Naučná stezka v Potůčkách

Vydání: 2006/41 Jaké sny mají staří lidé?, 10.10.2006, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

V naší době, kdy mnoho lidí v práci sedí, většina se všude vozí autem a děti raději čekají deset minut na městský autobus, než aby šly pět minut pěšky, se nám může stát, že nám postupně zakrní dolní končetiny. Snad i proto vzniká stále více naučných stezek. Lidi nebaví chodit jen tak. Naučné stezky mohou nabídnout pohyb na zdravém vzduchu, poznání a zážitky. Co takový tvůrce naučné stezky musí všechno udělat? Nejprve se musí drásat křovinami a hledat, kudy naučná stezka povede, popřemýšlí, kde budou stát informační tabule a z čeho budou vyrobeny. Studuje v archivu, sejde se s rodáky, shání staré fotky. Pak se potí nad texty, které budou na tabulích viset.
Naučná stezka v Potůčkách, které leží těsně u hranic s Německem v okrese Karlovy Vary, se jmenuje Horská. Vyjdeme od vlakového nádraží a hned na začátku nás čeká „výživný“ kopec. Kdo by tady v lese hledal starý hraniční kámen z roku 1672? Stezka dále prochází velkou částí rudného revíru – vždyť i samotný název Krušných hor pochází od slova „krušit“ čili těžit, dolovat. V Krušných horách se nacházelo stříbro, vizmut, kobalt, nikl a uran. Vrch Rudná, přes který procházíme, je protkán pinkami. (Copak to asi je?) Největší a nejhlubší se nachází přímo u NS.
Díky říčce Černé mohla vzniknout v Potůčkách papírna. Pracuje od roku 1887 a díky nadšení jednoho podnikatele funguje ještě dnes. Ruční lepenka se zde vyrábí výhradně ze sběrového papíru. Na zastávce stezky číslo 7 se dozvíme více o geologii. V okolí Karlových Varů převažuje žula. Víte, kdy žuly vznikaly?
Jen těžko lze dnes uvěřit sdělení na další informační tabuli, že Krušné hory bývaly před 2. světovou válkou nejosídlenějšími horami v Čechách a zřejmě i v Evropě. Dnes, kdy tu je hodně lesů a málo sídel, to zní velice nepravděpodobně.
Chůze mechem a trávou podél Kozího potoka je velice příjemná. Proč se chvíli do trávy neposadit? Vždyť nikam nespěcháme. Aspoň budeme mít čas obdivovat důmyslné vodní dílko. Další ze zastávek nám připomene, že není příliš šťastné složení rostlinného společenstva, kde smrk postupně vytlačil ostatní druhy stromů, hlavně dubů a buků, a vznikly tak monokultury náchylné proti vichřicím i škůdcům.
Naše dvanáctikilometrové putování zakončíme u kostela Navštívení Panny Marie z roku 1909. Koho to tenkrát vlastně Marie navštívila? (A taky šla pěšky!) Zelená značka nás dovede zpět na nádraží, kde můžeme nasednout a malebnou krajinou dojet do Varů.
Naučné stezky jsou většinou poměrně krátké, můžeme si na nich hezky protáhnout tělo. A v době, kdy lidé tráví volný čas v supermarketech, znovuobjevit krásu kamenů, mraků a trávy.
(Nápověda: pinka je proláklina, žuly vznikaly před 300 miliony let a Maria šla navštívit Alžbětu.) Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay