Kokořínsko: s Máchou na konci sil

Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

V době, kdy je normálnímu smrtelníkovi už venku horko, nabízí se ochlazení v podobě návštěvy hradu. Dnes se podíváme na Kokořínsko.
Je to území v oblasti České křídové tabule, kde je úrodná půda a lidé zde žili už odpradávna. O nástupu Slovanů do oblasti svědčí nález nádoby pražského typu z 6. století. Kokořín byl původně gotickým hradem a založil ho kolem roku 1320 Hynek Berka z Dubé, jeden z tehdejších nejmocnějších pánů. Jak už to tak bývá, majitelé se různě střídali, v některých obdobích hrad pustl. Pro nás je podstatné, že počátkem 20. století zakoupil hrad Václav Špaček s chotí Jarmilou a ti provedli romantickou přestavbu. Na webu www.hrady.cz se píše, že přestavba připravila hrad o středověkou autentičnost. To jistě, ale možná že jej zachránila před úplným zánikem. Turistům se Kokořín líbí. Jednoduše tu nejsou trosky hradu, ale celá stavba. Můžete vylézt na věž, obejít celý ochoz a kochat se pohledem do kraje, při prohlídce se dozvědět, že okolo hradu chodil Mácha a situoval sem děj svého románu Cikáni. O Kokoříně se traduje mnoho různých pověstí. Tu o Petrovských a Lidušce najdete v knize Aleny Ježkové 55 českých legend.
Kokořínsko je zajímavé tím, že tu jsou pískovcové skály různých tvarů, podobně jako třeba v Českém ráji. Dobrým průvodcem po tom nejkrásnějším, co se v kraji nachází, nám může být Josef Bedřich Cinibulk, který byl ředitelem školy ve Mšeně, nadšeným propagátorem turistiky a ochrany přírody. Za svůj život prochodil a označil 12 turistických stezek. Jeho stezka vede např. Bludištěm, kde se děti mohou schovávat nebo zkoušet, jak zní ozvěna ve skalách. K Jestřebickým pokličkám vede tak prudký výstup, že na to upozorňuje i turistická tabule. Útvary skutečně připomínají hrnce s pokličkami. Na jiném místě jsou zase Prolezovačky, kde člověk musí sundat batoh a zatáhnout břicho, aby prošel. Ve skále zvané Obraznice si lidé v době třicetileté války uschovávali cennosti, např. obrazy. Jsou tu krásné měkké cestičky, které vedou lesem a lukami. Asfaltek je minimálně. Také se nemusíte bát, že byste trpěli hladem či žízní. Hospůdky mají trefné názvy „Druhý den“ či „Na konci sil“.
Nikde se neválejí odpadky. Třeba je to díky Okrašlovacímu spolku Kokořínska, o jehož činnosti se můžete dočíst na www.psovka.cz. Je povzbudivé, když se najdou lidé, kterým jde o společné blaho a ne jen o vlastní prospěch. Na Kokořín se můžete vydat, až budete na dovolené u Máchova jezera, můžete ho navštívit vlakem z Prahy a dopřát dětem hned několik zážitků – cestu lokálkou, pěší putování a dobývání hradu. Jako zpestření můžete použít krokoměr a kontrolovat, kolik jste už ušli kroků. Trasa, kterou jsme prošli my, měřila 26 400 kroků. A všechno nepříjemné jsme rozchodili! Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay