Škola je bouře, domov je přístav

Vydání: 2017/37 Papež na cestě za smířením, 12.9.2017, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma

Co je pro malé školáky při začátku školního roku nejdůležitější? Nový batoh, penál ani mobil to není. Nejlepší výbavou do školy je vědomí, že i když neobstojí na jedničku, přesto je doma přivítají.


Splnit domácí úkoly není to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. Ilustrační snímek Jozef Sedmák

Po prázdninách děti nastupují do školy, kde je čeká mnoho povinností, často i po skončení povinné výuky. Leckterý rodič jim k tomu ještě naloží to nejtěžší závaží: lásku vázanou na povinnost být nejlepší. Děti přitom po příchodu domů ze školy potřebují odpočinek, uvolnění a hlavně přijetí u rodiče, který je obejme i tehdy, když se nedaří.

„Dítě přivítejme radostně, klidně, soustředěně a pozorně – jako milého hosta! Postarejme se o jeho potřeby, nechme jej odpočinout, připravme jídlo, sedněme si k němu a chvíli naslouchejme. Kéž by na všechny děti mohla doma čekat maminka, která si na ně udělá čas!“ říká dětská psycholožka Marie Mesanyová z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny. Zejména malým školákům by pak měli rodiče pomoci rozvrhnout si další část dne. Splnit domácí úkoly není přitom to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. „Ta je základem,“ připomíná dětský psycholog Jaroslav Šturma a pokračuje: „Nároky na další výkon mohu klást teprve tehdy, když si dítě upevní zkušenost domova jako bezpečí.“ U kroužků by pak rodiče měli vycházet z přirozených sklonů dítěte a ne svých vlastních představ.

Respektující přístup k dítěti a jeho výsledkům má ještě jeden významný rozměr: pokud do společných hovorů zahrneme i učitele, pomůžeme dítěti, aby jej přijalo jako osobnost. Neznamená to, že ho má bezvýhradně ctít, ale naučí se vnímat jeho autoritu. „Někteří rodiče si neuvědomují, že dítě přenáší jejich postoje, přístupy i do školy,“ upozorňuje na úskalí možného necitlivého přístupu rodičů dětský psycholog Václav Mertin.

A nakonec nezapomeňme vyjádřit radost, že dítě máme ze školy zase doma (třeba společnou modlitbou) a hrdost, když se dítěti něco podaří. I když třeba výsledek není takový, jaký bychom očekávali. Snaha je to, co nás posunuje dál, ne výkon – jak připomíná dětská psycholožka Marie Mesanyová. Přejeme všem rodičům malých školáků, ať se jim podaří společně dobře prožít celý školní rok!

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay