26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Pro děti na cestu...

29. 5. 2018

|
Tisk
|

Milé děti, tato stránka je věnovaná vám, které se chystáte k prvnímu svatému přijímání, ale i vám, které už ke svátostem chodíte. Dokážete si vůbec představit, jak velký dar nám Pán Ježíš ve svatém přijímání dává?

Vydání: 2018/22 Statisíce lidí se nadechly posvátna, 29.5.2018, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma


Když jdete k prvnímu svatému přijímání, krásně to vidíme. Je to velká sláva a celá farnost se raduje spolu s vámi. Máte sváteční oblečení, holčičky mají krásně načesané vlasy, často pak máte i dobré jídlo, zvete ty, které máte rády, a dostáváte dárky.
Ale neměli bychom zapomínat, že i v tom druhém, dvoustém či pětitisícím svatém přijímání, i když na sobě už máte třeba džíny nebo kraťasy na skautském táboře, je pořád přítomný stejný Pán Ježíš. A pokaždé se na vás těší úplně stejně, a těší se na vás ještě mnohem víc, než si dokážete představit.
Pánu Ježíši nestačilo potkat se jen s těmi lidmi, kteří žili v jeho době. A nechtěl být jen na jednom místě. Proto vymyslel úžasný způsob, jak být s námi se všemi, mladými i starými, a to na celém světě. Když naposledy večeřel se svými učedníky, vzal do rukou chleba, rozlámal ho a dával jim ho se slovy: „Vezměte a jezte z toho všichni: Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“ Potom vzal kalich s vínem, podal ho svým učedníkům a řekl: „Vezměte a pijte z toho všichni: Toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů.“ A ještě něco důležitého dodal: „To konejte na mou památku.“
To konejte na mou památku
A proto to také už skoro dva tisíce let konáme. Apoštolové to na Zelený čtvrtek ještě úplně nechápali. I pro nás je těžké pochopit, že když denně slavíme mši svatou, tak se při ní znovu zpřítomňuje Ježíšova oběť. A že pokaždé je v tom chlebu a vínu On – ten stejný Ježíš, který chodil po světě, mluvil o Bohu, uzdravoval, kázal, dával lidem naději a lásku – a že je živý! Zvláště když proměněná hostie vypadá úplně stejně jako ta neproměněná. Kdyby nám je někdo ukázal vedle sebe, tak bychom nepoznali, která je proměněná – ve které je Pán Ježíš, a která je jen oplatkou.
Slyšeli jste někdy slova „tajemství víry“? Ano, při mši svaté. To, co se odehrává při proměňování, je skutečně velké tajemství. Můžeme si to přiblížit na následujícím příkladu: Představte si tiskárnu, kde se tisknou papírové peníze. Vytiskne se celý arch, na kterém je asi sto tisícovek. Pak je rozstříhají a každý ten papírek má docela malou cenu. Odhadem třeba pět korun. Ale když ten papírek projde rukama bankovních úředníků a dostane své číslo a kód, stane se ten papírek tisícikorunou. Když přinesete v obětním průvodu misku s hostiemi a v konvičkách víno, nesete jen chleba a víno. Teprve tehdy, když při proměňování projdou rukama kněze, který cituje Ježíšova slova z poslední večeře, se působením Ducha Svatého stává z chleba a vína skutečné Tělo a Krev Kristova.
On nás promění
A když už víme, kdo je v proměněné hostii ukrytý, měli bychom k němu mít také úctu, viďte? Ať už přijímáme na ruku nebo do úst, měli bychom vždycky myslet na to, že to není jen kousek oplatky.
Svaté přijímání, jemuž také říkáme eucharistie, je hostina. A Pán Ježíš nás k ní zve všechny. Nevadí mu, že jsme hříšní a že děláme chyby. Ale byl by smutný, kdybychom si je nechtěli přiznat a neprosili Ho o odpuštění a o to, aby nám pomáhal je překonat.
Nedávno napsal papež František dopis skupince dětí, které se také připravují k prvnímu svatému přijímání. Stálo tam: „Pokaždé, když přijímáme eucharistii, připodobňujeme se stále více Ježíši, stáváme se jako On. Eucharistie je tak důležitá, protože se stáváme tím, co přijímáme. Aby k tomu však mohlo dojít, musíme klepat na srdce Pána Ježíše a prosit ho především o odpuštění. A Ježíš vždycky odpouští a nikdy nepřestane.“
A tak pokaždé, když po svatém přijímání klečíme, můžeme myslet na to, že čím častěji Pána Ježíše přijímáme, tím víc je v nás přítomen a pomáhá nám vést hezký a dobrý život. A taky si s Ním můžeme povídat. Můžeme Ho prosit o odpuštění za všechno, co se nám nedaří, a aby nám pomáhal to zlepšovat. Můžeme si také postěžovat, když nám někdo ublíží nebo udělá něco nespravedlivého. Můžeme prosit i za jiné lidi a za jejich starosti a trápení. A můžeme dokonce prosit i za lidi, kteří se k nám nechovali hezky. Pán Ježíš nám pak pomůže, abychom jim odpustili a nezlobili se na ně – což je hodně důležité právě ve chvíli, kdy máme přistoupit ke svatému přijímání.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou