Stoprocentní záruky jsou v pubertě jen těžko k mání

Vydání: 2011/18 Jan Pavel II., 27.4.2011

Příloha: Doma

Jeden večer kino, druhý oslava narozenin a příští se jde tancovat! Večírek, večírek, večírek… tak může rodičům nejednou připadat týdenní program jejich potomků. S P. ROMANEM DVOŘÁKEM, ředitelem Diecézního centra mládeže českobudějovické diecéze, se zamýšlíme nad tím, v čem mohou spočívat rizika teenagerovských mejdanů, kde je třeba opatrnosti a co mohou mladým zábavy s přáteli naopak přinést dobrého.

Jak se baví dnešní mladí lidé a čím nejraději naplňují svůj volný čas?

Dnešní společnost, a ta mladá zvlášť, je velice různorodá, což se projevuje i v zábavě. Vliv mají jak individuality jednotlivců, tak to, z jakých rodin jsou a s kým se stýkají. Zábavu pak pro ně znamenají činnosti od studia či „dýchánků“ nad náročnými či obyčejnými tématy přes pobývání v přírodě, výlety, divadlo, kino, koncerty, deskové i jiné hry, rozhovory s vrstevníky jen tak o životě, táborák, tanec, disko – až po to, co nazýváte večírky. V neposlední řadě se mnoho mladých baví u počítačů a tráví tam značnou část svého volného času.

Jak to dnes vlastně na takovém teenagerovském mejdanu vypadá? Musejí se rodiče automaticky obávat drog, alkoholu či kouření?

Podobně jako je tomu s pestrostí zábavy mladých lidí, liší se i jejich večírky. V každém případě se však mladí baví jiným způsobem než před deseti či více lety. Mají jiné technické možnosti a kupodivu i velké možnosti finanční. Jak vypadá „mejdan“, na který jde vaše dítě, bude záviset hlavně na tom, jaká společnost vytváří jeho prostředí. Určitě se i dnes najdou večírky, které zdaleka nejsou tak nebezpečné. Na druhé straně je pravda, že první zkušenosti s různými neblahými věcmi mladí často učiní právě v prostředí, které večírky nabízejí.

Nakolik je dnešní mládež o nebezpečích tohoto typu informovaná a nakolik ji láká je poznávat?

Jakýsi druh lákavosti nepoznaného, či dokonce nedoporučeného, zakázaného prochází napříč generacemi. Mladý člověk má však tuto touhu umocněnou tím, že si v tomto období utváří vlastní názory a postoje, a to do značné míry právě na základě zkušenosti. Velkou pákou je pro něj i to, čím žije většinová společnost. Co se týká křesťanského prostředí, nedobrou službu tu dělají tabu, o nichž se mezi křesťany nemluví, nebo se předstírá, že ne- existují. Ta někdy mohou být velkým lákadlem, ale protože se o nich nehovořilo, má mladý člověk málo nástrojů, jak se s jejich vábením vypořádat. A jak je to s informovaností? Dost rozdílně. Člověka formuje rodina, škola a společnost. Ani jedna z nich by neměla zanedbávat předávání kvalitních informací o ožehavých tématech. Selže-li kterákoli z nich, ztěžuje to těm zbývajícím. Zdá se mi, že se mnohdy nedaří upozornit mladé na zásadní vliv, který mají nebezpečí jako drogy, alkohol a podobně na jejich budoucnost. To ovšem souvisí i s mírou schopnosti vychovatelů motivovat mládež k dlouhodobějším cílům, protože ty mladí často nemívají a někdy je ani nehledají.

Nakolik mezi mladými a jejich rodiči vznikají ohledně večerní zábavy spory a nedorozumění a nakolik je toto téma pro mladé „žhavé“?

Spory a nedorozumění vznikají zvlášť tehdy, když rodičům není jedno, co jejich „dítě“ dělá a jak rozvíjí svůj život. Nakolik to pak mladí řeší, je dáno tím, jak vypadá situace v jejich rodině, jak se jim daří se s rodiči o jednotlivých tématech bavit, a podobně. Problémy nenajdeme jen tam, kde rodiče selhávají v tom, že se o věc nezajímají nebo jí nechávají volný průběh. To ale není nic, co bych mohl doporučit.

Nakolik byste na základě svých zkušeností nechal mládeži v tomto směru volnost? Vyplatí se dát mladým důvěru?

Jistě je potřeba, aby existovalo pravidlo, které dává podmínky účasti na různých zábavách. Mělo by být nastavené přijatelně, ale ne tak volně, aby se mladý člověk vyvázal ze všech závazků, které v rodině či společnosti má. Kdyby se mladý člověk věnoval jen své zábavě a rodiče by mu v dobré víře chtěli dopřát „bezstarostné“ mládí, nenaučil by se schopnostem, které bude jednou potřebovat ve svém rodinném životě. Na druhé straně, kdyby byla pravidla tak přísná, že by kontakt s vrstevníky nedovolila, nebylo by to zase dobře pro rozvoj „dítěte“. Někteří mladí lidé se už tak ze společnosti vydělují a zůstávají doma, například u svých počítačů – a my pak najednou zjišťujeme, že si dokážou hodiny psát přes internet, ale nejsou schopní o věcech komunikovat osobně. V čem tedy spatřuji klíč? Je dobře, aby rodiče komunikovali se svými dětmi, a to již odmalička. Aby vytvářeli vztah vzájemné důvěry: to pak pomůže jejich dospívajícím dětem, aby se dobře orientovaly v nástrahách, které před ně společnost klade. A pomůže to i rodičům, protože ti pak budou mít dost informací, aby svým dětem důvěřovali, když je někam pouštějí. Stoprocentní záruky v dospívání jsou však jen těžko k mání. Trpělivost bude třeba vždy.

Mohou se rodiče věřících mládežníků více spolehnout na jejich zodpovědnost a ukázněnost než rodiče nevěřících dětí?

Stoprocentní to nebude, ale ve srovnání s nevěřícím prostředím je znát, že mladí věřící mají i jiné informace a znají i jiné postoje než jejich nevěřící kamarádi a že o věcech přemýšlejí: mnozí velmi zodpovědně, někteří trochu liknavě. A tím končíme u toho, jak je důležité, aby si mladí mezi sebou mohli vyměňovat zkušenosti. Ty jim pak pomohou nepodlehnout tomu, co by je mohlo ohrozit, a případně se z toho včas vymanit.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay