Projděme se jednou ulicí

Vydání: 2007/4 Jak skoncovat s nikotinem, 22.1.2007, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Slýcháme to tak často, že se nad tím už ani nepozastavujeme: Do Chorvatska nepojedu, už jsem tam byl loni na týden. Za den jsme „udělali“ Karlovy Vary a Františkovy Lázně. Ten hrad znám – hodinu jsme ho procházeli s průvodcem. A to možná ani nevíme, že japonské cestovky nabízí možnost prohlédnout si celou Evropu ve čtyřech dnech...
Věty podobného typu vystihují jakousi cestovatelskou horečku, které podléhá čím dál tím víc turistů. Uvidět toho co nejvíc, nejrychleji, nejpovrchněji. Proběhnout velkou obrazovou galerii za půl hodiny se stává normou; přitom by tam člověk mohl strávit několik dní.
I na pár řádcích rubriky Výlet většinou prosvištíme celé jedno město či lokalitu. Dnes to ale bude jinak. Projdeme si totiž jen jedinou ulici. Motivací k takovému zpomalení se nám stala kniha Nakladatelství Lidové noviny Domy na Starém Městě pražském 1.
Rozměrná, více než třísetstránková kniha přitom popisuje pouhých 20 ulic! Ano: na mnoho domů tak zůstává celá stránka, někdy i víc. Dalším uličkám se budou věnovat následující díly.
Co třeba takový Ovocný trh? Co jen budov, stylů a osudů je tu k vidění! Není třeba hned spěchat od kubistického domu U Černé Matky Boží na jednom konci ke Stavovskému divadlu na druhé straně. I taková maličkost jako novinový stánek architekta Jiřího Špačka stojí za pozornost. Nebo se zastavte před domem U České orlice s fasádou navrženou Mikolášem Alšem a hádejte podle atributů na reliéfech, jakou profesi asi vykonával někdejší majitel domu. Na Kolovratském paláci zase můžete hledat erb rodu Kolovratů-Novohradských. Před budovou Karolína si lze zase zahrát na hledače nejpitoresknější kamenné hlavy vysochané na hranách arkýře. To socha Il commendatore před Stavovským divadlem nemá hlavu vůbec – žačka Salvatora Daliho a sochařka českého původu Anna Chromy zobrazila ducha z Mozartova Dona Giovanniho pouze jako schoulený plášť bez těla. Pouhých pár stovek metrů Ovocného trhu nás provedlo gotikou, renesancí, barokem i kubismem – poznají vaše děti, který styl převládá na jakém domě?
Jistě: ne každý kout je tak našlapaný historií jako Staré Město pražské. Přesto stojí za to udělat si podobnou pomalou procházku i v místě svého bydliště. Vsadil bych se, že také v ulici, kterou procházíte denně už deset let, objevíte něco nového a nečekaného. Kniha Domy na Starém Městě pražském nám tedy může posloužit nejen při návštěvě hlavního města, ale i jako nenásilný návod, jak mít oči otevřené i doma. A až kolem vás poběží ten Japonec, který stíhá Evropu za čtyři dny, nebudete mu závidět. Spíš ho politujete.
Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay