Štědrý den od Ukrajiny po Španělsko

Vydání: 2006/51 Vánoční dvojčíslo, 19.12.2006, Autor: Gabriela Plačková

Příloha: Doma

Přinesl nám už Ježíšek vánoční stromeček? První otázka, s níž se děti probouzejí na Štědrý den. „To my ještě v pyžamu utíkáme do obývacího pokoje, abysme viděli, jestli nám ho přinesl,“ říká sedmiletý Péťa. Je tu a jak krásně voní. Začíná se zdobit, maminky se chystají do kuchyně, kde začnou přípravy na štědrovečerní večeři, kdo nechal balení dárků na poslední chvíli, uhání, aby to stihl. Ne v každé zemi ale přináší dárky Ježíšek, někde se lidé neobdarovávají zrovna na Štědrý den a také tradiční štědrovečerní tabule nabízí v různých zemích něco zcela jiného.
V Česku by si stěží někdo představil Štědrý den bez vánočního stromečku. Přesto jeho tradice není zas tak dlouhá. Poprvé se objevila v sousedním Německu, kdy v 16. století ve městě Brémy připravil cechovní spolek pro děti řemeslníků společnou vánoční slavnost a při té příležitosti ozdobil jedli. Během sedmnáctého století se zvyk rozšířil nejprve v Německu a tradice se postupně šířila do Evropy. U nás se nejprve ujala v bohatých rodinách někdy začátkem 19. století. A ještě nějaký čas trvalo, než se objevila i mezi chudšími, kde se stromeček stavěl na stůl nebo se zavěšoval od stropu.
„U nás jsou na sebe o Štědrém dni všichni hodní, protože se chystáme slavit, že se narodil Ježíšek. Zdobíme stromeček, večer jíme kubu, kapra a taky cukroví,“ říká Péťa. Bývá zvykem se v tento den postít a komu se půst vydaří, uvidí zlaté prasátko. V některých domácnostech se k obědu vaří pouze pražená polévka s chlebem a s dobrotami se čeká až na večer. Mezi tradiční české pokrmy večeře Štědrého dne patří jako předkrm právě šumavský kuba (kroupy s houbami, zapečené na sádle s česnekem) nebo hubník (nádivka s houbami). Polévka bývá zpravidla rybí a k bramborovému salátu se podává obalovaný kapr či jinak připravená ryba. „Já jím nejraději cukroví. Kuba je taky dobrý, ale nejlepší není,“ dodává Péťa ke štědrovečerní večeři.
V sousedním Polsku naděluje v některých krajích dárky svatý Mikuláš, ale nosí je stejně jako u nás Ježíšek až na Štědrý den. Mezi polské tradiční pokrmy patří také ryba. Ale polévka není rybí, nýbrž takzvaný boršč, který je připravený z červené řepy. Do něj se vkládají ouška neboli pelmeně, což jsou taštičky z těsta plněné mletým masem. Na vánočním menu se objeví i pirohy, které jsou plněné kyselým zelím. Všem chodům předchází pro dobré trávení předkrm v podobě sleďů na smetaně (kyselé sledě se několik dní před Štědrým dnem naloží do smetany společně s plátky cibule a nechají se uležet).

Voda pro velblouda
Na vzdálenější Ukrajině se Vánoce slaví podle pravoslavného kalendáře až 6. a 7. ledna. Dárky ale děti dostávají již 19. prosince, kdy se na Ukrajině slaví svátek svatého Mikuláše. Ten dětem naděluje v noci dárečky pod polštář. „To by se mi nelíbilo, dostávat dárky od Mikuláše. U nás je to lepší. Od Mikuláše dostaneme dobroty a než je stačíme sníst, přinese nám Ježíšek nějakou hračku,“ komentuje ukrajinský zvyk Petr. Vánoční stromeček se v ukrajinských domácnostech objevuje již začátkem prosince. V ukrajinských krajích blíže k Rusku nosí dárky pro změnu 1. ledna nám známý děda Mráz. Na Štědrý den se zde jí maková sladká kaše zvaná kuťa a na stůl přijde dušené zelí či kompot ze sušeného ovoce. I na Ukrajině se na štědrovečerní tabuli objevují pelmeně a pirohy (plněné mákem) podávané s houbovou omáčkou, která se přidává k pečeným holoubkům s rýží. Ty jsou zabalené v zelných listech.
Jiné zvyky mají pro změnu ve Španělsku, kde se 24. prosince stejně jako u nás schází k večeři celá rodina a tradičně se chodí na půlnoční mši. Hlavní dění v domácnosti se ale neodehrává u stromečku, nýbrž u betléma, který nesmí doma chybět. U něj se společně zpívají tradiční španělské koledy doprovázené hrou na tamburíny a bubínky. Dárky ve Španělsku přinášejí až tři králové v předvečer 6. ledna. Ten den také chodí průvody, které tři mudrce jedoucí zpravidla na velbloudech doprovázejí. Tři králové do davu rozhazují bonbony. Večer si děti za okno připravují misku s vodou (pro velbloudy), nějaký pamlsek (pro tři krále) a boty, do nichž jim tři králové nadělují. Mezi tradiční španělské vánoční pokrmy patří jehněčí či rybí maso. Velké oblibě se ve Španělsku těší marcipán, z kterého se připravují různé figurky. „Až na Tři krále? To by zase bylo na dárky moc pozdě. Nejlepší je to u nás, pěkně uprostřed,“ ukončuje debatu o nadělování dárků Péťa. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay