26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Kokořínsko: s Máchou na konci sil

23. 6. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/26 Veřejné mínění v církvi, 23.6.2008, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

V době, kdy je normálnímu smrtelníkovi už venku horko, nabízí se ochlazení v podobě návštěvy hradu. Dnes se podíváme na Kokořínsko.
Je to území v oblasti České křídové tabule, kde je úrodná půda a lidé zde žili už odpradávna. O nástupu Slovanů do oblasti svědčí nález nádoby pražského typu z 6. století. Kokořín byl původně gotickým hradem a založil ho kolem roku 1320 Hynek Berka z Dubé, jeden z tehdejších nejmocnějších pánů. Jak už to tak bývá, majitelé se různě střídali, v některých obdobích hrad pustl. Pro nás je podstatné, že počátkem 20. století zakoupil hrad Václav Špaček s chotí Jarmilou a ti provedli romantickou přestavbu. Na webu www.hrady.cz se píše, že přestavba připravila hrad o středověkou autentičnost. To jistě, ale možná že jej zachránila před úplným zánikem. Turistům se Kokořín líbí. Jednoduše tu nejsou trosky hradu, ale celá stavba. Můžete vylézt na věž, obejít celý ochoz a kochat se pohledem do kraje, při prohlídce se dozvědět, že okolo hradu chodil Mácha a situoval sem děj svého románu Cikáni. O Kokoříně se traduje mnoho různých pověstí. Tu o Petrovských a Lidušce najdete v knize Aleny Ježkové 55 českých legend.
Kokořínsko je zajímavé tím, že tu jsou pískovcové skály různých tvarů, podobně jako třeba v Českém ráji. Dobrým průvodcem po tom nejkrásnějším, co se v kraji nachází, nám může být Josef Bedřich Cinibulk, který byl ředitelem školy ve Mšeně, nadšeným propagátorem turistiky a ochrany přírody. Za svůj život prochodil a označil 12 turistických stezek. Jeho stezka vede např. Bludištěm, kde se děti mohou schovávat nebo zkoušet, jak zní ozvěna ve skalách. K Jestřebickým pokličkám vede tak prudký výstup, že na to upozorňuje i turistická tabule. Útvary skutečně připomínají hrnce s pokličkami. Na jiném místě jsou zase Prolezovačky, kde člověk musí sundat batoh a zatáhnout břicho, aby prošel. Ve skále zvané Obraznice si lidé v době třicetileté války uschovávali cennosti, např. obrazy. Jsou tu krásné měkké cestičky, které vedou lesem a lukami. Asfaltek je minimálně. Také se nemusíte bát, že byste trpěli hladem či žízní. Hospůdky mají trefné názvy „Druhý den“ či „Na konci sil“.
Nikde se neválejí odpadky. Třeba je to díky Okrašlovacímu spolku Kokořínska, o jehož činnosti se můžete dočíst na www.psovka.cz. Je povzbudivé, když se najdou lidé, kterým jde o společné blaho a ne jen o vlastní prospěch. Na Kokořín se můžete vydat, až budete na dovolené u Máchova jezera, můžete ho navštívit vlakem z Prahy a dopřát dětem hned několik zážitků – cestu lokálkou, pěší putování a dobývání hradu. Jako zpestření můžete použít krokoměr a kontrolovat, kolik jste už ušli kroků. Trasa, kterou jsme prošli my, měřila 26 400 kroků. A všechno nepříjemné jsme rozchodili!
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou