23. 6. 2010
|Vydání: 2010/26 Gustav Mahler, 23.6.2010
Příloha: Doma
Předat vysvědčení, rozdat pár dobře míněných rad na prázdniny a v září na viděnou? Takhle jednoduše to už na řadě škol nefunguje. Závěr školního roku provázejí nejrůznější slavnostní akce. „Slavnostní ukončení školního roku může podpořit dobré mezilidské vztahy i pozitivně ovlivnit vztah dětí ke škole. Zároveň tak může vzniknout rituál spojený s vývojovými etapami. Je vhodné podpořit takové rituály, které působí pozitivně motivačně a zároveň jsou smysluplné,“ říká psycholožka Irena Lesová. Absolventi Církevní stření zdravotnické školy Jana Pavla II. a Střední odborné školy sociální svaté Zdislavy v pražské Ječné ulici absolvují na konci studia tzv. slavnostní vyřazení. To se odehrává ve zdejší kapli. Přicházejí rodiče, přátelé a známí studentek, někdy zajdou i žáci z nižších ročníků. Vystoupí zde školní sbor nebo třída předvede něco z vlastního repertoáru. „Letos si žáci pro nás připravili moc pěkné malé vystoupení, velmi nás potěšilo, skoro rozplakalo,“ říká ředitelka škol Marie Hotmarová. Proti podpisu se zde studentům předá maturitní vysvědčení a studenti kantorům a kantoři studentům poděkují za společně strávené roky. Závěr školního roku na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži provází hned několik akcí. Koncem května se slavnostně předávají maturitní vysvědčení, závěr školního roku zpestřuje studentská akademie organizovaná studentským parlamentem, poslední den školy pak ukončuje společná školní mše svatá. „Význam těchto slavností je značný,“ říká ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Štěpán Bekárek. „Například závěrečná mše je důležitým a jasným předělem. Končí doba práce, začíná čas odpočinku. Obojí je potřeba prožívat s Bohem. Od své víry si nemůže vzít prázdniny ani student, ani učitel. „Z psychologického pohledu bývá ukončení školního roku většinou událostí příjemnou,“ uvádí psycholožka Irena Lesová. „Znamená ukončení období napětí a úsilí a je začátkem odpočinkového období prázdnin. Slavnostní předávání vysvědčení podle ní může být i povzbuzením pro ty, kterým se ne zcela dařilo – příště to může být lepší. „Vzpomínky na školní léta nás provázejí celý život. A krásných vzpomínek není nikdy dost. Mohou se stát i povzbuzením k činnosti do budoucna,“ uzavírá Irena Lesová.