdysi na ŠVP učit běžným „školním“ způsobem – půldne výuky, sešity, tužky, výklad, práce. Upřímně, bylo to na nic. A tak jsme si s několika kolegy a kolegyněmi řekli: Není to vlastně naše hloupost? Na ŠVP máme k dispozici největší učebnici na světě, dokonalý kabinet, kde nic nechybí, miliony pomůcek od samotného Stvořitele! Nevyužít něco takového, to by byl hřích proti žákům i proti řemeslu. Takže jsme na ŠVP úplně zrušili učebnice i pravidelné vyučování. Děti se učí tím, že ve skupinách, většinou věkově smíšených, plní často dost těžké úkoly, které vyplývají ze samotného pobytu. O svých objevech a celé práci vedou společné záznamy, a tak se celá akce stává jediným velkým „projektem“.

 Jak děti reagují na to, že se na ŠVP ocitají bez dozoru rodičů? Potýkáte se s různými jejich „úlety“?

Ale samozřejmě. Někteří žáci přijedou na školu v přírodě s představou, že teď to tedy roztočí. A my se s tím musíme vypořádat. Krušný je zpravidla první večer, zhruba od třetího dne ale začnou děti fungovat jako hodinky. Zjistí, že jestli bude akce hezká, je především na nich – a vždycky znovu mě překvapí, co to s nimi udělá. Najednou spolupracují, pomáhají, snaží se. Přirozeně jsou unavené, program bývá náročný. Ale vidí, že my v tom jedeme s nimi, a váží si toho. Je také zajímavé pozorovat, jak ŠVP mění vztahy mezi dětmi samotnými.

Pokud jde o excesy, jedním z netolerovatelných je pro mě na školní akci alkohol. Mí žáci dobře vědí, že jsem schopen se s nimi dohodnout téměř o čemkoli, ale pokud přivezou nebo si zkusí opatřit alkohol (o jiných drogách nemluvě), jedou okamžitě domů – a to je teprve začátek potíží. Alkohol je pro děti velice nebezpečný a tolerovat, nebo dokonce umožňovat jim opíjení je ta nejhorší možná služba.

 Jak ŠVP prožívají učitelé? Jak se na ně chystáte vy sám?

Čím jsem starší, tím je můj postoj ke školám v přírodě složitější. Těším se na ně. Avšak bojím se jich. Sáhnu si na nich často na dno sil, ale zároveň mi dobíjejí baterie. Nejvíc se obávám úrazů, stačí totiž série hloupých náhod, a jedete domů s autobusem plným marodů. Víte, že za to nikdo nemůže, že program byl připravenýdobře a dozor byl zajištěný, ale nálepku „nezodpovědného učitele, který děti málem týrá,“ pak smýváte těžko. Nejednou už to vypadalo skutečně vážně: dítě se ztratilo, měli jsme úraz hlavy, který se zdál být dost zlý, atd. My, dnešní rodiče, nejsme zvyklí na to, že se našemu dítěti může něco stát, vše zabezpečujeme, pojišťujeme, odstraňujeme rizika, a tak děti rizikům odvykly. Jsou na sebe opatrné, když jde o hlouposti, ale ve skutečně rizikových situacích se neumějí správně chovat, protože jim ani nepřijde na mysl, že by se do takové situace mohly dostat. ŠVP má děti mimo jiné vrátit do reality: rizika existují, a je tedy třeba umět se správně zachovat. Je přímo mým úkolem přihrávat dětem přiměřeně rizikové situace, aby se trénovaly ve správném rozhodování. Nejtěžší je potom dobře odhadnout přiměřenost. Jednou z nejúpěnlivějších modliteb na světě je základní modlitba učitele: „Bože, udělal jsem, co jsem musel, a ty děti tam poslal. Dej, ať to taky dobře dopadne!“

 Ale rizika jsou jen jednou stránkou věci…

ŠVP je báječná tím, že okamžitě vidíte dopady své práce, což se učiteli jinak moc často nestává. Vidíte, jak vám přímo před očima rostou z malých dětí zodpovědní lidé. Po návratu se to sice zase brzy vrátí zpátky, ale ta zkušenost v žácích někde zůstane. Vůbec nechci tvrdit, že školy v přírodě jsou všespásné. V řadě věcí by stejně mělo fungovat i běžné vyučování a pak jsou tu sportovní oddíly, skautské a jiné tábory atd., kde všude by dospělým mělo jít o totéž: naučit děti jiným věcem, než se učí ve škole – těm skutečně důležitým.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou