Nezačínejte budovami, ale lidmi

Vydání: 2005/9 Osamělost ve společenství, 23.2.2005, Autor: Iva Peřinová

Příloha: Doma

Doktorka Marie Svatošová byla u nás první, kdo po roce 1989 přišel s myšlenkou na zřízení hospiců. Nezůstalo jen u myšlenky; díky aktivitě M. Svatošové záhy vznikl první hospic a po něm následovaly další. Paní doktorka neustává ve své činnosti ani dnes: s „hospicovými“ přednáškami jezdí po celé republice a předává zkušenosti všude tam, kde o vzniku hospice také uvažují. Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí Ecce homo, které založila, se zabývá také publikační činností.   

Kolik je u nás v současné době hospiců? Musí jít pacient do nejbližšího?

V České republice funguje osm hospiců, devátý se staví v Prachaticích. Žádná „rajonizace“ neexistuje. Důvody přijetí pacienta platí bez ohledu na jeho bydliště, náboženství či národnost. Stává se, že některý hospic požádá o přijetí pacient z druhého konce republiky; divíme se tomu jen do chvíle, než se ukáže, že třeba 20 kilometrů od hospice má vdanou dceru, která ho bude moci chodit navštěvovat. Někdy je tím důvodem i dobrá pověst hospice, pacient o něm má skvělé reference - na to se ale neptáme. Hlásí se k nám a my, když můžeme, tak vyhovíme.

 

Práce v hospici je nesmírně náročná. Jak se vybírá personál?

Když někde chtějí začít stavět hospic a začínají od peněz nebo od pozemku, říkám jim: „To není tak důležité, začněte od lidí!“ Odborný personál - sestry a lékaři - musí mít náležitou kvalifikaci, ale ta sama o sobě nestačí. Důležité jsou osobnostní předpoklady, charakter člověka. Jsme rádi, když se nám hlásí praktikující věřící, ale zároveň to neznamená, že věřící sestřička je lepší ošetřovatelka než nevěřící. Může to být i naopak.

 

Proč tedy máte zájem o věřící personál?

Protože se v hospici snažíme uspokojit všechny potřeby pacienta - nejen ty tělesné. Jde nám zároveň o jeho potřeby sociální, psychické a také duchovní. A když někdo něco nemá, tak to přece nemůže nabízet druhému - to je logické. Pokud by věřící personál nebyl v hospici v převaze, asi bychom takovou komplexní péči nezvládli. Dalším důvodem je to, že práce v hospici je skutečně velmi náročná. Není možné jen dávat, ale potřebnou sílu také někde čerpat; a věřící personál ví, kde a z jakého nevyčerpatelného zdroje může tuto sílu brát.

 

A co syndrom vyhoření?

Když jsem s myšlenkou hospiců začínala, všude jsem o syndromu vyhoření mluvila, až mi jednou můj zpovědník pater Ladislav Kubíček říkal: „Co to furt meleš? Kdes ten syndrom vyhoření sebrala?“ „Na stáži v Anglii,“ odpověděla jsem hrdě. „Tak se běž podívat na sestry Matky Terezy! Vidělas u nich nějaký syndrom vyhoření?“ připomenul mi. Uvědomila jsem si, že ony hodinu denně adorují před svatostánkem, načerpají sílu a pak mohou dál lidem sloužit. Nám se to taky osvědčuje.

 

Matka Tereza je vaším vzorem?

Matka Tereza přišla na to, co je opravdu důležité: „Dříve jsem si myslela, že musím lidi obracet (myslela tím na víru). Dnes vím, že je musím milovat, kdežto obracet si je už bude Pán.“ Tuhle její větu jsme v hospicích prakticky povýšili na zákon. Je hodně důležité, abychom se hlídali a netlačili lidi do něčeho, co sami nechtějí. Pokud tohle zlaté pravidlo respektujeme, dějí se na smrtelné posteli doslova zázraky. Jen pro informaci: v litoměřickém hospici, který má 26 lůžek, na nichž se pacienti v průměru po měsíci střídají, bylo za rok svátostí nemocných zaopatřeno 169 pacientů. Zaznamenali i 32 křtů na smrtelné posteli a 23 biřmování - vše v onom misijním bezvěreckém prostředí severních Čech. Stojí za to hospice budovat, protože tyto věci se v takové míře v nemocnicích nedějí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay