26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Maria? Prostě maminka!

30. 4. 2019

|
Tisk
|

Kdo je Maria? Jaká opravdu byla – a je? Často to sami úplně přesně nevíme. Nebo to cítíme, ale nedokážeme říct slovy. Jak mluvit s našimi dětmi o Marii, aby ji nevnímaly jako pozlacenou figurku na obláčku nebo jako krásnou paní s korunou na hlavě, odtrženou od reality?

Vydání: 2019/18 Podpořte rodiny, znělo Prahou, 30.4.2019, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma 18


„Pro děti je nejpochopitelnější, když budete vztahovat Marii k Ježíši jako jeho maminku,“ říká Lenka Jeřábková z Arcidiecézního katechetického střediska Praha. A dodává, že okamžikem, kdy Ježíš z kříže ukázal na Jana a řekl Marii: „Hle, tvůj syn“ a Janovi řekl o Marii „Hle, tvá matka“ (Jan 19,26), jsme se my všichni stali Mariinými dětmi.
Teoložka a katechetka Bronislava Halbrštátová z Papežských misijních děl doporučuje, že místo Jana můžeme doplnit jména všech dětí, která nám jsou svěřena – jako by Pán Ježíš ukazoval na Marii a říkal: Honzíku, Tomáši, Péťo, Maruško, Anežko, Lucinko… podívej, to je tvoje maminka! „Maria je podobná té mamince, kterou mají děti doma. Která je miluje, i když zlobí nebo dělají skopičiny; která chce, aby z jejího dítěte vyrostl správný člověk,“ vysvětluje Halbrštátová. Podle ní je to nejlepší cesta, jak Marii dětem přiblížit. To ovšem vyžaduje, aby si i jejich maminka brala Marii za svůj příklad. „Protože – použiji-li slova svatého Pavla: I kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, ale neměl lásku (1 Kor 13) – kdybych neměla k Marii opravdový živý vztah, mohu o ní dětem říkat cokoliv – a ony možná budou vědět, že nějaká Maria existuje, možná ji i nakreslí na obláčku, ale to je tak všechno,“ uzavírá katechetka.
Lenka Jeřábková potvrzuje, že takový vztah, jaký máme k Marii my, rodiče, s největší pravděpodobností budou mít i naše děti – mnohdy i bez toho, aniž cokoliv řekneme. Upozorňuje, že děti jsou velmi citlivé, nemají ještě zkreslený pohled nebo nějaké mylné představy. Možná proto se Maria tak často zjevuje právě jim. A to mimochodem boří častou představu, že Maria je tu jen pro maminky a babičky.
Daleko od kýče
Když si vybavíme patnáctiletou dívku před dvěma tisíci lety někde ve Svaté zemi, má to daleko do kýče, který známe z mnohých obrázků. „Ona byla zasnoubená, a najednou byla těhotná. To se v té době nenosilo, to se nesmělo stát. Hrozil jí trest smrti. Přesto udělala, co po ní Pán Bůh chtěl. To je příběh, kterým můžeme Marii přibližovat starším dětem,“ říká Lenka Jeřábková. A Bronislava Halbrštátová dodává, že v podobných podmínkách, v jakých se narodil Ježíš před dvěma tisíci lety, se dnes rodí na světě spousty dětí. I to má spojitost s reálným životem a i o tom můžeme s dětmi mluvit.
Jak to Josefovi řeknu?
P. Jiří Kaňa z Blanska připomíná, že Panna Maria prožívala mnoho starostí i radostí, jaké má každá jiná maminka. To dobré se střídalo s těžkým: Měla obavy sdělit Josefovi, že čeká miminko. Pak se potkala s Alžbětou a slyšela ta krásná slova povzbuzení, takže ji zaplavila radost a vděčnost. V Nazaretě se chystala na narození miminka. Možná měla připravenou výbavičku – jenomže najednou musela všechno opustit a jít do Betléma. „I dnes mají maminky podobné obavy, strach o bydlení, o splácení půjček, o zajištění rodiny, o děti a jejich budoucnost. A pak, v chrámě, když tam Maria nese malého Ježíše, slyší krásná a povzbudivá slova Simeona, a hned nato vyslechne větu: „Tvou duší pronikne meč!“
A když zápasíme s výchovou dětí, můžeme si vzpomenout rovněž na Marii, jak se jí dvanáctiletý Ježíš ztratil v chrámě. Můžeme si domyslet, že jí to úplně neulehčoval. „Důležité je, že Maria se nevzdává. Pořád kráčí s Bohem, ať se děje, co se děje. Pannu Marii bych doporučil jako vzor víry v každé situaci. Každá maminka má strach o rodinu, o děti. Tíhu života ovšem nedělají starosti, ale to, jak je neseme. Takže Maria je příkladem všem maminkám, které mají pocit, že se to už nedá vydržet, že to nezvládají, že mají všeho nad hlavu,“ říká P. Jiří Kaňa.
Už nemají víno
Jak je nám Maria blízko, lze vysvětlovat i na zázraku z Kány Galilejské. Když došlo na svatbě víno, Maria jen přišla za Ježíšem a řekla mu: „Už nemají víno.“ I když jí odpověděl „Ještě nepřišla má hodina“, Maria šla za služebníky a řekla jim: „Udělejte, cokoli vám nařídí“ (Jan 2,1-5). „My máme tendence říkat Pánu Ježíši, co všechno od něj chceme, kde potřebujeme, aby zasáhl, ale Panna Maria možná za ty roky, co svého syna znala a sledovala, věděla, že není potřeba vysvětlovat. A pak už jen řekla služebníkům: ‚Udělejte, co vám řekne‘,“ vysvětluje P. Kaňa. To jsou podle něj slova, která ukazují její obrovskou pokoru a víru, že ji její syn nezklame. Řada z nás bývá v modlitbě nervózní, jsme příliš naléhaví a netrpěliví, když se neděje, oč prosíme. Povzbuzením nám může být, že Maria jako první – ještě dříve, než to věděl kdokoliv jiný – postřehla, že došlo víno. Důležité tedy je nevnímat Marii jako nějakou sekretářku, která ‚to za nás u Ježíše vyřídí‘, ale spíš jako tu, která nás se vší pokorou vybízí: „Udělejte, cokoliv vám nařídí.“

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou