Od slunce východu do slunce západu

Vydání: 2011/14 Almužna, 30.3.2011

Příloha: Doma

Jak v dnešní době jednat v postní době? Jak dětem, které jsou přes den obklopeny spolužáky s rohlíky se salámem a čokoládkami, vysvětlit, proč být v tomto čase střídmý?

Takové otázky si jistě klade nejeden věřící rodič. A že to není lehké, o tom svědčí i skutečnost, že v mnoha křesťanských rodinách se drží půst jen na Popeleční středu, ale v dalších dnech postní doby se na střídmost a odříkání už rezignuje. Jsou ovšem i rodiny, kde je postní doba významným obdobím roku. „My dospělí držíme o Popeleční středě půst újmy. Babička a děda podle zdraví, ale my rodiče velice přísně. Od slunce východu do slunce západu. Rozhodně nejíme maso a sladkosti, na našem stole bývají brambory, chleba. Děti mohou jíst normálně, jen si nesmějí dát maso a sladkosti, nedívají se ale na televizi a nepouštějí počítač. V následujících dnech žijeme taky skromně. V pátek je to vždycky přísnější, někdy dokonce jako o Velkém pátku. Snažíme se v té době jíst i žít podobně, jak to dělávali naši pradědečci a prababičky – zkrátka jsme skromní ve všech ohledech, od brambor s tvarohem k obědu po nesledování televize,“ říká Alice Kouřilová z Vésky u Dolan na Olomoucku. Jak dodává, svým dvěma synům (třináctiletému Jakubovi a desetiletému Šimonovi) od malinka vysvětlovala, že v postní době není čas na požitkářství, že se lidé mají připravovat na Velikonoce, a proto musejí očistit svou duši. Častěji se společně modlí, čtou si z Bible, ale je také nutné očistit tělo, protože je chrámem ducha. „Vedu kluky taky k tomu, aby se víc snažili obětovat se pro druhé. Chodí třeba pravidelně babičce pro dříví. Vždycky se jich ptám: Už jsi dnes udělal něco dobrého pro rodinu? Ale netýká se to samozřejmě jen rodiny. Počítají se i dobré skutky ve škole, udělat něco pro kamaráda,“ vysvětluje Alice Kouřilová a ještě dodává, že děti chápou, proč je půst důležitý a jaký význam postní doba pro křesťany má. „Myslím, že jim to odříkání žádný velký problém nečiní. Sladkosti sice milují, ale chápou, proč si je nemají dát. Ovšem přiznávám, že je nijak nekontroluji, zkrátka si navzájem důvěřujeme,“ uzavírá Alice Kouřilová. Na prožívání postní doby může mít velký vliv i škola. Církevní školy toto období samozřejmě zohledňují – jak ve výuce, tak třeba ve školní jídelně. Horší to mají děti, které nemají možnost církevní školu navštěvovat. Zde leží veškerá odpovědnost za prožití postní doby na rodičích.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay