Na potrat chodí nejčastěji vdané ženy

Vydání: 2009/4 Obrácení sv. Pavla, 21.1.2009, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Loni bylo v Česku provedeno přes 25 tisíc potratů – to je zhruba 70 zabitých dětí denně. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Zatímco před dvaceti lety byl důvod k ukončení těhotenství převážně sociální, dnes přibývají důvody zdravotní a genetické. Takových potratů bylo loni provedeno 7 500,“ říká Zdeňka Rybová z Hnutí Pro život ČR, která je zároveň iniciátorkou poradny Aqua Vitae. Ta pracuje se ženami procházejícími krizí v souvislosti s těhotenstvím.

Sama na rozhodování

„Nejčastěji k nám volají vdané ženy kolem třiceti let, které už jedno nebo dvě děti mají, ale cítí se osamělé a ptají se, jak takový potrat vypadá, co stojí... Může se zdát, že už jsou rozhodnuté, ale my tušíme, že tápou a zjišťují, jaké mají možnosti,“ říká konzultantka poradny Irma Krylová. Psycholožka Vladislava Bartáková dodává, že rozhodující je zde role muže: „Ve chvíli, kdy muž řekne: ,Já to s tebou projdu, všechno to spolu zvládneme,‘ mohou být dotyční moc mladí, chudí nebo mít pocit, že jejich dítě opravdu bude nemocné, ale potrat nepodstoupí. Naopak když má žena pocit, že rozhodnutí je jen na ní samotné, udělá ten krok a na potrat jde.“ Partner přitom prý neřekne: „Musíš jít na potrat,“ ale spíš: „Myslím, že to dítě nepotřebujeme, možná to nezvládneme, ale rozhodni se sama.“ Potom se už k tomu většinou nevrací. „On to na jedné straně myslí dobře, chce ženě ponechat určitý prostor, ale to je to poslední, co ona v té chvíli potřebuje slyšet,“ vysvětluje Zdeňka Rybová. Navíc se prý gynekologové snaží ženu přimět k co nejrychlejšímu rozhodnutí. „Takové ženě moc pomůže, když ji podpoříte, aby o tom mluvila doma – pokud má pocit, že muž je jenom nejistý,“ říká Zdeňka Rybová.

Patnáctileté matky

Zhruba sedmdesát procent klientek poradny tvoří vdané ženy s jedním až dvěma dětmi, takže podle provozovatelek poradny ani manželství není zárukou, že si žena dítě nechá. Pak je tu ještě velká skupina dívek kolem 15, 16 let. „Jsou úplně zděšené, nikomu to neřeknou, snad ani těm partnerům, natož doma. Bojí se, že je rodiče vyhodí, mají strach, co se životem, co škola. Myslí si, že dítětem si zkazí život. Tady je důležité nechat je malinko poodstoupit od situace, která je sice velmi těžká, ale vysvětlíme jim, že to rodiče snad nebudou brát tak tragicky, i ve škole se dá řada věcí zařídit... Ony se trochu uklidní a pak se lépe mohou rozhodnout,“ říká Vladislava Bartáková. Zrovna nedávno mluvila s jednou patnáctiletou dívčinou, která když se dozvěděla, jak potrat vypadá, přestala o dítěti mluvit jako o shluku buněk a začala se připravovat na to, že bude matkou. Pokud ovšem žena na potrat přeci jen jde, hrozí, že se u ní projeví postabortivní syndrom (PAS). „Souvisí to s prožíváním konfliktu nepřijaté viny, neukončeného smutku – a to je věc, která se okamžitě vsune do podvědomí. Některé ženy se zhroutí hned po potratu, některé po šestinedělí, některé v době, kdy měly porodit, na jiné ty symptomy přijdou například po roce od potratu... Tělo je zkrátka načasované na porod a pamatuje si to,“ vysvětluje Vladislava Bartáková příčiny depresí i somatických problémů. Dodává, že zná mnoho žen, u kterých se PAS projevil až po letech. „Volají k nám ženy, které mají návaly pláče, pocit, že jim nikdo nerozumí, nevědí, co se s nimi děje, těžko se jim spí, mají komplikovaný vztah ke svým starším dětem. V poslední době jsem se setkala se dvěma ženami kolem čtyřiceti let, obě mají deprese a problémy s alkoholem a až po hlubší terapii se přišlo na to, že to souvisí právě s potratem,“ vysvětluje Irma Krylová. Řada psychologů prý přitom řeší samotné deprese, ale neptají se už, co je za nimi.

Týká se to i katolíků

„Je to bolestné téma a bude se to špatně číst, ale spousta katolíků je schopna podporovat potrat, jde-li o závažnou situaci (například kdyby mělo být dítě nemocné). Dlouho pracuji v Hnutí Pro život ČR. Když děláme nějakou aktivitu, která vede k podpoře kultury života, nemohu říct, že katolík rovná se někdo, kdo hájí život,“ říká Zdeňka Rybová. Dodává, že úzce spolupracuje s gynekoložkou, která sama říká: „Běžně mám v ordinaci katoličky, které po mně chtějí antikoncepci – a když jim ji nedám, urazí se a odcházejí k jinému lékaři. Jsou tu ženy, které pokud mají nějakou odchylku v prenatálních vyšetřeních, napovídající o možném riziku onemocnění dítěte, nenechají si vymluvit, že podstoupit odběr plodové vody a následně potrat je něco, co by jako katoličky absolvovat neměly.“ Na druhé straně poradna Aqua Vitae pomáhá i těm, které si miminko moc přály, ovšem potratily spontánně. „Ty ovšem mají podporu okolí, takže procházení traumatem má snazší průběh a zdárnější konec,“ vysvětluje psycholožka. Více informací nebo rady lze nalézt na bezplatné telefonní lince 800 108 000.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay