Ráj bez lidí na Tachovsku

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Potřebujete si odpočinout od lidí? Přemýšlíte, kam na chvíli prchnout z města? Rádi si „dáváte do těla“? Milujete vodu? Pokud jste alespoň na dvě z těchto otázek odpověděli kladně, mám právě pro vás tip na výlet.
Na Tachovsku, které je nejméně osídlenou oblastí České republiky, se nachází kouzelný přírodní park Kosí potok.
V parku je naučná stezka dlouhá osm kilometrů, obnovená v roce 2002, na které se dozvíme o chráněných živočiších, rostlinách, lesním hospodářství i myslivosti. Na panelech se můžeme dočíst také o lidské činnosti – mlýnech a papírnách. Kosí potok je zvláštní tím, že jeho tok není regulován a vytváří tzv. jesepy (Co to je?). Brzy na jaře se dá Kosí potok zdolat i na loďce, přírodním parkem je možné projet na kole.
Doprava do tohoto krásného koutu naší vlasti je poněkud složitější. Zřejmě budete muset vzít auto a pak se k němu vlakem vrátit. Naše putování začneme ve Svojšíně a po červené značce se vydáme podél Mže. Moc turistů nepotkáte, možná z nějakého okénka vykoukne chatař a bude si vás nedůvěřivě prohlížet. Na rozcestí opustíte červenou a pustíte se po zelené údolím Kosího potoka. Upozorňuji, že je třeba mít s sebou zásobu jídla i pití, neboť se jedná o kraje pusté, kde není žádný obchod ani kiosek.
Tachovsko je totiž krajem vhodným k rozjímání, romantickým toulkám i dlouhým túrám krajinou, jak píše ve svém průvodci Zdeněk Procházka. Procházíme místy, kde dříve stávaly menší i větší obce. Míjíme zříceniny bývalých mlýnů, na melancholiky může padnout chmura. Doporučuji tudíž vyjít na tuto cestu i vzhledem k délce trasy za slunečného počasí. Stezku totiž nejde zkrátit. Maximálně můžete na rozcestí s modrou odbočit přes Kříženec a dojít do Plané. Kdo si ale věří a pěších 30 kilometrů zvládne, neopouští zelenou a vejde do Michalových Hor – vsi „na konci světa“. Dnes je to osada chalupářská, ale v roce 1850 měla téměř 1000 obyvatel! Na vršku stojí raně barokní kostel sv. archanděla Michaela. Při troše štěstí bude mít otevřeno hospůdka při silnici. Komu stačí voda, může se osvěžit u chutné kyselky zvané Čiperka. I když je trasa dosti dlouhá, je opravdu nádherná. Až kručení v břiše nás vrátí zpátky mezi pozemšťany.
A ten jesep? Potok na jedné straně vymílá břeh a na druhé straně vznikají usazeniny a náplava – to je jesep. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 23. – 29. července 2019

Církevní památky světovým dědictvím

Česká i německá strana Krušnohoří s historickými kostely, stříbrnými a uranovými doly a také s neblaze proslulými komunistickými lágry, kde trpěli i čeští kněží,…

celý článek


Česká pomoc Ukrajině

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner minulý týden navštívil Ukrajinu. Zúčastnil se tamní národní poutě v Zarvanici a zavítal i do míst, kde pomáhá Charita.

celý článek


Bůh a člověk na Měsíci

Před padesáti lety, 20. července 1969, vstoupil člověk poprvé na povrch Měsíce. Jak můžeme jako křesťané číst tuto dějinnou událost?

celý článek


„Stará mama“ je pořád maminka

Prarodiče jsou pro vnoučata zásadní. Jejich životní zkušenosti a vyznávané hodnoty jsou příkladem, který ty mladší táhne po zbytek jejich života.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay