Vydání: 2011/26 Medžugorie, 23.6.2011

Příloha: Doma

…a ještě lépe třeba na místa poutní. Připravili jsme pro vás několik tipů na cyklistické katolické putování po vlastech českých i moravských. Možná ještě nemáte jasno, kam zamíříte na dovolenou. Zůstat na vakace v rodné zemi je toho času in a úsporné…

Z rovinaté Hané na kopec nebo aspoň na Kopeček

Zajímavým cílem rodinného výletu na střední Moravě je Svatý Kopeček. Žádný z návštěvníků nevynechá barokní baziliku, která na hanáckou rovinu shlíží s kopce tyčícího se nad Olomoucí, nejen děti ale ocení i návštěvu místní ZOO. Jako východisko pro nepříliš náročný výlet se nabízí patnáct kilometrů vzdálené město Litovel (z Olomouce je to nuda po silnici). První část cesty nás zavede do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Lužní lesy se odsud táhnout kolem řeky Moravy až k Olomouci, my však po několika kilometrech odbočíme a přes Střeň přejedeme do Štěpánova. Odsud je to jen kousek do Moravské Huzové, kde část svého života strávil pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Přes Štarnov a Bohuňovice pak cesta vede do Dolan, kde za prohlídku stojí zřícenina gotického kartuziánského kláštera zvaná „Kartouzka“. Na posledním úseku nás sice čeká stoupání, ale Svatý Kopeček je skutečně za rohem.

Z hanáckých Atén do srdce Velké Moravy

Nenáročnou projížďku, řadu zajímavých cílů i zastávek a dobré vybavení nabízí cyklostezka na březích Baťova kanálu. Celkem osmdesátikilometrová stezka vedoucí z Kroměříže do Hodonína leží zcela mimo dopravní cesty a převládá na ní asfaltový povrch, odvážit se proto na ni mohou i rodiny s opravdu malými dětmi. Ačkoli vede převážně po rovině, okolní krajina rozhodně není fádní, a koho omrzí výhledy na kopce, svírající údolí řeky Moravy z obou stran, může se kochat pohledem na hustý lodní provoz, který tu probíhá takřka na dosah ruky. Příležitost k příjemnému rodinnému výletu nabízí hned první část trasy, třicetikilometrový přejezd z Kroměříže do Starého Města. Odsud už je to pak jen skok na Velehrad, kde k návštěvě zve nejen poutní bazilika, ale také Archeoskanzen Modrá, kde se děti i dospělí mohou seznámit s tím, jak se žilo v době velkomoravské.

Ještě jednou z Kroměříže, tentokrát na Svatý Hostýn

Jedním z nejvděčnějších turistických i poutních cílů Moravy je Svatý Hostýn. Za počátek cesty může opět posloužit Kroměříž, trasa odsud je totiž ve srovnání s jinými okolními městy méně obtížná a hlavně zajímavější. První úsek vede po cyklostezce přes Bílany do Hulína, za zastávku určitě stojí místní kostel sv. Václava s cenným románským portálem. Cesta pokračuje nepříliš frekventovanou silnicí přes Pravčice a Rymice, kde lze navštívit muzeum lidových staveb, do Holešova. Město s řadou židovských i jiných památek nabízí mnoho důvodů k zastávce, pokračovat pak budeme přes Dobrotice, Jankovice a Chomýž do Brusného. Cesty, kterými se odsud lze dostat na Hostýn, jsou hned dvě. Trasa pro náročnější cyklisty vede přes Rusavu a potom terénem. Odvážit se na ni mohou jen zkušení cyklisté. Druhá možnost je pokračovat po silnici přes Slavkov do Bystřice pod Hostýnem a odsud na Svatý Hostýn po silnici. Samo šest kilometrů dlouhé stoupání na horu, kde Panna Maria ve 13. století ochránila obyvatele okolních vesnic před Tatary, také není úplně snadné, kromě 300 metrů výškového rozdílu na něm ale nečekají žádná další překvapení a odměnou za námahu bude nádherný výhled na roviny střední Moravy a návštěva největšího moravského poutního místa.

Krajem neandrtálců i pohanského bůžka Radegasta

Ještě o něco náročnější, zato velmi malebnou vyjížďku nabízí severní podhůří Beskyd. Začít je možné například ve Štramberku, kterému vévodí gotická věž Trúba sloužící dnes jako rozhledna. Za pozornost stojí také Muzeum Zdeňka Buriana a nedaleká jeskyně Šipka, proslavená nálezem jediného důkazu o pobytu neandrtálců na území naší země. Po průjezdu sousední Kopřivnicí nás cyklostezka zavede přes Větřkovice až k jednomu z největších moravských hradů – Hukvaldům. Nedaleko něj sídlí také Památník Leoše Janáčka a pod hradem vítá kolemjdoucí socha Lišky Bystroušky. Pokračovat lze údolím říčky Ondřejnice do Kozlovic. Jen o několik kilometrů dále pak leží město Frenštát pod Radhoštěm a za ním se zvedají první kopce Beskyd. Nadšení cyklisté si ale určitě nenechají ujít výstup na Pustevny a dále kolem známé sochy Radegasta až k dřevěné kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti.

Na jihozápad za sv. Vintířem

Šanci projít se místy, kudy před tisíci lety putoval poustevník sv. Vintíř, nabízí všem zájemcům jihozápadní Čechy. Takzvaná Vintířova stezka vede po jedné z nejstarších obchodních cest Niederaltaich – Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Sušice – Blatná. Měří cca 150 km a prochází místy, kde působil poustevník Gunther-Vintíř, kterého tradice charakterizuje jako společného světce Čechů a Němců, misionáře, diplomata a mírotvorce. Na trase z Prášil do Dobré Vody Vintířova stezka prochází neobydleným územím kolem hory Březník s kaplí sv. Vintíře a Vintířovou skálou a pokračuje až do Hartmanic. Odtamtud se převážně po polních cestách ubírá až na vrchol Mouřenec, kde stojí kostel sv. Mořice. Pak pokračuje při zlatonosné řece Otavě do Sušice a dále do Horaždovic. Tuto část Vintířovy stezky je také možno za příznivých podmínek od jara do podzimu sjet na lodi. Nejnavštěvovanější část stezky se nalézá v okolí Hartmanic, kde je též řada možností ubytování. Za zmínku stojí tamní kostel sv. Vintíře, v němž se nachází unikátní skleněný oltář a taktéž skleněná křížová cesta, ambon (čtecí pult), oltářní stůl a betlém. Společné soužití tří etnických skupin – české, německé a židovské – v Hartmanicích zase připomíná Muzeum Dr. Šimona Adlera.

Žádnej neví, co jsou Domažlice

Už dva roky mají v česko-bavorském příhraničí poměrně dobře poznačené cyklostezky – zejména pak v někdejším okrese Domažlice. Chodsko nabízí vedle lidových tradic také ostrůvek živějšího náboženského života na západě Čech, a zejména pak hezké církevní památky. Výlet z domažlického náměstí, od arciděkanského kostela, na místo tradičních poutí – vrch Vavřineček – a odtud dále podle cykloturistické mapy „Domažlicko“, která mapuje cyklostezky na obou stranách hranice Českého lesa, je rozhodně pro zdatnější cyklisty. O tom, co vás čeká, se snadno přesvědčíte pohledem z vrchu kostelní věže (tržba ze vstupného je příspěvkem místní farnosti) směrem ke kopci za městem. Jeho zdolání je příslibem přenádherného výhledu do kraje. Ve zmíněné mapě jsou zachyceny všechny významné turistické body i jejich popis. Podrobně jsou popsány trasy, jejich převýšení, vzdálenost atd. A co je důležité: na závěr je shrnut Rok na Domažlicku, kde jsou kalendářně popsány zajímavé akce po celý rok.

Z Ratibořic na Boušín – vytrvalci do Svatoňovic

Každé dítko školou povinné, které bylo vzdělávací mašinerií přinuceno k četbě Babičky Boženy Němcové, si jistě vzpomene, kterak literátka popisuje putování obyvatel údolí řeky Úpy na pouť do Malých Svatoňovic. Výchozím bodem může být zámek a Staré Bělidlo, odkud se i průměrně zdatná rodinka může vypravit směrem proti proudu řeky po pohodlné a mírně stoupající lesní cestě. Cílem pro ty slabší může být kostelík s kapličkou a studánkou (příběh zázračného uzdravení hluché dívky taktéž zachycuje zmíněné stěžejní dílo Boženy Němcové). Prudké stoupání od řeky na Boušín se dá zvládnout po svých. Vytrvalci mohou pokračovat směrem na Havlovice nebo Devět křížů a již po silnicích, případně polních cestách, dojet až do někdejšího hornického města místními lidmi přezdívaného Studánka podle sedmipramenného vodního zdroje pod místním malebným kostelíkem. Delší varianta pouti je pouze pro zdatné cyklisty s odrostlými dětmi.

Pro Pražany a Středočechy: putování do Hájku

I hlavní město nabízí překvapivé cyklistické vyžití. Velmi atraktivní poutní trasa se nabízí od premonstrátského kláštera na Strahově do františkánského kláštera v Hájku (cíl je tedy jen několik kilometrů za hranicí hlavního města a nejen Pražané tam putovali pěšky, hojně a rádi). Ze Strahova je nejlépe se odchýlit od prastaré poutní trasy, kterou lemují poutní kaple (jen některé z nich se podařilo zachránit před zkázou). Zprvu je třeba si přes Petřín vyšlápnout na Ladronku. Odtud cyklisticko-bruslařským areálem pokračovat na Bílou Horu nebo si sjet do kláštera na Břevnově. Stále lze jet postranními ulicemi – prakticky mimo velký automobilový provoz. Z Bílé Hory vede cyklostezka do Řep (kde stojí klášter sester boromejek a jeden z nejstarších románských kostelíků v Praze). Ve Starém Zličíně se pak rodinka může rozjet po cyklostezce v polích do Sobína (s případnou občerstvovací zastávkou dvou tamních cyklistům přátelských restaurací), odtud do Hostivic a Litovic. Z nich se pak do mírného vršku vystoupá k železničnímu přejezdu, odkud vede v polích nedávno obnovená poutní stezka přímo ke klášteru. Kdy tam vyrazit, lze zjistit v přehledu poutních akcí na www.klasterhajek.ic.cz.